Hoří celý kontinent. Půl miliardy mrtvých zvířat, spálené domy a ohnivá tornáda. Komentář Štěpána Chába
komentář
08.01.2020
Foto: Facebook
Popisek: Požáry v Austrálii pohltily už přes 2000 domů
Už od září se v Austrálii šíří lesní požáry. Na konci roku dosáhly svého vrcholu, kdy ohni padlo za oběť území o rozloze Slovenska. Požárům podlehlo 25 lidí, včetně dvou hasičů, zahynulo také na půl miliardy zvířat. Pekelné vedro požárů, které umocňuje i počasí, jež často přeskočí i teplotu 40°C, sucho, které je v této době na australském kontinentu obvyklé, to vše může vést až k suchým bouřkám. Rozsáhlé požáry totiž mění lokální systém počasí. Australané se tak mohou dočkat jak suchých bouřek, tak i ohnivých tornád. Západ Austrálie byl ovšem v pondělí pod jiným náporem, a to pod náporem monzunových dešťů. Východ je stále v plamenech. V Austrálii je nyní 140 požárů, 50 z nich se doposud šíří nekontrolovaně.
Server Ekolist přišel s velmi zajímavou informací – za požáry stojí nejen poloha a přirozené klima Austrálie, ale také místní dravci. Konkrétně luňák hnědý a hvízdavý a raroh proměnlivý. Ti totiž v požáru nevidí ohrožení, ale přetékající hodovní tabuli. Jak to dělají? Z okraje již probíhajícího požáru do pařátů nebo zobáku popadnou doutnající větvičku, s tou přeletí na suché místo třeba o kilometr dál a upustí ji. Šance, že vznikne další požár, je vysoká. A proč to dělají? Jakmile začne hořet, propukne mezi zvířaty na zemi panika, přestanou se krýt a snaží se před ohněm prchnout. Dravci je pak jako snadný cíl uloví. Z ohořelého území pak mohou hodovat ještě na mršinách.
„Tamní hasiči z toho pochopitelně moc radost nemají, a vyvíjí nemalé úsilí, aby se ničivé plameny nedotkly lidských sídel. Moc se jim to ale nedaří. Nová ohniska požárů se jako z udělání objevují míle před hlavní ohnivou stěnou, se kterou bojují, případně začnou hořet místa za existujícími bariérami, preventivně vypálenými plochami, řekami nebo širokými silnicemi,“ píše Ekolist a jako viníky označuje právě výše zmíněné dravce.
Na savaně hoří každý rok
Ale Ekolist v zajímavých informacích pokračuje – každý rok shoří v Austrálii 18 % savany o rozloze 1,89 milionů kilometrů čtverečních. Do takové rozlohy by se Slovensko vešlo osmatřicetkrát. Takže ač jsou současné požáry v Austrálii obrovské a ničivé, přesto nikterak nevybočují z toho, co se tam děje rok co rok. Viz třeba ZDE, rok 2009 a apokalyptický text, který zní mnohem hrozivěji, než letošní mediální řež. Nebo ZDE, rok 2003 a mnoho vykřičníků a výkřiků o tom, jaká je to ekologická katastrofa... před sedmnácti lety, na kterou si teď už nikdo ani nevzpomene. Savana je zkrátka biotop, který je k požárům náchylný a není pro samotný ekosystém savany zničující, ale naopak obohacující.
Kuriozní v této souvislosti je pak mínění australské Národní asociace lesního průmyslu, která vyjádřila přesvědčení, že za vyšším výskytem požárů je přehnaná snaha o zachování životního prostředí bez zásahů člověka. Kvůli tomu se v porostech vrší suché dřevo, listí a podobný hořlavý herberk (viz odkaz z roku 2003 výše). Zkrátka něco podobného, jako zdejší hysterie kolem kůrovce. Řetězy ke stromu připoutaní aktivisté... a za pár let kůrovcová kalamita nehorázných rozměrů.
Ovšem stejně, jako se chytili minulý rok klimatičtí alarmisté požárů v Amazonii (které také probíhají každoročně), a snažili se veřejnost přesvědčit o tom, že za požáry stojí vedle lidské lačnosti hlavně lidmi vyvolaném globálním oteplování, chytají se i požárů v Austrálii. Ano, fotografie s klokanem, který prchá před ohněm, je jímavá. Koala žebronící o vodu také. Ale děje se to každý rok už od nepaměti. Holt, savana.
Pomoc postiženým
V požárech shořelo na 2000 domů, hasiči stále nezvládají zkrotit na 50 požárů, které se šíří bez kontroly, probíhají obrovské evakuace, lidé se ocitají odříznutí od civilizace stěnou plamenů. A právě na pomoc Australanům postiženým požáry vznikla veřejná sbírka na Facebooku, kde se za pět dnů vybralo v přepočtu přes 700 000 000 korun. Můžete-li, přispějte i vy, pomáhat má vždycky smysl a velký význam.
Vložil: Štěpán Cháb