Australanům regulérně hrabe. Rozhodli se legalizovat vraždění dětí. Komentář Štěpána Chába
komentář
07.10.2019
Foto: Facebook
Popisek: Ilustrační foto
V Austrálii prošel zákon, který umožňuje ženě jít na potrat až do okamžiku porodu. Týden před termínem porodu se tak těhotná žena může zvednout a vyrazit na potrat. A bude jí umožněn se souhlasem dvou doktorů. Do poloviny pátého měsíce (22 týden) žena nemusí uvádět důvod pro potrat. Od 22. týdne až do porodu k potratu musí získat souhlas dvou lékařů. Souhlas se musí týkat zdravotní stránky dítěte nebo ženy. Ano, pod tím si můžeme představit to, že žena by porodem mohla utrpět výraznou zdravotní újmu, nebo že nenarozenému dítěti byly zjištěné výrazné zdravotní vady, které by jej nechaly žít jen několik měsíců či let a to ve vegetativním stavu. Ale je tu jedno velké ale.
Nový zákon mluví o tom, že k potratu od šestého měsíce až do porodu může dojít ze zdravotního důvodu. A je zdravotním důvodem i duševní stav těhotné ženy? Může přijít k dostatečně progresivně myslícímu psychologovi s tím, že pohodička, kterou zažívala před těhotenstvím, je ta tam a že jí došlo, že se bude muset o toho pazgřivce nenarozeného starat a má z toho depresičku a chce prášeček na uklidněnou a podpis pod doporučení k potratu? Zdravotní stránkou může být i to, že by se žena cítila nepohodlně, že by těhotenstvím a hrozícím porodem ztratila svůj komfort. A tak jí teď zákon umožňuje nechat své dítě zabít i týden před termínem porodu vlastně z čistého rozmaru. Beztrestně.
Feministky tleskají ztrátě ženskosti
Vůdkyně australské feministické kliky Labor Party Jo Haylenová k tomu řekla: „Ženy v Novém Jižním Walesu (kde zákon prošel jako na posledním kousku Austrálie právě tento čtvrtek, pozn. red.) už se nebudou bát stíhání nebo uvěznění, když rozhodují o svých životech a tělech.“ Jen mě tak napadá – skutečně bylo cílem feminismu moci legálně vraždit děti až do devátého měsíce těhotenství? Opravdu byl feminismus právě o tom? Berou feministky už i těhotenství jako genderové znevýhodnění až tak, že budou tleskat zabití plně vyvinutého dítěte? A jsou to ještě ženy, nebo už jen arogancí napěchované kariéristky bez emocí a empatie?
A proč zůstat jen u těhotenství?
Dítě v prenatálním životě má od třetího měsíce těhotenství plně vyvinutý hmat a chuť. Od šestého měsíce se pak začínají usazovat i ostatní smysly. V šestém je to sluch, v sedmém zrak. Tedy už od třetího měsíce dítě vnímá část vnějších podnětů. Zajímavostí je, že u předčasných porodů je 24. týden mezníkem, kdy jde dítě s velkým úsilím a péčí, ale vlastně bez problémů ´donosit´ v inkubátoru. Takže je to vlastně i mezník vraždy. V Austrálii přesto dovolují zabití dítěte i v devátém měsíci pro rozmary ženy.
A když už jsme u té politické progrese, která si vzala očividně za cíl probořit všechny myslitelné mantinely, co takhle v Austrálii povolit potraty do jednoho roku dítěte? Co když se rodičům s příchodem dítěte výrazně zhorší finanční stránka rodinného rozpočtu? Co když už nebudou moci týden co týden na párty mezi své bezdětné vrstevníky? Co když jim budou smrdět plínky, co když se jim nebude chtít vstávat k řvoucímu dítěti ve dvě ráno? Nebylo by vhodné ochránit ženu i před tímto a dovolit potrat do jednoho roku dítěte? Nemusí se tomu říkat potrat, ale třeba něco na způsob ‘eliminace finančních či společenských obtíží likvidací svěřené osoby‘. Když se k tomu přidá i uvědomělý enviromentální vztah k CO2 a zdůvodnění, že likvidací dítěte se bude účinně snižovat právě CO2, je vyhráno.
A co když začne harant vykazovat ve škole známky jisté nepřizpůsobivosti a bude propadat? To je také jistá obtíž a žena tím pádem může upadnout do depresí. Nebylo by fajn protáhnout termín potratu až do dvanáctého roku dítěte? Volit to skřítě ještě nemůže, logicky má sníženou hodnotu pro společnost… a žena trpí, má deprese... mohl by tedy projít potrat do dvanácti let dítěte. Však v Holandsku už povolili eutanazii i pro děti. Zatím jen pro těžce nemocné… ale i depresi jde evidovat jako těžkou nemoc. Časem, až progresivní politika zamává se všemi myslitelnými mantinely. Však směšný ‘enviromentální žal‘ už si také probojovává své místo v diagnostických příručkách psychologů a psychiatrů.
Bonus na závěr
Opozice v Austrálii navrhovala dlouhý list omezujících opatření k potratovému šílenství. Většina námitek zůstala nevyslyšena. Včetně toho, že se s tkání potraceného dítěte nesmí obchodovat. Takže v Austrálii se od čtvrtka může kšeftovat s tkání potracených dětí. Další stupeň je jen jediný – dovolit feminismem stiženým ženám, aby děti mohly v lůně před smrtí mučit. Třeba vpichováním pomalu působícího jedu do těla embrya. Když vraždit, tak se vší parádou a zábavou, že jo. A poznámka na závěr – ve státě New York v USA prošel prakticky stejný zákon už v lednu letošního roku, vlastně jen s tím rozdílem, že na potrat lze bez uvedení důvodu jít do 24. týdne, nikoliv do 22. týdne těhotenství. Progresi nejde zastavit, je jako epidemie a šíří se po celém glóbu.
A dodatek: jsem zastáncem práva na potrat tak, jak ho máme v České republice. Do třetího měsíce těhotenství. Vše, co přesahuje třetí měsíc už je prostě na hranici vraždy, ne-li rovnou za hranicí. V České republice zároveň platí stejný termín 12 týdnů pro potrat ze zdravotních důvodů. A jen v případě skutečného ohrožení života ženy pak potrat do 24. týdne těhotenství (po tomto termínu už může dojít k předčasnému porodu), případně pak samozřejmě kdykoliv během těhotenství při bezprostředním ohrožení života ženy, zdůrazňuji, bezprostředním ohrožení života, nikoliv při depresi, a tam se nebude jednat o potrat, ale o snahu zachránit jak ženu, tak i dítě. Progresivci argumentují tím, že žena má právo jít na potrat například po znásilnění. Nikdo by jí ho neměl brát. A to ta nebohá znásilněná zjistí až třeba sedm měsíců po znásilnění, že došlo ke znásilnění? A co když to zjistí ´účelově´? Tedy tak, že ke znásilnění nedošlo, ale do papírů se to hodí, tak k němu, papírově, dojde právě tím nahlášením? U nás platí stejná hranice. 12 týdnů k potratu poté, co byla žena znásilněná a vinou toho otěhotněla.
Svět se zbláznil, nedá se svítit. Můžeme, nejspíš správně, předpokládat, že mezi ženami nejsou bestie, které by z rozmaru potratily v osmém měsíci těhotenství. Problémem je, že vznikl zákon, který to podporuje, legalizuje. Tam se ocitáme na trochu divočejším večírku, řekl bych.
Vložil: Štěpán Cháb