Každý třetí Čech, který zažil sametovou revoluci, si myslí, že za komunistů bylo lépe. Dvě třetiny z nich nakupovaly v Tuzexu
25.10.2019
Foto: Tuzex.cz
Popisek: Tuzex byla v dobách československého socialismu síť obchodů, ve kterých se za valuty zahraničních měn nebo tuzexové poukázky (tzv. bony) mohlo koupit zahraniční, zejména západní zboží, které nebylo v normální síti prodejen k dispozici. Název Tuzex bylo zkratka utvořená ze slov tuzemský export. Na snímku Tuzex v Plzni
Překvapivé závěry přinesl aktuální výzkum společností NMS Market Research a Post Bellum. Téměř čtyřicet procent lidí, starších čtyřiceti let, tedy těch, kteří ještě osobně zažili éru před Listopadem 1989, si myslí, že se u nás žilo lépe v období komunismu. Nemají přitom na mysli pouze sociální jistoty, ale jsou také přesvědčení, že se k sobě lidé dříve chovali slušněji a ohleduplněji.
Podle autorů výzkumu přitom hraje při jejich srovnávání současné a minulé éry zásadní roli věk a dosažené vzdělání a tento faktor je významnější než místo bydliště či pohlaví. Na období komunismu nostalgicky vzpomínají především lidé ve věku nad čtyřicet let se základním vzděláním nebo výučním listem a je jich 52 %, zatímco v případě středoškoláků tento názor sdílí 31 % dotázaných a u vysokoškoláků pouhých 16 %. Podobné je to i při hodnocení samotné sametové revoluce. Kladně ji hodnotí pouze 36 % dotázaných, podle 27 % z nich neměla na jejich život zásadní vliv, záporně ji vidí 17 % a 19 % na tento důležitý historický mezník nemá žádný názor. Negativní postoje tedy výrazně převažují. Tomu odpovídají i reakce na otázku, zda dotázaní hodlají slavit letošní 30. výročí Listopadu 1989 jako pád komunismu. Kladně odpovědělo jenom 28 % z nich, ostatní prý nemají důvod nebo je toto výročí vůbec nezajímá. Ostatně, někteří ani přesně nevěděli, kdy se sametová revoluce konala a kdo byl Václav Havel.
Další překvapení
Zatímco některé reakce tazatele nepřekvapily, například přesvědčení části respondentů, že se k sobě před Listopadem 89 lidé chovali slušněji a ohleduplněji, některé překvapivé byly. Například zjištění, že 66 % dotázaných nakupovalo před rokem 1989 v Tuzexu nebo že 44 % z nich poslouchalo zakázaná vysílání stanic Hlas Ameriky a Svobodná Evropa. Stejně tak je zaskočilo, když lidé vysvětlovali svůj pozitivní postoj k situaci před Listopadem 89 tím, že každý mohl a muset pracovat. Podle nich je to v zemi s nejnižší nezaměstnaností v Evropě docela úsměvné. Celkově ale více než polovina lidí hodnotí současnou ekonomickou situaci lépe než před rokem 1989 a oceňuje také větší svobodu i možnost cestování, naopak čtvrtina z nich je přesvědčena, že se má hůř.
Stíny minulosti
Výsledkům výzkumu se věnovala ve svém pořadu 90´ ČT 24 i Česká televize. Mezi hosty patřila také šéfredaktorka magazínu Paměti národa Markéta Bernatt- Reszcynská. Ta si myslí, že výsledky jsou dokladem skutečnosti, že se Češi ani po třiceti letech stále nevyrovnali se svou minulostí a dostatečně nepojmenovali zločiny komunismu. „Dostatečně jsme neodsoudili komunistický režim, protože si nedovedu představit, že by třeba v Německu někdo diskutoval o tom, že se za nacismu žilo lépe. Já se domnívám, že nacismus a komunismus jsou dvě stejně zvrhlé ideologie.“ Připustila však, že dělnická třída se měla skutečně v době komunismu lépe, na rozdíl od intelektuálů. Je ale velmi zklamaná, že se ve školách o zločinech komunismu děti neučí dost a naopak je tato éra někdy, například v televizních seriálech, líčena barvotiskově, že nebyla tak špatná a dala se docela dobře přežít.
Záleží na každém z nás
Miroslav Vaněk, historik z Akademie věd ČR, nicméně zastává názor, že vyrovnat se s minulostí obecně a paušálně nejde: „Já to vidím jako vyrovnávání se osobní, sám se sebou, se svými blízkými. Hodně to záleží na každém z nás.“
Vložil: Adéla Hofmanová