Lež se šíří sedmkrát rychleji než pravda. Největším problémem jsou nenávistné komentáře, nemoc naší doby
21.10.2019
Foto: ČT
Popisek: Na prezidentské standartě stojí 'Pravda vítězí'... snad to není jen prázdná floskule
V uplynulém týdnu se v sídle Ústavního soudu v Brně konala odborná konference věnovaná tématice nenávisti na internetu. Jejím účelem bylo hledat řešení, jak tomuto společensky nebezpečnému jevu předcházet, omezit ho a zároveň přitom neohrozit svobodu vyjadřování. Největším problémem je skutečnost, že se nenávist na sociálních sítích šíří anonymně a velmi rychle, podobně jako různé fake news. Podle nejnovějších výzkumů je dokonce dokázáno, že se lež na internetu šíří sedmkrát rychleji než pravda.
„Dá se bohužel konstatovat, že v tom kyberprostoru se opravdu šíří skutečně ohromné velké množství nenávisti, podněcování, antisemitismu, xenofobie, dětské pornografie či oplzlostí. Je to fenomén, s nímž naše společnost není schopna se vyrovnat a čelit mu,“ uvedl předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský v úvodu konference, jíž se zúčastnili především soudci a policisté. Podle něj se ukazuje, že důležitá svoboda projevu nemůže být bezmezná a že právo a spravedlnost platí také na internetu. V rozhovoru pro ČT 24 připomněl, že se několik případů nenávistných komentářů již dostalo k soudu, patrně nejznámější je kauza otřesných rasistických výhrůžek na adresu zpěváka Radka Bangy. Role státu není v podobných případech jednoduchá, protože na straně jedné nesmí připustit cenzuru, ale ani nelze ponechat volný prostor šíření nenávisti. „Trestání je ale až to poslední,“ zdůrazňuje Rychetský. Zákazy a regulace mohou podle něj vytvořit mylný názor, že stát svobodu slova potlačuje, namísto toho, aby ji chránil.
Ztráta mezilidské komunikace
Na konferenci promluvila také ombudsmanka Anna Šabatová. Ta se mimo jiné pozastavila nad překvapujícím faktem, že podle analýz soudních rozhodnutí jsou autory nenávistných projevů velmi často pachatelé, kteří dosud nebyli soudně trestáni a většinou si neuvědomovali, že jednají v rozporu se zákonem. Mimochodem, více než 90 procent z nich jsou muži! Nemalou roli hraje i fakt, že se vytrácí osobní komunikace a lidé si vyměňují nepřijatelné názory anonymně, což by tváří tvář nějakému protějšku nejspíše neučinili. Nezřídka jde o jedince, kteří jsou značně frustrovaní, nespokojeni se svým životem či situací ve společnosti.
Klíčem je osvěta
Klíčem k řešení je podle většiny odborníků osvěta, dotyční si totiž neuvědomují, že se dopouští něčeho nezákonného a že za to mohou být odsouzeni. Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman se nechal slyšet, že je třeba upozorňovat především na ty případy, kdy byli autoři nepřijatelných komentářů potrestáni: „Měli by vědět, že když něco na internet napíšu, zůstane to tam a je to dohledatelné a že takové jednání není kryté svobodou slova. Prozradil rovněž, že Nejvyšší státní zastupitelství sleduje, jakým způsobem řeší tuto ‘nemoc doby‘ policie. Ta přiznává, že vždy není jednoduché adekvátně reagovat, právě proto, že proti sobě stojí svoboda slova a názory, které jsou často na hraně. A to se týká i některých politiků.
Neuvěřitelný lynč
Jak dalece je nenávist na internetu skutečně vážným problémem ukazují události z poslední doby, například obrovské množství šokujících reakcí, týkajících se smrti Karla Gotta. Ti lidé, co slušně vyjádřili argumenty podložený názor, že by měl být státní pohřeb vyhrazen pouze státníkům a hrdinům, museli řadu dní čelit neuvěřitelnému lynči, nejodpornějším vulgárním výlevům a dokonce výhrůžkám smrti, kdy byli posíláni rovnou do krematoria nebo na šibenici. Jsem docela zvědavá, jestli se i v tomto případě budou policisté a státní zástupci nebývalé masové smršti nenávisti věnovat s takovou pozorností nebo tak činí pouze v případě tzv. xenofobie.
Vložil: Adéla Hofmanová