Na cestě k hospodě, kde vznikla slavná píseň ‘Ó Velvary…‘ Český poutník
12.01.2020
Foto: René Flášar
Popisek: Tak přesně tady vznikla píseň Ó Velvary
FOTOGALERIE Na nedělní malou procházku, protože s turistikou se má po vánočních svátcích a novoročních oslavách začínat pomalu, vás vezmu do městečka Volary. To leží v okrese Kladno nedaleko Kralup nad Vltavou.
Prakticky ke všemu důležitému nás hned od nádraží zavede zelená turistická značka. Po vystoupení z malého motoráčku, jehož železničáři nazývají šukafón, se ocitnete na malém, ale kupodivu zaměstnancem ČD stále obsluhovaném nádraží s čekárnou.
Barokní morový sloup chrání město před pohromami z nebes
Turistická značka nás pak zavede až na náměstí Krále Vladislava, kde se nachází vlastně většina důležitých a historických staveb. Střed velvarského náměstí zdobí jeden z nejkrásnějších barokních morových sloupů v regionu. Dominantní sochařské dílo barokních sochařů Františka a Matěje Tollingerů a kameníka Antonína Falkeho pochází z let 1716-19. Ikonografie sloupu vychází z barokní zbožnosti. Matka nebes představuje ochranu před pohromami a nemocemi. V případě Velvar měli stavitelé na paměti i morovou nákazu, která město v roce 1713 postihla.
Hospoda, kde vznikla slavná píseň
V pravé části náměstí ve směru od vlakového nádraží objevíte barokní dům s číslem popisným 10. Postaven byl na místě vyhořelého renesančního hostince, proto se domu říká Panská hospoda. K místu se váže příběh, který dal vznik známé písničce ‘Ó Velvary…‘ Původ domu sahá hluboko do středověku. Hostinec stojící na tomto místě byl pravděpodobně jednou z třech legendárních zájezdních hospod, kde zastavovali obchodníci na své cestě z Prahy do Saska. K hospodám se později přidružily domy řemeslníků a obchodníků a vyrostla zde osada Velvary. V roce 1591 v hostinci přišel o truhlu s tolary pan Jáchym z Bílé. Z krádeže obvinil majitele hostince a jedenáct let trvající spor rozhodl nakonec císař Rudolf II. Příběh se ztracenými tolary dal v pozdější době vzniknout písničce Ó Velvary. Za třicetileté války budova vyhořela a na jejích troskách dalo město postavit známým barokním stavitelem Pavlem Ignácem Bayerem v letech 1696-98 barokní dvoukřídlý patrový dům se středním rizalitem a pavilónovým převýšením. Hostinská činnost zde byla provozována do roku 1890.
Radnice vznikala postupně
V horní části náměstí stojí mohutná renesančně-barokní budova radnice s podloubím, která vznikala v důsledku pohnutých dob v několika etapách. Přízemí postavil v roce 1618 vlašský stavitel Santin Malvazione. Stavbu přerušila třicetiletá válka a teprve v letech 1722-24 v ní pokračoval Jan Wolf. Radikálně byla přestavěna 1793-97 podle návrhu Ignáce Palliardiho. V polovině 19. století byla barokní harmonie stavby částečně porušena přístavbou severního a jižního křídla pro potřeby okresního soudu. I dnes zde sídlí Městský úřad.
Střed města vyhlášen památkovou zónou
Nad radnicí se pyšně tyčí kostel svaté Kateřiny. Vznikl přestavbou původního gotického kostela, poprvé zmiňovaného v roce 1337. Později byl kostel několikrát upravován. V současnosti se jedná o jednolodní orientovanou stavbu s odsazeným presbytářem a věží. Presbytář je sklenut síťovou klenbou.
Opět po zelené značce opouštíme náměstí a vstupujeme do Pražské ulice, která byla, stejně jako náměstí, jakožto historické jádro města vyhlášena v roce 1992 městskou památkovou zónou. Prakticky hned na začátku ulice můžete navštívit městské muzeum. Návštěvník se ve stálé expozici muzea seznámí s bohatou historií Velvar a okolí.
Muzeum dokládá dávnou minulost Velvarska
Muzeum bylo slavnostně otevřeno v roce 1932. Dávnou minulost dokládají archeologické nálezy od starší doby kamenné po raný středověk. Na tuto expozici pak volně navazuje výstava o historii města od 13. století do počátku 20. století. K muzeu patří i jediná dochovaná městská brána, takzvaná Pražská. Renesanční věž vystavěl v roce 1580 stavitel Bartoloměj Vlach na místě dřívější gotické brány. Brána byla po roce 2000 opravena. Bránu můžete navštívit po dohodě s pracovníky městského muzea.
Kousek od Pražské brány se nachází kostel svatého Jiřího, který byl vybudován v letech 1613-16 stavitelem B. Santinim. Jde o goticko-renesanční hřbitovní kostel. Hlavní oltář je dílem pražského řezbáře J. J. Harschera s obrazem sv. Jiří od P. Maixnera. Kolem kostela se rozkládá velvarský hřbitov, který slouží i okolním obcím.
Vyhlídka Radovič
Stále po zelené pak zamíříme až do obce Velká Bučina, kde uhneme na polní cestu, která se po chvíli napojí na žlutou turistickou značku, jež nás dovede až k vyhlídce Radovič. O vybudování rozhledny na návrší Radovič u Velvar se v roce 2015 nepřímo snažila nejmenovaná telekomunikační společnost, která plánovala postavit na konci osady Radovič vysoký kovový vysílač pro internetové připojení sloužící zároveň jako rozhledna. Pro její zbudování byly městu Velvary vyčísleny spolunáklady ve výši 1,4 milionu korun. Za těchto podmínek se radnice rozhodla spolupráci odmítnout a rozhlednu vystavět vlastními silami. To se Městskému úřadu Velvary podařilo na podzim 2018, kdy byla na návrší postavena nižší kovová vyhlídka, ze které je ale krásný výhled na celé okolí Velvar a Kralupska.
Na vrchu Radovič pod atypickou rozhlednou naše dnešní putování končí. Těším se na setkání zase za týden.

Reportáž vznikla ve spolupráci se Středočeským krajem.
Vložil: René Flášar