Pozor na vánoční chmatáky, jsou všude. A v mžiku ukradnou plný nákupní košík. Reportér vzpomíná

Foto: Ivan Břešťák

Popisek: Nákupní košík nikdy nenechávejte bez dozoru

Někdy před vánočními svátky v roce 2002 se v Česku, především ve větších městech rozmohl další nešvar. Do velkých obchodů a supermarketů se začali sjíždět houfy zlodějů z celé republiky, což sice nebyla žádná novinka, ale podle tehdejších informací Policejního prezídia PČR mezi nimi byli také protřelí kriminálníci z Polska a ze Slovenska. Novinka spočívala v tom, že se kradly celé košíky zaplaceného zboží. I dnes je toto téma aktuální.

Nepříliš radostnou vánoční zprávu uváděla Mirka Čejková. „Policisté upozorňují na nový druh krádeží. Rozmáhá se hlavně ve velkých nákupních centrech. Tlupy zlodějů tu kradou zboží nejen z regálů a tašek lidí, ale opravdovým hitem letošní zimy se staly krádeže plných vozíků s už zaplacenými nákupy."

Zákaznice platí za nákup. Košík je bez dozoru. Příležitost pro zloděje

Kde je Janička, kde je nákup?

Vydali jsme se s kameramanem a zvukařem do terénu a zavítali do nákupního centra CČM v Praze 14. Uvítal nás všední ruch vynásobený předvánočním šílenstvím. Lidé si odváželi plné košíky potravin, pečiva, sladkostí, kotlet, šampaňského či něčeho ostřejšího, do toho jim křičely děti, jedno dítě se rodičům ztratilo, takže z reproduktorů znělo dokolečka jméno Janičko, kde jsi, kde jsi, sem a tam se nějaký manželský pár hlasitě hádal, prostě Vánoce... Trik zlodějů košíků s nakoupeným zbožím byl za těchto okolností strašně jednoduchý. Zloději číhali na zákazníky, kteří nechávali stát své košíky před různými obchůdky, třeba trafikami, popadli košík, zboží překryli bundou (aby zmátli původního majitele, kdyby se po košíku sháněl) a pelášili na parkoviště, kde vše vyskládali do oprýskané dodávky. Část záběrů z bezpečnostních kamer se nám podařilo získat, ale to už byli kriminální kulišníci dávno pryč.

Mého zvukaře málem zavřeli

Abych dodal reportáži patřičného zpravodajského ducha, domluvil jsem se se zvukařem Vláďou Žďárským (jinak výborný kamarád), že si od nějakého zákazníka vypůjčíme vozík s nákupem a Vláďa bude předstírat zloděje. Takhle se totiž pořizují tzv. ilustrační záběry. Většinou je poznáte podle toho, že se ve střižně záběry přehodí do černobílé barvy a do horního pravého rohu musíte do programu Octopus napsat titulek ´ilustrační záběry´, aby během vysílání vyskočil. A tak jsme točili.

„Zde jsme našli dětský koutek, ale i koutek zlodějů. Ten je vlastně před každým obchodem v supermarketu, kde parkují opuštěné vozíky se zbožím. Třeba tady vidíme tašky s lahůdkami, zeleninou, dole jsou brambory na salát. Zatímco lidé horlivě nakupují, číhající chmaták je nenápadně sleduje, pak popadne vozík, prokličkuje k východu a nákup je jeho". Na tento komentář jsme ve střižně dali zmíněné ilustrační záběry, ale v době natáčení zde vzniklo jaksi jisté nedorozumění. Vláďa totiž ujížděl s košíkem tak rychle, že si jej nemohla nevšimnout ochranka obchodního centra. V mžiku na něj skočili dva chlapíci a mně trvalo hodně dlouho, než jsem oba muže přesvědčil o tom, že o krádež rozhodně nešlo. A že jsme z Novy. Pamatuji si, že na Vláďu chtěli zavolat policisty, nakonec jsem byl rychlejší a zavolal řediteli obchodního centra - a ten vše urovnal. Následovala anketa se zákazníky. Jedna žena řekla na mikrofon, že se to stalo její sestře. Další muž hrubšího zrna nám pověděl, že by se za zlodějem rozeběhl a dal mu ´pořádně po tlamě´. Potom jsem pokračoval v komentáři: „Pro chmatáka je toto prý lehčí způsob než krást rovnou z regálů. Ochranka je mnohdy bezmocná. Zloděj se rychle ztratí v davu.“ Tehdejší mluvčí pražské policie Daniela Razímová mi pak řekla: „Zloději kradou v supermarketech nejenom před Vánocemi, ale prakticky lze říci, i po celý rok."

Hlídejte si cennosti!

Hovoří se o tom každý rok a stále dokolečka. Lidé by si měli dávat na své cennosti větší pozor. Spousta zákazníků má svoji tašku či kabelku v sedačce pro děti, uvnitř jsou peněženky, mobilní telefony, vše, po čem chmatáci touží. Není nutno dodávat, že spolu s peněženkou zpravidla přijdete o osobní doklady, bankovní karty, třeba i klíče od bytu, takže máte o Vánocích o zábavu postaráno. Pozor na velkých tržištích, podle informací z policejního Kapsa týmu právě zde nejvíce operují zloději z Polska a Slovenska.

Samostatnou kapitolu představují senioři, především ženy. Jsou důvěřivé a snad si vůbec neuvědomují, že v okamžení můžou přijít o vše. Peněženky a cennosti je dobré nosit při těle. Na našem snímku vidíme starší paní, jak si zrovna něco vybírá z regálu. Její taška s osobními věcmi zůstala v košíku. A z tašky vyčnívá peněženka. Policisté nám navíc prozradili, že někteří zloději (prý hlavně rumunské a bulharské gangy) si vytipují zákazníka, pak se naoko začnou hádat a rvát se na zemi, odkloní pozornost a vy přijdete o nákup i s taškami.

Zatímco tato starší paní vybírá sladkosti pro vnoučata, nechala v košíku svoji kabelku. Na snímku vidíme i její peněženku - nehlídanou

Na Štědrý den se stal zázrak!

Abychom nekončili tento text jen tím špatným, rád bych zmínil reportáž ze stejného období s pracovním názvem ´Neuvěřitelný klid na lince 158´. Já si bral na Vánoce a Silvestra službu (raději jsem byl v práci), celkem jsme sloužili čtyři, zprávy byly kratičké (5 minut domácí a zahraniční redakce dohromady) a každý měl na svoji reportáž maximálně 40 vteřin, ani o sekundu více. A tak jsem opět zavítal do ´Kongresky´ na operační středisko pražské policie. Napočítal jsem tam dvacet policistů. Nikdo nevolal, všude byl klid. Přes den se totiž nestala žádná vážnější dopravní nehoda, lupiči už neloupili a nikde se dokonce ani nestřílelo. Navíc, v ulicích Prahy jezdilo jen pár automobilů, takže nebyly žádné zácpy ani kolony. Klid narušilo jen pár hospodských nebo manželských rvaček. To mně potvrdil tehdejší šéf operačního střediska Jindřich Cerha: „Jsou nějaké problémy, co se týká požívání alkoholických nápojů". Ale já nemohl v reportáži povědět, že se prostě nic nestalo. A tak jsem zmínil alespoň to, že se na Jižním Městě porvali manželé, žena ve vzteku vyhodila lavor bramborového salátu z osmého patra na chodník, kde málem trefila staršího pána, co zrovna venčil psa. Když pracujete v televizi, každý den se prostě něco musí dít...

Vložil: Ivan Břešťák