Dvakrát klášter vypálili a lidé jej obnovili. Útok Švédů ale nepřežil. Český poutník
29.12.2019
Foto: René Flášar
Popisek: První písemná zmínka o Benešově pochází z roku 1219 a jeho první osídlení bylo na místě dnes zvaném Na Karlově, kde stával i těžce zkoušený klášter Nanebevzetí Panny Marie
FOTOGALERIE Počasí je více podzimní než zimní, sněhu se nám, alespoň v nížinách, stále nedostává, i tak je milé při putováních zavítat do vánočně naladěných měst. Dnes jsme pro vás připravili malou procházku Benešovem, který se nachází v Benešovské pahorkatině 30 kilometrů jihovýchodně od Prahy a protéká jím Benešovský a Konopišťský potok.
Naši procházku začínáme v parku Klášterka, u kterého se nachází nový Židovský hřbitov. Nový hřbitov byl založený v roce 1883. Je zde dochováno přibližně 300 kamenných náhrobků z doby kolem druhé světové války. Po roce 1984 sem byla přemístěna část historických náhrobků ze starého hřbitova. Zrekonstruovaná obřadní síň slouží jako památník obětem holokaustu.
Nejstarší stavba
Jen kousek dál se zastavujeme u kostela svatého Mikuláše, který je nejstarší dochovanou stavbou v Benešově. Podle historických pramenů byl postaven v raně gotickém slohu již ve 13. století. Po velkém požáru byl v roce 1583 renesančně přestavěn. Na konci 17. století se pak dočkal další přestavby, tentokráte barokní. V těsném sousedství stojí zděná zvonice.
Těžce zkoušený klášter
Ulicí Na Karlově pak pokračujeme až k torzu kláštera Nanebevzetí Panny Marie. Ten byl založen kolem roku 1247 staroboleslavským proboštem Tobiášem z Benešova. Roku 1294, kdy při ničivém požáru vyhořelo celé město, byl zničen i klášter. Po několika letech byl ale znovu obnoven a dočkal se i rozšíření. Další oheň zachvátil klášter v roce 1420, kdy byl vypálen husity. I z této pohromy se ale vyhrabal a byl znovu obnoven a využíván. Definitivní zánik pro něj ovšem znamenalo dobytí a vypálení švédskými vojsky v roce 1648.
Dnes jsou na místě vidět zbytky kněžiště a dvě vysoká hrotitá okna. Během archeologického průzkumu byly odkryty také základy kostela.
Přestěhovaná socha
Ulicí Na Karlově dojdeme až na Masarykovo náměstí, kde nás zaujme socha svatého Floriána. Socha světce v podživotní velikosti z pískovce a žuly pochází asi z první poloviny 19. století. Původně stála před kostelem sv. Mikuláše, na náměstí před kostel svaté Anny byla přemístěna teprve nedávno, v roce 2008.
Piaristická kolej
Za sochou stojí již zmiňovaný barokní kostel svaté Anny. Ten byl postaven v roce 1708 v rámci výstavby piaristické koleje a vysvěcen o dva roky později. Architektem byl Giovanni Battista Alliprandi, který spolu se Santinim a Dientzenhoferem patří k nejvýznamnějším českým vrcholně barokním architektům. Vystavět ho nechal hrabě Karel Přehořovský z Kvasejovic a hrabě Jan Josef z Vrtby.
S kostelem je neodmyslitelně spjatá Piaristická kolej, která byla vystavěna v letech 1705-1715. Piaristé se zaměřovali na zřizování škol a na vzdělávání obyvatel a jedna z prvních piaristických škol v Čechách byla založena právě v Benešově. V koleji byla umístěna velká knihovna, refektář a místnosti pro ubytování učitelů i studentů. Dnes můžete uvnitř klášterního areálu navštívit rajský dvůr s ambitem a se slunečními hodinami. S působením piaristů v Benešově vás seznámí volně přístupná stálá expozice ´Město piaristické vzdělanosti a kultury´, kterou najdete v ambitu koleje.
Zde naše dnešní procházka končí, příště se podíváme do míst, kde se těžilo zlato. Krásný poslední víkend roku 2019!

Reportáž vznikla ve spolupráci se Středočeským krajem.
Vložil: René Flášar