Jako zrnko máku v míse rýže... Bývalá první dáma popsala svůj životní příběh. Stal se z toho světový bestseller číslo jedna
16.09.2019
Foto: Facebook Michelle Obama
Popisek: Michelle Obamová při autogramiádě své knihy
FOTOGALERIE Stala se vůbec první ´první dámou´ černé pleti, která se ocitla v Bílém domě. V pamětech, které Michelle Obamová vydala brzy poté, co sídlo amerických prezidentů se svou rodinou opustila, je natolik otevřená, že se z jejích memoárů, nazvaných Můj příběh, stal světový bestseller číslo jedna. A vůbec se tomu nelze divit. Velmi často jde o překvapivou upřímnost, ať už jde o pasáže, v nichž popisuje, jak žila pod drobnohledem celého světa nebo kdy prozrazuje důvěrné momenty ze soukromí.
Než se Michelle vdala, jmenovala se Robinsonová a pocházela z relativně chudé rodiny v Chicagu. I když společně s bratrem Craigem nestrádali, rozhodně nepatřili k černošské elitě. Přesto bylo její dětství téměř idylické, pokud nebyla ve škole nebo na hodině klavíru, většinu času trávila se svými barbínami. Přiznává, že si s cizími dětmi příliš nehrála, byla úzkostně pořádná a nechtěla, aby jí někdo sahal na panenky. Vždy si totiž vybavila, jak vypadaly Barbie jejich spolužaček, měly ošmikané vlasy nebo obličeje, počmárané fixkou.
Sestřička staršího bratra
I když si brzy uvědomovala, že většinová společnost přistupuje různě k lidem bílé a černé pleti, od malička pro ni byl život v kosmopolitní komunitě imigrantů z celého světa samozřejmostí. „Naše čtvrť byla středostavovská a rasově smíšená. Děti se tu scházely ne podle barvy kůže, ale podle toho, kdo byl zrovna venku a měl chuť si hrát,“ vzpomíná.
Postupem času ale začala vnímat, že se z jejich čtvrti postupně vystěhovávali obyvatelé bílé pleti a stala se z valné většiny černošskou. A také, že Afroameričané čelili diskriminaci na trhu práce, podle ní dostávali přednost evropští přistěhovalci. Její rodina však měla štěstí. Michelle se dostala na střední školu se slušnou pověstí, maminka získala pozici asistentky v bance a starší bratr byl jedním z nejlepších basketbalistů v Chicagu, což jí hodně pomáhalo: „Kam jsem vkročila, tam mě znali jako sestřičku Craiga Robinsona.“
Jako zrnka máku
Později už musela spoléhat více sama na sebe, ale díky výborným školním výsledkům v ní postupně rostlo sebevědomí. Podobně jako Craig, i Michelle vystudovala univerzitu v Princentonu a to přesto, že byla ´bílá a hodně mužská´: „Působili jsme jako zrnka máku v míse rýže,“ posteskla si. Na druhé straně ale přiznává, že se tam měla velmi dobře: „Byli jsme tu chráněni a žili jsme si jako v bavlnce.“ Nicméně i zde narážela na určitou míru pozitivní diskriminace, některé studentky bílé pleti si například stěžovaly, že mají černé spolubydlící a jejich rodiče to odmítali akceptovat.
Aby patřila k těm nejlepším, učila se natolik intenzívně, že si po letech dřiny připadala úplně vyhořelá a uvažovala, že by měla dělat něco jiného. Nakonec si však zvedla laťku ještě výše a začala studovat práva na Harvardově univerzitě, jedné z nejrenomovanějších na světě. „Sklízela jsem ovace už jenom za to, že mě přijali,“ pochlubila se. S upřímností však vzápětí prozradila i to, že se na Harvard dostala s odřenýma ušima a ze seznamu náhradníků.
Směrem vzhůru
Slavnou univerzitu zvládla na výbornou a ve svém životě se ocitla na dalším stupni směrem vzhůru. Brzy získala velmi slušně placenou práci ve špičkové chicagské právnické firmě a vrátila se do rodného města: „Vy, dítě ze South Side jste kolem kdysi jezdili autobusem a beze slova z okna sledovali ty lidi, kteří jako titáni kráčeli do své kanceláře. Teď k nim patříte. Sami jste se vypracovali z toho autobusu na náměstí až do vzhůru mířícího výtahu. Vyděláváte více peněz, než kdy měli vaši rodiče. Vaši kolegové jsou zdvořilí, vzdělaní a většinou bílí,“ popsala Michelle svůj životní příběh. Ale osudový muž, s nímž se ve své advokátní kanceláři potkala, byl černý. Jmenoval se Barack Obama a brzy ji výtahem katapultoval do nejslavnějšího domu na světě.
Pokračování zítra
Vložil: Adéla Hofmanová