Fičák z Německa, kde se pojede na vlně ekologické ekonomyki. Komentář Štěpána Chába
komentář
19.09.2019
Foto: Pixabay
Popisek: Čudí to, je to zlé... i když je to jen pára
Končí doba ekonomická a začíná se doba ekologicky ekonomycká. S velkým zájmem jsem se začetl do rozhovoru s Martinem Kaiserem, který zasedl za Greenpeace do uhelné komise v Německu. Uhelná komise si vytkla za cíl pracovat na tom, aby Německo přešlo z uhelných a jaderných elektráren na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů. Na stejném principu se zachovala Česká republika, která taktéž vytvořila uhelnou komisi se stejným cílem. Když vazal, tak vazal, že.
Martin Kaiser je pravý ekologický lumen, jaké jde v poslední době přehazovat vidlemi, kolik se jich urodilo. Dovolím si pominout absurdní poznámky o jaderných elektrárnách. Současné jaderné elektrárny, které jsou na technologické špičce, srovnává s Černobylem, tedy s jadernou elektrárnou, která byla řízena socialistickou cestou, s nedostatečnou technologickým vybavením, zkrátka tradiční sovětský šunt. Bouchnout to jednou muselo. A bouchlo. Nebo srovnává bezpečnost našich Dukovan s elektrárnou ve Fukušimě, nedodá ovšem, že Japonsko leží v oblasti častých zemětřesení. U našich Dukovan? Tam hrozí tak maximálně srážka se čmelákem. A to jen v letních měsících. Ale nechejme to stranou. Rád bych vypíchnul jeden prazvláštní logický veletoč Kaisera, který se objevil v závěru rozhovoru.
Nejdražší elektřina v Evropě
Redaktorka Aktuálně.cz se Martina Kaisera zeptala jak to mají dělat země, které nemají dost finančních rezerv na rozjetí energetiky postavené na obnovitelných zdrojích. Na to Kaiser odpověděl: „Vlivy energetické revoluce na cenu jsou dva: zaprvé vypínání tradičních zdrojů, které jsou dnes ještě výdělečné, ji mírně zvyšuje. A zadruhé tím, jak přibývá obnovitelných zdrojů, se cena snižuje. Ten druhý efekt je silnější, takže celkově se elektřina zlevňuje.“ Z čehož plyne, že Německu se začínají ceny snižovat. Nezačínají, ale začnou, Merkelová to totiž vyhlásila jako jeden z cílů nové ekologické politiky. Domácnosti a podniky nesmí pocítit přechod na obnovitelné zdroje ve své peněžence.
Na otázku redaktorky, proč tedy mají Němci nejdražší elektřinu v Evropě, odvětil Martin Kaiser, tohoto času lumen z Greenpeace, následovně: „Hlavním důvodem jsou náklady na podporu obnovitelných zdrojů, které se dnes do té konečné ceny přenáší. Už teď se ale vedou ve vládě diskuse o tom, že do budoucna by měly být financovány ze státního rozpočtu.“ Jeho odpověď jsem si přečetl dvakrát. Třikrát. A pak se mi do obličeje vloudil úsměv. Obzvláště po odpovědi na otázku ´Kolik to bude stát´, kde zaznělo od Kaisera – několik miliard eur ročně. Ne jednorázově, ročně.
Vysvětlení
Proč ten úsměv? Lumen Martin Kaiser žije pravděpodobně v představě, že peníze vznikají jejich tisknutím. Že se státní rozpočet sestavuje tak, že Merkelová zavolá do národní banky, řekne cifru a druhý den má celý obnos na stole. No, není to tak. Kdyby to tak bylo, do roka a do dne jsme v nejhlubší finanční krizi, jakou kdy svět viděl. Státní rozpočet se sestává z toho, co stát vybere od obyvatel své země. Zdaněním jejich práce, jejich podnikání, služeb, zboží. Tím, že stát daní, tím nalévá peníze do státního rozpočtu. Zjednodušeně řečeno.
Řešení Martina Kaisera tedy jede na tomto principu: Velkohubě se Němcům slíbí, že se cena elektrické energie bude snižovat, protože nám ji začnou vyrábět obnovitelné zdroje. Je tedy logické, že cena půjde dolů. Ovšem podpora obnovitelných zdrojů elektřiny bude stát ročně několik miliard eur. Takže lidem ubereme uměle na ceně z elektřiny (pro státní kasu výdaj), ovšem zvýší se nám náklady na podporu obnovitelných zdrojů (státní výdaj, který nemůžeme vykrýt tím, že bychom více zdanili odběratele energie, protože tím by se jim cena zase zvedla). Teď tu máme dva opravdu citelné výdaje velikosti několika desítek až stovek miliard eur, čím tu díru zacpeme? No ano, přeci státním rozpočtem. A ten neroste na stromech, ale v peněženkách obyvatel a jejich podniků. Co tedy uděláme? Zavedeme uhlíkovou daň, masnou daň, eko daň, zvedneme daň na potraviny, palivo, na spotřební zboží. Jinak řečeno, mírně zvedneme daně u všeho ostatního, krom elektřiny. Takže elektřina bude relativně levná, vše ostatní se ale cenově zvedne. Geniální. Naprosto geniální. Podobně geniální, jako vyrábět elektřinu tak, že namažeme máslem chleba, ten následně přilepíme kočce na záda. Výsledný stroj pak bude nekonečnou rychlostí rotovat nad podlahou, protože chleba padá vždy namazanou stranou a kočka zase vždy dopadne na všechny čtyři. To už není ekonomika, ale doslova ekonomyka.
Rozhovor s lumenem Martinem Kaiserem ZDE.
Vložil: Štěpán Cháb