Pozor, Vánoce končí až dnes. Aniž si to uvědomujeme, dodržujeme mnoho lidových zvyků. Tradice je velká síla
06.01.2020
Foto: TříkrálováSbírka.cz / Vojta Pospíšil
Popisek: Při loňské tříkrálové sbírce se vybralo 122 milionů korun
I když pro mnoho Čechů skončily Vánoce již před několika dny, ve skutečnosti trvají celých dvanáct dnů, od Božího hodu až do Tří králů. Jejich součástí jsou i novoroční oslavy. Ty se však bohužel v posledních letech zvrhly jiným směrem, než jakým vítali Nový rok naši předkové. Přesto většina z nás stále dodržuje mnoho církevních tradic a lidových zvyků. Ostatně, čeští odborníci jsou v oboru historické etnologie považováni za nejlepší na světě.
Bezesporu k nim patří i docentka Lýdia Petráňová z Etnologického ústavu Akademie věd ČR. Ta připomíná, že Nový rok byl u nás odjakživa považován za den osudový a lidé se v duchu přísloví ‘Jak na Nový rok, tak po celý rok‘ snažili (například s pomocí věštby a různých kouzelných praktik) zjistit, co je v příštím roce čeká. V tento den se chovali obzvláště zodpovědně, aby se vyhnuli všem nešvarům, v duchu mravních přikázání – nepovalovat se, neodcházet od rozdělané práce, nehádat se či jinak nehřešit. Hospodyně si dávaly velký pozor, aby v noci ze Silvestra na prvního ledna nenechaly viset prádlo a mnohé tak činí dodnes.
Tradice je velká síla
„Tradice je velká síla,“ zdůraznila Lýdie Petráňová tento týden ve Studiu 6 na ČT 24. Připomněla také, že právě proto si lidé již od pradávna dávají na Nový rok různá předsevzetí. A v tento den se také obdarovávali, bylo to však spíše formou různých slovních přání. Ale často nechyběl ani věcný dar formou koledy. Prvního ledna chodily koledovat děti, přidávali se k nim ale i obecní služebníci, pastýři, nebo kominíci. V některých zemích, například v sousedním Německu, se malý kominíček koncem roku dodnes objevuje v květinách, symbolizujících štěstí. Věřící zase dávají tzv. záslibné dary v kostelech. Dodnes u nás najdeme na některých domovních dveřích, především na venkově, nápis K+M+B. Ten ovšem není zkratkou křestních jmen tří králů, Kašpara, Melichara a Baltazara, ale latinského přání Christus mansionem benedicat, což v překladu znamená Kristus žehnej tomuto příbytku.
Tisícileté rituály
„V našich předsevzetích přetrvává určitá spiritualita, aniž si to uvědomujeme,“ říká Lýdia Petráňová, která se dlouhodobě věnuje tradiční lidové kultuře a v oblasti historické etnologie patří mezi nejvýznamnější odborníky nejen u nás, ale i v mezinárodním měřítku.
Přestože jsme považováni za nejvíce ateistický národ na světě, podvědomě dodržujeme mnohé rituály, přetrvávající tisíce let. Mnozí Češi skutečně končí vánoční oslavy až na Tři krále a v tento den také začínají odstraňovat vánoční výzdobu. A je báječné, že se u nás stále dodržuje dobrý zvyk na Tři krále obdarovávat potřebné. Letos se dokonce v rámci kampaně, jejímž cílem je zabránit plýtvání jídlem, mnoho lidí rozhodlo darovat cukroví, které jim po Vánocích zbylo, bezdomovcům či lidem v sociálních zařízeních. A dlouholetou tradici u nás má i Tříkrálová sbírka. Loni se na ni vybralo neuvěřitelných 122 milionů korun.
Vložil: Adéla Hofmanová