Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Na vlastní kůži

Na vlastní kůži

Ivan Břešťák dělal krimi na Nově, má na kontě 1 200 reportáží. Nyní se vydává pro Krajské listy.cz tam, kam se bojí i benga

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vycházející české hvězdy

Vycházející české hvězdy

Je jim sotva přes dvacet, přesto již nastartovaly raketovou kariéru

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Královna elegance, nebo arogance? Muž pro ni byl prostředek ke kariéře. Jak ji ti mniši vychovali? Tajnosti slavných

30.09.2019
Královna elegance, nebo arogance? Muž pro ni byl prostředek ke kariéře. Jak ji ti mniši vychovali? Tajnosti slavných

Autor: repro/youtube.com

Popisek: Coco Chanel

VIDEO Za středobod světa považovala sama sebe, nikdy se neprovdala a muže využívala především jako prostředek ke svému prosazení a úspěchu. Venkovská holka způsobila největší revoluci v dámském šatníku, stala se legendou a nejbohatší dámou ve svém oboru. Vyjít s ní ale nebylo snadné.

Možná ho máte doma, možná stále ještě patří k tajným přáním, které byste si jednou chtěly splnit. Pozor, opravdu jsem nespáchala hrubou chybu, tahle relativně drahá ‘drobnůstka‘, Chanel No. 5, skutečně patří výhradně do světa žen a dodnes je považována za opravdu luxusní dárek, vyjadřující nejen nejvřelejší city a oddanost, ale především vášeň a smyslnost. Zůstává dál jedinečnou, přestože od jeho zrodu uplyne v roce 2021 celé století. Nese jméno jedné z dam, které se zapsaly do historie tím, jak dokázaly povýšit smyslnost a erotiku na nástroj svého úspěchu, a přesto nesklouznout k laciné vulgárnosti a udržet si šarm. Možná nevíte, že francouzská přezdívka Coco znamená dušička nebo miláček. Legendární Gabrielle Chanel tak říkali přátelé, na veřejnosti ale proslula spíš mimořádnou arogancí. A pod heslem ‘účel světí prostředky‘ o charakteru svých partnerů leckdy vůbec nepřemýšlela. Nebo to přinejmenším tak vypadá.

Malá Gabrielle

Malá Gabrielle
(foto – repro/vodatula.ru)

Kde ti mniši udělali chybu?

Není ošklivých žen, jsou jen ženy, které se neumějí udělat krásnými. Tak znělo životní krédo legendární francouzské módní návrhářky Gabrielle ‘Coco‘ Bonheur Chanel. Narodila se 19. srpna 1883 v Saumur na Loiře jako druhorozený potomek podomního obchodníka Alberta Chanela a jeho družky, trhovkyně Jeanne Devolle. Rodiče se vzali až o rok poději a kromě Gabrielle měli ještě dcery Julii a Antoinettu a syny Alphonse a Luciana. Matka ale zemřela v pouhých třiatřiceti letech, když bylo Gabrielle teprve dvanáct. Otec nebyl schopen sám se o četné potomstvo postarat, a tak syny ‘pronajal‘ jako pomocníky na farmu a dcery dal do klášterního sirotčince Svatého srdce v Aubazine. Po šesti letech byla Gabrielle se sestrou Julií přijata do dvouleté klášterní školy Notre Dame v Moulins. Klášterní život nebyl právě veselý, díky němu se ale naučila jednoduchosti a čistotě, dvěma charakteristickým prvkům své pozdější tvorby. Dalo by se očekávat, že ji klášterní výchova promění v tichou, cudnou a nenápadnou dívku, čekající v koutku na svého prince. Výsledná realita byla ale od této představy na míle vzdálena.

Jak se rodí Coco

Časem radostí pro ni bývaly jen prázdniny, které trávila u tety v Moulins. Ta ji naučila šít, i když do všech tajů tohoto řemesla Gabrielle nikdy nepronikla. Měla skvělé nápady, chyběla jí ale prostorová představivost pro jejich realizaci. To za ni později obstarali jiní. Ve dvaceti letech začala tetě pomáhat v jejím obchodě s oděvy, upozornila na sebe svou šikovností, a tak jí v roce 1899 nabídl práci majitel tamního pánského krejčovství. Většinu jeho klientely tvořili vojáci, kteří si nechávali šít obleky a spravovat uniformy, a nápadná dívka neunikla jejich pozornosti. Po večerech si přivydělávala tancem a zpěvem v místním kabaretu v Moulins, kam chodili především jezdečtí důstojníci, či v nedalekém vyhlášeném lázeňském městě Vichy. Její oblíbenou byla písnička o dívce, které se ztratil její milovaný psík Coco, a tak se zrodila její přezdívka, provázející ji pak po celý život.

