Ničí ji globalizace, migrace a masová turistika, stal se z ní odstrašující příklad. Stará dobrá Vídeň je k nepoznání
28.10.2019
Foto: EGU blogs
Popisek: Vídeň, na první pohled fajn město s tradicemi a svou kulturou. Pod povrchem ovšem bublá a hnije spousta problémů
FOTO Ještě před pár lety byla návštěva nádherné rakouské metropole na Dunaji velmi příjemným zážitkem. Dnes se mnoho lidí vrací z tohoto velkoměsta s nemalým rozčarováním či dokonce zděšením. Vídeň se totiž mění rok od roku k nepoznání. Dosavadní dominanty, evokující starou monarchii, zastiňuje nová výstavba, namísto secesních paláců či věží kostelů dnes centru vévodí obří jeřáby. Podobně, jako jiné evropské metropole, se Vídeň navíc stala obětí globalizace, plíživě ničící její dosavadní jedinečnost, ale i masové migrace a turistiky.
Kdysi elegantní bulváry, na nichž byla radost se procházet a vysedávat v kavárnách, postupně vystřídaly hlučné ulice, plné aut a davů turistů, lemované chrámy konzumu nadnárodních obchodních řetězců. Stejná loga v nákupních centrech způsobují, že v každém větším evropském městě vypadají... stejně a je velmi snadné je zaměnit. Je vlastně úplně jedno, kde jste. Zdaleka se přitom nemění podoba nejznámějších historických center, ale také jejich obyvatelstvo.

V pozadí mrakodrapy, které ve Vídni v takové míře vlastně v nedávné době ještě nebyly. Je otázkou, jestli duchu města prospěly, nebo jestli mu výrazně uškodily. To je na posouzení každého z nás, foto Wikimedia
Frustrovaní otroci
Kvůli obrovské vlně migrace, která Rakousko v posledních letech zasáhla (po Německu druhá největší v Evropě), si leckdo není jistý, zda je Vídeň ještě součástí Evropy. Drtivá většina personálu v hotelech a restauracích jsou cizinci, přičemž se mnozí cítí jako novodobí otroci. Z jejich vykořeněnosti i faktu, že většinou vykonávají podřadnější práce, musí logicky vyplývat velká frustrace, jejímž důsledkem jsou různé delikty. Na kriminalitě velkoměsta se cizinci podílí více než padesáti procenty. Velmi časté jsou krádeže či znásilnění.
Odstrašující příklad
Situace došla až tak daleko, že někteří evropští politici používají Vídeň jako odstrašující příklad dopadu migrační vlny na čistotu a především bezpečnost. Odkazují přitom na čtvrtě, kde tvoří přistěhovalci již téměř polovinu. Mnozí domorodci se ve svém městě už necítí jako doma, čehož využívají protimigrační strany. Vlna odporu proti nekonečnému přílivu uprchlíků vynesla na výsluní i současného kancléře Sebastiana Kurze. Ten již coby ministr pro integraci prosazoval nový zákon, podle nějž například nezaměstnaní imigranti museli vykonávat veřejně prospěšné práce. Usiloval také o úplný zákaz zahalování žen muslimské víry na veřejnosti. Zásadním způsobem přispěl k tomu, že Rakousko nepřijalo globální pakt OSN o migraci a v otázkách migrace většinou zastává podobné odmítavé postoje jako členové tzv. Visegrádské čtyřky.
Nejlepší město na světě?
Jako absurdní se v tomto kontextu jeví zpráva, že se Vídeň loni stala nejlepším městem na světě, především díky kvalitě života. Podle autorů výzkumu se může pochlubit pestrou kulturní scénou, komplexní zdravotní péčí a přijatelnými náklady na bydlení. Palčivé téma migrace jako by neexistovalo. V mnoha médiích je Vídeň stále vykreslovaná coby idylické město, plné krásných památek a kulturních událostí, i když i zde radní bojují s obrovským přílivem turistů. Kromě migrace se proto snaží omezit především počty návštěvníků, co přilétají na krátkou dobu nízkonákladovými aerolinkami, přičemž se hodlají zaměřit na kongresovou turistiku. Za vážný problém považují fakt, že se v této oblasti vydělávají peníze na úkor kvality života obyvatel i životního prostředí. Regulaci cestovního ruchu chtějí prosadit skutečně razantně, proto se Vídeň nebude pro příště zúčastňovat veletrhů, které ho naopak zvyšují.
Vložil: Adéla Hofmanová