Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Co zaujalo Jiřího Macků

Co zaujalo Jiřího Macků

Každou středu i neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, ať už si myslíte, že byla a bude, anebo naopak

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosář Ely Novákové

TV glosář Ely Novákové

Co budou dávat v bedně? Víme

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Barokní perla Veltrus, zámek okupovaný německou a sovětskou armádou, málem smetly povodně. Český poutník

18.01.2020
Barokní perla Veltrus, zámek okupovaný německou a sovětskou armádou, málem smetly povodně. Český poutník

Autor: René Flášar (stejně jako snímky v článku a ve fotogalerii)

Popisek: Veltruský zámek vypadá půvabně i při zimním západu slunce

FOTOGALERIE Naši dnešní procházku začínáme na vlakové zastávce Nelahozeves. Hned u nádražní budovy se napojíme na modrou značku, která nás dovede až k dnešnímu hlavnímu cíli, zámku Veltrusy.

Po mostě, který je společný pro chodce i automobilovou dopravu, přejdeme přes Vltavu a pak už se ocitáme na okraji přírodní památky Veltrusy. Chráněné území o rozloze 255,49 hektarů bylo vyhlášeno 22. června 2013 k ochraně biotopů v evropsky významné lokalitě s výskytem páchníka hnědého a roháče obecného.

Park anglického typu ve tvaru podkovy

Přírodní památka Veltrusy je vlastně parkem anglického stylu, kterému vévodí Veltruský zámek, jenž se nachází v jeho jižní části. Park má tvar podkovy, která obepíná pole protnuté osovou alejí a třemi remízky. Celým parkem protéká Všestudský náhon, jehož přítok se nachází v jihozápadní části parku, kde je napájen Vltavou. Protéká zámeckou oborou v jihovýchodní části parku. Ve východní a severní části přechází Všestudský náhon z udržovaného toku do tůněk a mokřin.

K samotnému Veltruskému zámku se dostaneme, když se odkloníme z modré značky, cestičkou kolem pomníku Václava Panochy až k hlavní bráně. Zámek je v zimě sice uzavřen, ale v sezóně rozhodně stojí za zhlédnutí interiér v barokním a rokokovém stylu.

Významné dílo barokní architektury

První zmínky o panství jsou z roku 1704. Zámek byl od počátku budován s velkorysou barokní koncepcí jako komplex výškově odstupňovaných budov, obklopujících čestný dvůr podle osy sever – jih. Hlavní budovu tvořilo střední válcové jádro, jež přesahovalo o výšku jednoho patra čtyři paprskovitě z něj vybíhající jednopatrová křídla. V prvním patře se nacházely reprezentační prostory. Čestný dvůr byl na severu uzavřen řadou alegorických soch z dílny Matyáše Bernarda Brauna, představující měsíce a roční doby. Ve své původní podobě patřil veltruský zámek k nejvýznamnějším dílům vrcholného období barokní architektury v Čechách, a to i přes jeho pozdější úpravy. Přesto, že se plány nedochovaly, lze dnes již zámek spojovat s tvorbou jednoho z předních tvůrců barokní architektury v Čechách této doby, Giovanniho Battisty Alliprandiho.

Laudonův pavilon míjíte hned na začátku parku

Na Laudonův pavilón narazíte hned, když vstoupíte do parku 

Zámek prosperoval i chátral, nejvíc utrpěl za války

V průběhu stavby zámku, podle dohody uzavřené mezi Václavem Antonínem Chotkem a syny Janem Karlem a Rudolfem, připadlo panství mladšímu Rudolfovi (1706-1771), který svého otce následoval jak v budování veltruského panství, tak ve významných státních funkcích u vídeňského císařského dvora, zejména ve službách panovnice Marie Terezie.

Zámek postupem doby a let zažíval tu lepší, tu horší období. Jedna z ničivých ran přišla za druhé světové války. Za posledních majitelů, kterými byli Karel a Livie Chotkovi, obsadila zámek v období druhé světové války německá armáda, kterou v květnu 1945 vystřídala Rudá armáda, jejíž oblastní velení zde několik měsíců pobývalo. Poslední majitelé odešli po válce do Německé spolkové republiky, kde v roce 1970 krátce po sobě zemřeli, aniž by zanechali potomstvo.

Blýská se na lepší časy

Dnes je zámek v péči Národního památkového ústavu. V roce 2002 byl prohlášen národní kulturní památkou, ale v témže roce byl zásadně poškozen povodněmi. Od té doby probíhá postupná revitalizace. Během posledních let došlo k opravě několika parkových staveb včetně oranžerie nebo hlavní vstupní brány a jejích okolních budov. V roce 2014 byly obnoveny všechny parkové mosty přes Mlýnskou strouhu a severozápadní křídlo zámku. Hlavní zámecká budova je stále v rekonstrukci.

Vracíme se zpět na modrou značku, která nás provází zdejším chráněným parkem a kolem památného jasanu nás dovede až do městečka Veltrusy. Jeho dominantou, mimo zámku, je kostel Narození svatého Jana Křtitele. Byl postaven ve 14. století a z této doby pochází gotický presbytář i fragment figurální nástěnné malby. V 18. století byl barokně upraven a počátkem 20. století k němu byla přistavěna nová západní věž. Uvnitř najdeme náhrobek hraběte Rudolfa Chotka, bývalého majitele zdejšího zámku.

K cíli přes vltavské zdymadlo

Po modré značce pokračujeme až k hlavní silnici, kterou přejdeme a vydáme se ke zdymadlu Miřejovice. Jeho výška i se zavřenou propustí je 3,5 m. Jez je bohužel pro vodáky trvale nesjízdný, ale obnášení lodí je možné vlevo i vpravo. Plavební komora Miřejovice vpravo, kde se také nachází slalomový kanál a voda je do něj pouštěna jen po dohodě.

Miřejovické zdymadlo

 U miřejovického zdymadla jsou při nízkém stavu vody k vidění zbytky původního dřevěného mostu 

Za mostem se vydáme po Zagarolské ulici směrem vpravo a po chvíli se opět ocitneme na začátku modré značky u vlakové zastávky, kde náš výlet začínal. No a dnes zde i končí. Vlaky odtud jezdí ve směru na Prahu a Ústí nad Labem prakticky každou hodinu, v dopravní špičce i častěji.

 

Logo stredocesky kraj

Reportáž vznikla ve spolupráci se Středočeským krajem

Vložil: René Flášar

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace