Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Fejeton(ky) Jiřího Macků

Fejeton(ky) Jiřího Macků

Každou neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Týden v kultuře

Týden v kultuře

Nejen knížky, i ´živá´ kultura nás zajímá. Aneb Pavel Přeučil každé pondělí

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Filmové stopy

Filmové stopy

Zajímá vás, jak teď vypadá fabrika z filmu Marečku, podejte mi pero? Reportáže z míst, kde se natáčely kinohity

S poutníkem za Bílou paní

S poutníkem za Bílou paní

Strašidla pro víkendy i všední den. Kde? No přeci na hradech a zámcích

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Od zdevastovaného zámku ke zlatému dolu. Český poutník

30.12.2019
Od zdevastovaného zámku ke zlatému dolu. Český poutník

Autor: René Flášar (stejně jako snímky ve fotogalerii)

Popisek: Kostel svatého Václava v Libouni je prastará památka z druhé poloviny 12. století. Rotundu založili roudenští havíři. Traduje se, že ji měli postavit za zlaté ucho z hříběte, které našli

FOTOGALERIE Naše dnešní putování nás zavede od zchátralého zámku až ke zlatonosnému dolu. Čeká nás přibližně šestikilometrová, vcelku klidná cesta.

Cestu začínáme u zchátralého zámku ve Zvěstově. Zámek byl vystavěn zřejmě v polovině 16. století na místě starší tvrze. Jednoduchá renesanční budova byla zdobena sgrafity. Hlavní palác měl stěny tlusté až 240 centimetrů.

Stěny zámku Zvěstov kdysi zdobily fresky od Mikoláše Alše. Dnes je z této památky ruina, které chybí část střechy, dveře i okna. Restituent si na opravu vybydleného zámku netroufal, a tak se dohodl s vedením obce Zvěstov, že jim památku odprodá. Rekonstrukce by měla objektu vrátit historickou podobu.

Ze zámku, který měl být odstřelen, bude infocentrum a muzeum

Tvrz Zvěstov je poprvé připomínána v letech 1440-1443. Později byla přestavěna na zámek, na kterém se vystřídalo několik majitelů. Po zestátnění v roce 1948 na zámku hospodařilo místní JZD, které zámek totálně zdevastovalo. Chovali tu prasata a brojlery. Jednu chvíli se dokonce uvažovalo o odstřelu zámku. Jedna část budovy byla navrtána a šla k zemi. Zbytek zámku se naštěstí podařilo zachránit.

Dnes vlastní zámek obec a snaží se o jeho záchranu. Vzniknout by v něm mělo infocentrum a časem by se na zámku mohla otevřít i malá vinárna nebo muzeum radiotechniky.

Zámek, který znovu vyrostl po požáru

Po červené značce pokračujeme k obci Libouň. Její dominantou je moderně opravený zámek. Zámek v Libouni byl původně gotická tvrz. Je velmi úzce spjat s historií kláštera premonstrátek v Louňovicích pod Blaníkem, který byl založen v roce 1149. Na tvrzi s dvorem, seděli takzvaní nápravníci, kteří museli vykonávat určité služby klášteru. Zámek byl také téměř zničen při velkém požáru, zachovala se jen velmi jeho malá část. Postupem času byl znovu opraven a od devadesátých let minulého století ě slouží zámek k ubytování a občerstvit se můžete v zámecké restauraci.

Rotunda za zlaté ucho

Další chloubou Libouně je románský kostel svatého Václava. Ten pochází z druhé poloviny 12. století. Traduje se, že rotunda byla postavena za Přemyslovců kolem roku 980 a posvětit jí měl osobně Svatý Vojtěch. Postavena byla Roudenskými havíři, kteří v nedalekém okolí dolovali zlato. Pověst říká, že jí měli postavit za zlaté ucho z hříběte, které havíři našli.

Jde o okrouhlou stavbu s polokruhovou apsidou na východní straně a s později přistavěnou věží v průčelí. Hlavní oltář je ranně barokní. Vzácnou památkou kostela jsou malby z doby gotické, z poloviny 14. století, stará soška Panny Marie Želivské a barokní kříž z roku 1735.

Muzeum těžby zlata

V Libouni najdeme také muzeum zlatodolu Roudný, které se nachází prostorách chalupy Blaník. Naleznete zde expozici dobových fotografií z prostředí jednoho z největších a nejmodernějších zlatodolů za Rakouska–Uherska a za první republiky.

A právě do bývalého zlatodolu Roudný vedou naše poslední kroky.

Vytěžili údajně sedm tun zlata

Kolem Velkého Blaníku údajně těžili zlato už Keltové a první dochované zmínky o dolu Roudném pocházejí z roku 1338. Nicméně největší slávu zažil důl Roudný až na začátku 20. století, kdy dosahoval nejvyšší těžby zlata v celé Evropě. Odhaduje se, že celkem bylo v dole vytěženo až 7 tun zlata, písemně je ale doloženo jen 5,9 tun. Těžba pokračovala až do roku 1931, kdy se přestala odčerpávat voda a důl se zatopil. V průběhu 20. století bylo provedeno několik průzkumných prací a pokusů o obnovení těžby. Povolení k těžbě však už nebylo uděleno, přestože se zásoby odhadují ještě na 30 tun zlata.

Pokud věříte v záhadné zbohatnutí, vezměte tedy rýče a krumpáče a vydejte se K Roudnému. Nejspíš ale budete hodně zklamáni, zlaté zásoby jsou ukryté hluboko v zemi.

Krásný a úspěšný rok 2020 Vám přejeme i bez nálezu zlatého pokladu. Ten skutečný poklad máte možná jen kousek od sebe, nebo dokonce sami v sobě.

 

Reportáž vznikla ve spolupráci se Středočeským krajem.

Vložil: René Flášar

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace