Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Svobodu téměř zlikvidoval Mnichov, dorazil ho až Vítězný únor. Zlaté české ručičky v lágru dějin. Tajnosti slavných

19.09.2019
Svobodu téměř zlikvidoval Mnichov, dorazil ho až Vítězný únor. Zlaté české ručičky v lágru dějin. Tajnosti slavných

Foto: Svoboda Traktor Klub, ČT / repro

Popisek: Václav Svoboda, zakladatel firmy Svoboda motor

FOTO Před pětaosmdesáti lety, v roce 1934, se po českých polích rozjel první traktor Svoboda. Jeho jméno jako kdyby předznamenalo to, o co se zbytek století budeme marně rvát my všichni. V souboji totalit, které se vystřídaly v naší zemi, pak značka traktorů Svoboda zemřela. A s ní, jak můžeme vidět z dnešních dnů, nejspíš i příslovečné zlaté české ručičky.

V roce 1882 se narodil v malé vsi Dvory u Náchoda Václav Svoboda. Jeho dětství bylo, dá se říci, jako z obrázků Josefa Lady. Pole, louky, kopce, příroda… a k tomu parní zemědělské stroje, které malého Václava učarovaly. Ta síla, která dělá těžkou práci za člověka. Místo toho, aby trávil dny klukovinami, dorážel na sedláky a chtěl vidět a poznávat. Jak stroje pracují, jak to, že ožijí, kdykoliv jim člověk poručí. A netuše, určil si tím malý Václav vlastně celou svou budoucnost.

Útěk do města

Hned po dochození povinné školní docházky stále ještě, alespoň z našeho pohledu, malý Václav praštil v rodné chalupě do stolu a oznámil, že jde do světa. A vydal se pěšky do Mladé Boleslavi. Nejdřív sehnal zaměstnání jako technický pomocník v nemocnici. Na místě vydržel jen chvilku. Táhla ho touha poznávat a zlepšovat se. Vyučil se tedy zámečníkem a na tamní řemeslnické škole si vylepšil své portfolio dovedností. Ale už při studiu začal pokukovat po firmě Laurin & Klement, která zrovna přešla z výroby jízdních kol na motocykly. A motory, to bylo něco pro Václava. Netrvalo dlouho a už tloukl firmě na vrata s tím, že u ní chce pracovat. Vzali ho na pozici soustružníka, z které se během několika měsíců vyšvihl na mistra dílny.

Jeden z prvních typů traktoru, ještě s třemi koly, foto Facebook

Letecký motor

Správný vizionář jde po vyšších metách. V novinách se Václav Svoboda dočetl o průkopnické práci ve výrobě leteckých motorů. A věc ho, jak jinak, nadchla. Rozhodl se, že si ve své soukromé dílně jeden motor vyrobí. A co víc, že bude lepší. Začal na něm pracovat. Výsledek pak odjel vyzkoušet na statek. Motor připojil k nám už neznámému zemědělskému stroji a zkoušel jeho schopnosti. Zpovzdálí jej pozoroval statkář a dělal si vlastní propočty. Když pak Václav motor hodil zpátky na káru, že pojede, udělal mu statkář nabídku na odkoupení motoru. Protože ve svých výpočtech došel k jednoduchému výsledku – motor mu výrazně ulehčí práci. Václav na nabídku s nadšením kývl.

Prodaný motor Václavovi dlouho vrtal v hlavě. Chtěl vyrobit letecký motor, ten našel své uplatnění u hnoje, nikoliv u mraků. A proč ne, že. A to byl neuralgický bod Václavova života. V tu chvíli se osamostatnil, odešel z firmy Laurin & Klement a založil si vlastní živnost. Psal se rok 1912, Václavovi tedy bylo 30 let. Nejdříve se zaměřil na svou specializaci, na zámečnictví. U toho spolupracoval se svými společníky na vývoji motorů. Do roku 1926 se z firmy Svoboda motor stal uznávaný výrobce zemědělských strojů, ale třeba i praček nebo čerpadel.

Doslova nádherný stroj, foto Facebook

Na traktoru

V roce 1934 Václav Svoboda představil na Národní zemědělské výstavě svůj první traktor. Tehdy ještě tříkolový s pěti a sedmi koni pod kapotou. O rok později, v roce 1935 začal Václav Svoboda se sériovou výrobou. O chvíli později začala firma chrlit na trh čtyřkolové traktory, které poblouznily prakticky každého statkáře tehdejší doby. Měli ho prakticky všichni. Proč? Levná pořizovací cena a spolehlivost. Cena se vlastně rovnala ceně čtyř koní. Přičemž traktor jich pod kapotou ukrýval hned deset. S bonusem – traktor prostě veterináře nepotřeboval.

Okupační výroba a rudý mor

V pomnichovské době Protektorátu Čech a Moravy byla produkce firmy Svoboda motor omezená v závislosti na potřebách německých okupantů. Všechno se muselo řídit válečnými potřebami. V té době přichází Václav Svoboda s traktory na dřevoplyn, protože ropa byla silně nedostatkovým zbožím. Pod pultem, hezky tak, aby okupanti neviděli, Václav Svoboda vyvíjel další na tu dobu revoluční traktor, s jehož výrobou přišel až po válce v roce 1945. Jenže ve stejném roce začala vystrkovat růžky další totalita. Už v roce 1945 dopadla na firmu první vlna znárodňování a vedení firmy se ujala tak zvaná Národní správa. A začal zvonit umíráček, protože ač poptávka po nových traktorech byla, počet nově vyrobených už neurčovala právě poptávka, ale soudruh na Ministerstvu průmyslu, který vydal, nebo také nevydal povolení k výrobě. V roce 1949 firma Svoboda motor skončila z nařízení tehdejší komunistické vlády.

A ne, Václav Svoboda po faktickém znárodnění jeho firmy v roce 1945 neodešel plakat do koutku. V rámci povinné zaměstnanosti se usadil v hradeckém sklářském ústavu, kde už v roce 1953, vlastně chvíli poté, co byl vládní garniturou prohlášen za brzdu pokroku a kořistnického kapitalistu, patentoval zařízení na odstředivé lití do kovové kokily a společně se svým synem pak i stroj na tlakové odlévání trub do kokily. Takže ač to byl kořistnický kapitalista a brzda pokroku, bral od něho socialistický zlořád jeho inovace plnými hrstmi. Kdybychom neprožili dvě totality a firma Svoboda motor se mohla bez politických omezení rozvíjet, je velmi pravděpodobné, že slovo Svoboda by bylo skloňované po celém světě, protože by to byla značka špičkových zemědělských strojů, které by používali zemědělci napříč celou planetou. A jak vidíme z historie samotného Václava Svobody, rozhodně by nezůstal jen u zemědělských strojů.

 

QRcode

Vložil: Štěpán Cháb