Qui qu'a vu coco?
(píseň, kterou si prý Gabrielle ráda prozpěvovala a také s ní vystupovala v kavárnách a nočních podnicích – v podání Audrey Tautou v životopisném dramatu režisérky Anne Fontaine z roku 2009 Coco avant Chanel):

Jenom milenka

Její uhrančivé oči, výrazný profil a štíhlá, až chlapecká postava okouzlily při jednom vystoupení ve Vichy důstojníka ve výslužbě Etienna Balsana, dědice textilní firmy a chovatele koní. V té době už sice jednu milenku měl, to ale Gabrielle nevadilo. Nebrala ho jako potenciálního manžela, bylo jí jasné, že jako nemanželský sirotek nemá ve vyšší společnosti šanci. Rozhodla se chytit příležitost za pačesy. Balsan ji vzal na svůj zámek v Royallieu, naučil ji vybranému chování a bavil se tím, jak si vyrábí originální módní doplňky, chodí na večírky bez korzetu či jezdí na koni obkročmo v pánských kalhotách. Navíc ji v roce 1908 seznámil se svým přítelem, anglickým diplomatem a majitelem dolů Arthurem Capelem, přezdívaným Boy. Gabrielle se poprvé opravdu zamilovala, za pár měsíců jí Capel pořídil v Paříži byt a v roce 1910 společně s Balsanem financoval její obchody s modelovými klobouky v Paříži a oblíbeném letovisku Deauville na pobřeží Normandie.

Inspirace od milenců

Gabrielle byla ctižádostivá, a tak brzy přidala ke kloboukům první volnočasové modely a do té doby něco zcela nevídaného – dámské sportovní oblečení. V roce 1913 otevřela s Capelovou finanční podporou módní salón ve městě kasin Deauville, o tři roky později k němu přibyl butik ve slavném jihozápadním letovisku Biarritz a stala se první ženou, která začala navrhovat kolekce oblečení pro ženy. Rozhodla se zbavit ženy omezujících korzetů, dopřát jim pocit svobody, a tak uvedla do světa volné, košilové šaty, převázané pouze páskem v pase nebo na bocích. Použila na ně žerzejový úplet, který byl do té doby využíván pouze na spodní prádlo. Leckdy se inspirovala i v šatnících svých milenců, jako první v historii například oblékla ženy do kalhot a námořnického trička. Prosazovala jednoduchost, stala se průkopnicí krátkého účesu a jejím mottem bylo, že dobře oblečená žena by se měla líbit především sama sobě.

Gabrielle a její největší láska Arthur „Boy“ Capel v roce 1910

Gabrielle a její největší láska Arthur „Boy“ Capel v roce 1910
(foto – repro/Tajná válka Coco Chanel)

Pouhých deset let štěstí

V době, kdy otevřela svůj první velký butik, Arthur narukoval do první světové války. Časem musela dokonce svůj obchod zavřít a na módní scénu se vrátila až v roce 1919. Válečné období pro ni bylo osudovým, i když si nikdy ani nepomyslela, že by si lord vzal neurozenou francouzskou holku ze sirotčince. Přesto ji ranilo, když Arthur, jenž byl v boji zraněn, poznal v lazaretu krásnou ošetřovatelku, dceru anglického lorda, s níž se de facto z rozumu vzápětí oženil. Jeho vztah s Gabrielle to sice nezměnilo, když se ale v roce 1919 objevili bok po boku na veřejnosti na jednom večírku, vyvolali skandál. Milostný trojúhelník nakonec ukončila tragédie, 22. prosince 1919 se Arthur zabil v autě. „Boyova smrt pro mě byla strašná rána. Když jsem ho ztratila, přišla jsem o všechno. Musím přiznat, že to, co následovalo, nebyl šťastný život,“ řekla jednomu ze svých životopisců Paulu Morandovi. Zpočátku se zdálo, že už nejspíš zůstane navždy sama. O milence v dalších letech nouzi rozhodně neměla a někteří byli hodně významní, například skladatel Igor Stravinskij, ruský velkokníže Dmitrij Romanov, který měl údajně prsty ve vraždě Grigorije Rasputina, či Hugh Grosvenor, 2. vévoda z Westminsteru. Nikdy se ale nevdala a neměla děti.

(Pokračování ve středu 2. října)

 

Božoňka

Vložil: Adina Janovská

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace