Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Projevy jak od Husáka a Jakeše. Máme se prý nejlíp, topíme se v blahobytu. Tak tedy pár faktů o tom nezměrném bohatství

03.01.2020
Projevy jak od Husáka a Jakeše. Máme se prý nejlíp, topíme se v blahobytu. Tak tedy pár faktů o tom nezměrném bohatství

Foto: Facebook

Popisek: Sepisuje si snad premiér Andrej Babiš v Pendolinu svůj novoroční projev? Kdepak. Všechno mu píše jeho mediální mág, Marek Prchal

Jak se dalo předem očekávat, vánoční a novoroční projevy nejvyšších politických reprezentantů naší země vyvolaly zcela protichůdné reakce. S téměř stoprocentní jistotou se dá odhadnout, kdo je pochválí a kdo je bude naopak kritizovat. A platí to nejen o představitelích koalice či opozice, voličských sympatií či antipatií občanů, ale také o médiích. Zatímco někteří političtí komentátoři si jsou dobře vědomi, koho chleba jí a podle toho zpívají, jiní se projevují výrazně svobodněji.

Snad nejvtipněji zhodnotil u nás nebývalou explozi politických výlevů redaktor Respektu Jaroslav Spurný, když svůj komentář nazval slovy Čtyři projevy stačí, drahoušku. Dospěl přitom k závěru, že možná by stačil jeden novoroční projev, ale nejlépe žádný. Podle něj projevy Zemana, Kubery, Vondráčka a Babiše působily, jako by se všichni čtyři domluvili, že naše země vzkvétá. Jenže potíž je v tom, že si jak samotný autor, tak mnoho českých občanů, myslí něco zcela jiného. 

Nic nového pod sluncem

Na druhé straně nejsou chvástavé projevy politiků u nás ničím výjimečným, byly samozřejmostí v éře normalizace a v podobném duchu k národu promlouvali i představitelé polistopadové éry. Snad s jedinou výjimkou, Václava Havla, který naopak národu na rovinu řekl, že naše země nevzkvétá. To však bylo nadlouho naposledy. Jak připomíná Jaroslav Spurný, Václav Klaus se například v devadesátých letech snažil národ přesvědčit, že je naše země ekonomickým tygrem. Ostatně, svého času nás ujišťoval, že se během deseti let budeme mít platy a životní úroveň jako v Německu. Dodnes nemáme. A je velmi pravděpodobné, že se bez kouzelné hůlky Harryho Pottera nestaneme Švýcarskem, jak o tom sní (když náhodou nespí) premiér Babiš.

Ohromující blahobyt?

Připusťme ovšem, že nikdo z nás, vzhledem k překotnosti událostí, jež se na nás valí, netuší, co bude za pár let. Optimistické vize do budoucnosti, jakož i národní investiční plány, na jejichž realizaci není dostatek peněz, můžeme tedy nechat stranou. Důležitější je současnost. Skutečně ohromující je, s jakou mírou cynismu nás naše současná politická elita přesvědčuje, že žijeme v blahobytu, jaký jsme ještě nezažili. Z pohledu skvěle placených politiků a úředníků či podnikatelů, kteří zbohatli na štědrých dotacích, nebo části obyvatel velkých bohatých měst, tomu tak nejspíše je. Jenže, stačí se rozhlédnout po periferii naší země a vše je rázem jinak. Deset procent obyvatel zde čelí exekuci, v mnoha případech několika najednou. V Ústeckém kraji jde až o 15 % populace, v Moravskoslezském o 13 %. A pro mnohé je jistě překvapující, že v hlavním městě Praze a Středočeském kraji je v exekuci kolem 11 % obyvatel.

 

Čarování s čísly

To, že naši milí politici četli své sváteční projevy s růžovými brýlemi, je nepochybné. V explozi sebechvály třeba opomněli, že v naší zemi máme dlouhodobě jedno z nejvyšších zdanění mezd ve vyspělých zemí, zatímco v Babišově vysněném Švýcarsku patří k nejnižším. Jestliže se u nás pohybuje kolem 40 %, ve Švýcarsku kolem 20 %. A co se samotné průměrných mezd týče, ty české, kolem 30 tisíc korun, zůstávají stále na zhruba třetinové úrovni oproti mzdám v západních zemích, například v Německu a Rakousku dosahují 100 tisíc korun. A ještě horší je to s důchody, Česko patří k pěti státům EU, kde jsou vůbec nejnižší! Nebývalý blahobyt, co?

 

Také s chvástáním kolem růstu HDP naši milí politici často čarují tak, jak se jim to právě hodí. Je sice pravda, že ten náš (2,6 %) je vyšší než průměr EU, avšak někteří naši východoevropští sousedé ho mají výrazně vyšší, například na Slovensku 3,8 % a v Polsku dokonce 4,7 %. 

Nejlepší éra?

Jakkoliv se nás snaží premiér Babiš přesvědčit, že prožíváme vůbec nejlepší éru, bohužel tomu tak není. Například v roce 2006 dosahoval ekonomický růst ČR 7 %. V té době byl mimochodem premiérem Mirek Topolánek (ODS).

Pokračování zítra

Vložil: Adéla Hofmanová