Tak Babiš se má omluvit, nařídil soud. Nádherný precedens, z něhož bychom mohli těžit všichni. Týden Štěpána Chába
08.09.2019
Foto: Facebook
Popisek: Na Babiše prší žaloby a obvinění, velké části obyvatelstva se dělá pěna u pusy. Co na to Babiš?
FOTO Výběr těch nejšťavnatějších zpráv z uplynulého týdne, které by neměly zůstat zapomenuté v záplavě informací i dezinformací, které nám sem Putin (a další mediální domy) naházel.
Tak premiér Andrej Babiš se má písemně omluvit za to, že označil demonstranty Milionu chvilek pro demokracii za placené. Demonstrantka Jana Filipová si chtěla záležitost s premiérem vyřídit přes soud. A, kupodivu, uspěla. Okresní soud Praha-západ, ústy soudkyně Simony Kačerové, nařídil premiérovi zaslat žalobkyni připravenou omluvu. Ten to samozřejmě odmítl a odvolal se. Bohužel. Kdyby se neodvolal a dopis prostě odeslal, aby se jej Jana Filipová mohla přilípnout magnetkem na ledničku, vznikne nám tu nádherný precedent, který by sebral zbraně z rukou lidí, kteří se nepodloženým nálepkováním ostatních snad až živí.
Bylo by pak vošajstlich šermovat takovými nálepkami jako ‘placený proruský troll‘, ‘platí tě Putin‘, ‘rubly z ruské ambasády je hřejí v kapse‘ a tak dále a tak podobně. Třeba takový Jakub Janda by se mohl vrátit k původní, a užitečnější práci, protože Evropské hodnoty by padly pod návalem žalob. Nemluvě pak o magazínu Forum24, Britských listech nebo o mnoha komentátorech a analyticích, kteří s nálepkami rádi a často pracují. Tím se rozhodně nestavím na stranu Andreje Babiše. Demonstrace jsou přirozenou součástí zdravé společnosti a Milionu chvilek pro demokracii se prostě nelíbí vládnutí Babiše. Mohou tedy juchat po náměstích a vyjadřovat svůj názor. Babiš by se měl skutečně omluvit nejen Janě Filipové, ale i ostatním demonstrujícím, jeho odvolání u soudu a slova ‘Nikdy neodsoup… nikdy se neomluvím‘ zní jako od malého trucovitého haranta.
Ve Velké Británii jede Orwell
Ve Velké Británii chystají instalovat do veřejného prostoru bezpečnostní kamery, které dokáží odezírat ze rtů. Rozeznávání obličejů a zařazování do databáze u nich bude samozřejmostí. A teď otázka stojí jasně – opravdu si Britové zvolí bezpečnost na úkor už prakticky naprosté ztrátě soukromí? Vždyť kamery už budou lézt člověku i do soukromého hovoru. A otázka číslo dvě – čím se tyto metody liší od zavádění sociálního bodového programu v Číně, kde budou všichni monitorovaní a za každou negativní činnost jim budou strhávané body? Přičemž ten s málo body bude sociálně, ekonomicky i společensky znevýhodněný. A když to vezmeme do detailu, není ta Čína v tomto ohledu demokratičtější a svobodnější, protože člověku jeho skóre alespoň otevřeně řekne, ten pak ví, s čím má počítat? Ve Velké Británii se prostě povedou databáze bez vědomého souhlasu kohokoliv, kdo bude monitorovaný. A monitorovaný bude… vlastně každý. Stejně jako v Číně. A že nebude znevýhodněný? Vždyť už i u nás trestá banka klienta za to, že bydlí vedle souseda, který volil Okamurovu SPD.
Ekoslepota
Německé metropole na nátlak ekologických skupin a aktivistů zakazují vjezdy starších dieselových aut. Prý kvůli znečištění a boje proti němu. Některá města začala se zákazy už před drahnou dobou. Proto je možné začít dělat závěry. A Němci se do nich pustili s vervou. A výsledek? Starší dieselové automobily nejen že nezvyšují přítomnost CO2 v ovzduší, oni přítomnost CO2 kupodivu snižují. Pro bližší informace si prostudujte odkaz, je to zajímavé čtení. A takhle je to s tím ekologickým aktivismem neustále. Hysterie a následný fanatismus.
Začíná další vlna migrace?
Migrace se zase pomalu rozjíždí. Na řecký ostrov Lesbos vplulo za jedinou hodinu 13 lodí s více než pěti sty imigranty. Možná, že to jen zaspala Erdoganova pohraniční stráž, které za neprostupnost hranice mezi Tureckem a Řeckem platíme velmi tučné výpalné. Ale třeba také nezaspala, protože Turkům se jejich role nelíbí a stala se vlastně dosti hlasitým politickým tématem. Přičemž ne, nejde říkat - všechno je v pohodě, pusťte je sem - protože všechno v pohodě není. A to ani mezi ženami imigrantkami. Prostě nesouvisí, ale přesto souvisí až k zbláznění.
S Ruskem jsme ve válce
Redaktor Deníku N Jan Moláček napsal na svém twitterovém účtu, že jsme ve válce s Ruskem. Báječné. Jen si popletl pojmy, Rusko totiž není, už docela dlouho, Sovětský svaz. Rusko je pro naši politickou a kulturní sféru vlastně bezvýznamné. Rusko proti nám nevyvíjí žádné zásadní tlaky, je ignorované a pod palbou sankcí a rozhodně má jiné starosti, než rozvíjet nedomrlé fantazie o tom, co by přikázalo Koněvovi, kdyby seskočit ze soklu na Praze 6. Místo reálných problémů tady v té naší kotlině budeme neustále mlít o tom, že jsme před třiceti lety ukončili čtyři dekády komunismu a že kvůli tomu nemůžeme nic dodělat, nic vytvořit, za ničím si stát. Jen deprivovaný malý fakan bez kouska sebevědomí ukazuje až do své smrti na šikanátora, který ho v osmi letech skopl ze schodů. S materiálem jako je Jan Moláček si tu budoucnost nevyšlapeme, nevybojujeme, ale probrečíme. Fňukáním vstříc zářným zítřkům a nikdy jinak. To poraženectví je ke skutečnému pláči.
Vložil: Štěpán Cháb