Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Na vlastní kůži

Na vlastní kůži

Ivan Břešťák dělal krimi na Nově, má na kontě 1 200 reportáží. Nyní se vydává pro Krajské listy.cz tam, kam se bojí i benga

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vycházející české hvězdy

Vycházející české hvězdy

Je jim sotva přes dvacet, přesto již nastartovaly raketovou kariéru

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Z centra Votic až do Ameriky. Český poutník

13.11.2019
Z centra Votic až do Ameriky. Český poutník

Autor: René Flášar

Popisek: Památník blanickým rytířům... Není již na čase, aby se vzbudili?

FOTOGALERIE Na další středočeský výlet vás pozvu do městečka Votice na Benešovsku. Startujeme na místním náměstí se starou radnicí. Památkově chráněná budova radnice pochází z druhé poloviny 17. století. Původně barokní stavba si prošla řadou přestaveb kvůli častým požárům, její současná podoba pochází ze 30. let 19. století. Radnice je charakteristická výrazným fasádním zdobením v podobě vodorovných pásů, valbovou střechou a hranolovou věží, kde je pod hodinami umístěn městský znak.

Ozdobou náměstí je kašna a sousoší Panny Marie s barokními pískovcovými sochami, které pochází z první poloviny 18. století. Tvoří jej socha svatého Rocha, Sebastiána, Barbory a Rosalie od Michala Jana Josefa Brokoffa.

Napodobenina jeruzalémského Božího hrobu

Z náměstí se vydáme ke starému hřbitovu, na němž se nachází napodobenina ústřední části jeruzalémské baziliky Božího hrobu. Kapli nechala vystavět sestra hraběte Ferdinanda Františka z Vrtby, hraběnka Marie Františka, v letech 1685-88. V letech 1851-52 a poté v 60. letech 20. století byla kaple opravena.

Prakticky naproti se nachází bývalý klášter františkánů. Historie votického kláštera sahá až do roku 1625, kdy majitel votického panství, hrabě Sezima z Vrtby, získal od papeže i císaře povolení k jeho stavbě. Nynější podoba objektu pochází z druhé poloviny 18. století. Koncem roku 2015 byl klášter po rozsáhlé rekonstrukci znovu otevřen.

Klášter slouží jako muzeum

V současné době slouží převážně jako muzeum. V současnosti můžete navštívit tyto expozice: Ze života františkánů, historie kláštera a významné osobnosti Voticka. Při prohlídce kláštera budete seznámeni s historií kláštera a životem františkánů, navštívíte domácí kapli zdobenou mariánskými freskami, bývalou knihovou, klášterní jídelnu s jedinečnou štukovou výzdobou a rajský dvůr se slunečními hodinami.

Prohlédnout si můžete stálou expozici historických kočárků a panenek ze sbírky Anny Čermákové z Benešova. Uvidíte zde kočárky od roku 1900 a na 200 panenek včetně tzv. reborn panenek připomínající živá miminka.

Máte možnost navštívit nově otevřené vlastivědné muzeum Voticka, kde prozkoumáte geologii regionu, kroniky, období 2. světové války, exponáty z prvorepublikové éry nebo řemeslné a zemědělské nástroje převážně z 19. století. Vystaveny jsou také čtvero starých hodinových strojů z věží místních kostelů.

Jak to bylo za kolektivizace

Osudy soukromých zemědělců za kolektivizace přibližuje v bývalém klášteře stálá expozice ´Ve jménu šťastných zítřků!´ Seznání vás s tím, jak Státní bezpečnost v 50. letech minulého století v prostorách kláštera vyslýchala sedláky z okolí. Součástí výstavy je i jedna z bývalých výslechových místností, která byla upravena do autentické podoby s mřížemi na oknech a dalším vybavením vyšetřovatelů. 

Chátrající zámecká stavení

Od kláštera se vydáváme po červené značce směr Amerika. Nejdříve procházíme kolem takzvaného Nového zámku. Jde o původně měšťanský dům Víta Paseckého, místního purkmistra, který byl po změně několika majitelů v letech 1766–68 barokně upraven na zámecké sídlo. Po roce 1948 objekt spravoval stát, sídlil zde národní podnik Tesla. Dnes se zámek nachází v soukromém vlastnictví a bohužel chátrá.

O moc lépe na tom není ani Starý zámek. Ten v roce 1746 vyhořel a nikdy nebyl zcela opraven. Využíván byl k ubytování úředníků, jako pivovar a část budovy sloužila až do 18. století jako šatlava.

Zámek tvoří dvě části, bývalý pivovar a jednopatrová obdélná budova. Obě části mají dochované renesanční štíty ze 16. století. Bohužel ani jedna část není v dobrém stavu.

Kostel s rozhlednou

Naopak vzorně opravený a udržovaný je kostel svatého Václava a rozhledna Václavka, která vznikla v jeho věži. Současnou podobu kostelu vtiskla přestavba po roce 1731, kdy původně gotický kostel vyhořel. Z doby před požárem se dochovala pouze žulová křtitelnice a dva náhrobní kameny. Součástí oltáře je obraz svatého Václava od Karla Javůrka a sochy svatých Vojtěcha a Prokopa.

Z vyhlídky ve výšce 35 metrů nad zemí se můžete kochat pohledem na město a blízké okolí. Předtím ale je třeba vystoupat po 135 schodech. Vyhlídka se nachází až v samotné lucerně a výstupu na ni se nemusí bát ani děti. Cestu si můžete zpříjemnit prohlídkou stálé expozice malíře a grafika Vladislava Kasky nebo funkčního hodinového stroje s bicími zvonky a zvony svatého Václava a Vojtěcha. Ale pozor, rozhledna je mimo sezonu otevřena pouze o víkendech. 

Z židovského hřbitova do Ameriky

Téměř na konci Votic se zastavujeme u židovského hřbitova. Bohužel vchod je uzamčen řetězem, a tak jej obdivovat můžeme pouze přes kamennou zídku. První zmínka o židovském hřbitově ve Voticích pochází z roku 1538, ale pravděpodobně je mnohem starší. Na ploše 2340 m² se zachovalo přibližně 360 náhrobních kamenů, nejstarší z nich je datován do roku 1705.

Od židovského hřbitova nás pak červená značka zavede k cíli dnešní cesty, do místní části Amerika, ke kapli svatého Vojtěcha. Kapli nechal kolem roku 1680 vystavět zdejší hrabě Ferdinand František z Vrtby jako projev díků za ochranu před morem, který se tehdy městu jako zázrakem téměř vyhnul.

 

Reportáž vznikla ve spolupráci se Středočeským krajem.

Vložil: René Flášar

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace