Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Ze zatopené obce zůstal jen kostel, který rozebrali a znovu postavili. Český poutník

07.12.2019
Ze zatopené obce zůstal jen kostel, který rozebrali a znovu postavili. Český poutník

Foto: René Flášar

Popisek: Kostel z 12. století, který byl přesunut o 60 metrů, aby ustoupil vodě Orlické přehrady

FOTOGALERIE Dnešní přibližně devítikilometrový výlet nás zavede k bývalé obci Červená nad Vltavou. Ta byla na začátku šedesátých let minulého století zatopena při napouštění Orlické přehrady. Zachován z ní zůstal pouze kostel svatého Bartoloměje, který byl pro svoji historickou hodnotu rozebrán a znovu postaven o šedesát metrů výš, nad zátopovou oblastí přehrady.

Z vlaku vystupujeme ve stanici Červená nad Vltavou, která leží v katastru obce Jetětice, místní části Červená. Hned u zastávky se napojujeme na červenou turistickou značku, která nás dovede až do cíle naší cesty.

Unikátní viadukt

Projdeme chatovou a chalupářskou osadou a při břehu řeky Vltavy, která je díky nízkému stavu vody v Orlické nádrži, hodně pod svojí běžnou hladinou, se blížíme k prvnímu důležitému bodu našeho výletu. Tím je železniční viadukt na trati Tábor - Ražice. Most přes Vltavu byl vystavěn v letech 1886 až 1889 jako součást železniční sítě mezi Prahou a Brnem, takzvané Českomoravské transverzálky. Slavnostního otevření se dočkal 20. listopadu 1889, tedy téměř přesně před 130 lety.

Most je 253 metrů dlouhý a původně byl 67 metrů vysoký. Po napuštění Orlické přehrady se ale jeho výška zhruba o 15 metrů snížila. Také jeho dva pilíře, které do té doby stály na břehu, se ocitly ve vodě a musely být zpevněny. V době jeho vzniku šlo o druhý nejvyšší most v Rakousko-Uhersku, hned po slavném alpském arlbergském viaduktu Trisana.

Pořádně těžký a důležitý most

Most váží 940 tun. Jeho konstrukci tvoří tři ocelová pole, každé je dlouhé 84 metrů a celkem se na smontování celého přemostění spotřebovalo neuvěřitelných 329 000 nýtů. Šlo také o první železniční most na našem území, který byl vystavěn bez lešení pouze letmou montáží. Ocelovou konstrukci podpírají pilíře ze žulových kvádrů. Most vyrobila Pražská mostárna za 510 000 zlatých. Ta si na jeho stavbu najala italské dělníky, kteří měli s podobnými stavbami zkušenosti.

Strategický význam měl most i za 2. světové války, protože šlo široko daleko o jediné železniční přemostění. V druhé polovině 30. let se proto u něj začaly budovat vojenské bunkry. Kromě rozestavěné linie opevnění podél řeky postřelovaly mostovku přímo tři objekty druhého sledu na horním okraji údolí. Dodnes stojí na břehu Vltavy nezatopený lehký objekt 36/137 typu D s palbou po proudu řeky.

Nepřístupná Rukavečská obora – Schwarzenberkové slibují a slibují

Opouštíme most a červená značka nás dále vede po okraji Rukavečské obory. Jedná se o přírodní památku. Důvodem ochrany je fragment původního porostu acidofilních bikových bučin. V dutinách těchto stromů hnízdí lejsek malý, strakapoud, datel černý. V místních porostech žije také chráněná ropucha obecná a slepýš křehký. Oblast přírodní památky je od roku 1998 obory oplocena. Údajně proto, aby byla zajištěna přirozená reprodukce lesního porostu. Místní obyvatelé a turisté, zvyklí zdejší oboru navštěvovat, se ale dostali do sporu s rodinou Schwarzenbergů, které obora patří. Bylo jim přislíbeno částečné zpřístupnění obory, ale sliby zatím pouze zůstaly pouze sliby.

Trasa vede dále údolím Hrejkovického potoka, který vytéká z Hrejkovického rybníka a protéká přes Velkou, Hamr, Mlýnský rybník u Květova a na svém konci ústí do Orlické vodní nádrže. Hlavně ve své závěrečné fázi cesty do Orlické přehrady meandruje krásnou a romantickou krajinou.

Potok se vlévá do Vltavy, vlastně už do Orlické přehrady, v nadmořské výšce 352 metrů. Původní tok Hrejkovického potoka je zde zkrácen zvýšením hladiny Orlické přehrady. Z údolí potoka vznikl zatopením asi 2 km dlouhý meandrovitě zahnutý úzký záliv.

Zachráněný kostel svatého Bartoloměje

Naše dnešní cesta končí u románského kostelík ze 12. století, který založila Zdislava, matka Jiřího z Milevska, a který je jedinou památkou na obec Červená nad Vltavou, která byla zatopena vodami Orlické přehrady. V roce 1960 byl pro svůj historický a umělecký význam rozebrán a přenesen mimo zatopenou lokalitu. Jde o jednolodní stavbu s příčnou lodí, žebrová klenba presbytáře je pravděpodobně nejstarší svého druhu v Čechách.

Kostel je běžně nepřístupný, prohlédnout zevnitř si ho můžete pouze dvakrát do roka. Týden po Velikonocích, kdy se tu konají mše svaté, které vzpomínají na zahájení sezony vorařů a na svátek Bartoloměje 24. srpna.

Volně přístupná je zvonice vedle kostela, která ale neměla tak velkou historickou hodnotu, proto byla při napouštění vodní nádrže zbouraná a dnes u kostela stojí replika původní stavby.

 

Reportáž vznikla ve spolupráci se Středočeským krajem.

Vložil: René Flášar