Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Každý třetí Čech, který zažil sametovou revoluci, si myslí, že za komunistů bylo lépe. Dvě třetiny z nich nakupovaly v Tuzexu

25.10.2019
Každý třetí Čech, který zažil sametovou revoluci, si myslí, že za komunistů bylo lépe. Dvě třetiny z nich nakupovaly v Tuzexu

Foto: Tuzex.cz

Popisek: Tuzex byla v dobách československého socialismu síť obchodů, ve kterých se za valuty zahraničních měn nebo tuzexové poukázky (tzv. bony) mohlo koupit zahraniční, zejména západní zboží, které nebylo v normální síti prodejen k dispozici. Název Tuzex bylo zkratka utvořená ze slov tuzemský export. Na snímku Tuzex v Plzni

Překvapivé závěry přinesl aktuální výzkum společností NMS Market Research a Post Bellum. Téměř čtyřicet procent lidí, starších čtyřiceti let, tedy těch, kteří ještě osobně zažili éru před Listopadem 1989, si myslí, že se u nás žilo lépe v období komunismu. Nemají přitom na mysli pouze sociální jistoty, ale jsou také přesvědčení, že se k sobě lidé dříve chovali slušněji a ohleduplněji.

Podle autorů výzkumu přitom hraje při jejich srovnávání současné a minulé éry zásadní roli věk a dosažené vzdělání a tento faktor je významnější než místo bydliště či pohlaví. Na období komunismu nostalgicky vzpomínají především lidé ve věku nad čtyřicet let se základním vzděláním nebo výučním listem a je jich 52 %, zatímco v případě středoškoláků tento názor sdílí 31 % dotázaných a u vysokoškoláků pouhých 16 %. Podobné je to i při hodnocení samotné sametové revoluce. Kladně ji hodnotí pouze 36 % dotázaných, podle 27 % z nich neměla na jejich život zásadní vliv, záporně ji vidí 17 % a 19 % na tento důležitý historický mezník nemá žádný názor. Negativní postoje tedy výrazně převažují. Tomu odpovídají i reakce na otázku, zda dotázaní hodlají slavit letošní 30. výročí Listopadu 1989 jako pád komunismu. Kladně odpovědělo jenom 28 % z nich, ostatní prý nemají důvod nebo je toto výročí vůbec nezajímá. Ostatně, někteří ani přesně nevěděli, kdy se sametová revoluce konala a kdo byl Václav Havel.

 

Další překvapení

Zatímco některé reakce tazatele nepřekvapily, například přesvědčení části respondentů, že se k sobě před Listopadem 89 lidé chovali slušněji a ohleduplněji, některé překvapivé byly. Například zjištění, že 66 % dotázaných nakupovalo před rokem 1989 v Tuzexu nebo že 44 % z nich poslouchalo zakázaná vysílání stanic Hlas Ameriky a Svobodná Evropa. Stejně tak je zaskočilo, když lidé vysvětlovali svůj pozitivní postoj k situaci před Listopadem 89 tím, že každý mohl a muset pracovat. Podle nich je to v zemi s nejnižší nezaměstnaností v Evropě docela úsměvné. Celkově ale více než polovina lidí hodnotí současnou ekonomickou situaci lépe než před rokem 1989 a oceňuje také větší svobodu i možnost cestování, naopak čtvrtina z nich je přesvědčena, že se má hůř.

 

Stíny minulosti

Výsledkům výzkumu se věnovala ve svém pořadu 90´ ČT 24 i Česká televize. Mezi hosty patřila také šéfredaktorka magazínu Paměti národa Markéta Bernatt- Reszcynská. Ta si myslí, že výsledky jsou dokladem skutečnosti, že se Češi ani po třiceti letech stále nevyrovnali se svou minulostí a dostatečně nepojmenovali zločiny komunismu. „Dostatečně jsme neodsoudili komunistický režim, protože si nedovedu představit, že by třeba v Německu někdo diskutoval o tom, že se za nacismu žilo lépe. Já se domnívám, že nacismus a komunismus jsou dvě stejně zvrhlé ideologie.“ Připustila však, že dělnická třída se měla skutečně v době komunismu lépe, na rozdíl od intelektuálů. Je ale velmi zklamaná, že se ve školách o zločinech komunismu děti neučí dost a naopak je tato éra někdy, například v televizních seriálech, líčena barvotiskově, že nebyla tak špatná a dala se docela dobře přežít.

 

Záleží na každém z nás

Miroslav Vaněk, historik z Akademie věd ČR, nicméně zastává názor, že vyrovnat se s minulostí obecně a paušálně nejde: „Já to vidím jako vyrovnávání se osobní, sám se sebou, se svými blízkými. Hodně to záleží na každém z nás.“

Vložil: Adéla Hofmanová