Tak pesticidy už jsou i v podzemní vodě. Fraška může začít, řešit to totiž bude Babiš. Zakáže své podniky? Přečetli jsme
02.09.2019
Foto: Facebook
Popisek: Dokáže se politik Andrej Babiš podívat upřeně do očí podnikateli Andreji Babišovi?
Jakost podzemních vod se loni v Česku meziročně mírně zhoršila. Podle zprávy o stavu vodního hospodářství překročilo limity o 0,9 procentního bodu více měření než předloni, překročení limitů tak bylo v 83,5 procenta případů. Menší problémy jsou u hlubokých vrtů a pramenů, u mělkých vrtů překročily některé z látek limity v 95,5 procenta případů. V pondělí se bude zprávou zabývat kabinet Andreje Babiše (ANO). Nejvýrazněji překračují limity pesticidy, které do vody zanáší vodní eroze.
Nejvýraznějšími ukazateli znečištění podzemních vod porovnáním s limitními hodnotami jsou podle zprávy pesticidy, zejména pak herbicidy používané pro ošetřování řepky, kukuřice a řepy, dále pak anorganické látky, organické látky a kovy, jako jsou baryum, mangan, arsen nebo kobalt.
Vodní erozí je v ČR ohrožena více než polovina ze skoro 4,2 milionu hektarů plochy zemědělské půdy. Finančně vyčíslená ztráta 21 milionů tun ornice ročně může činit deset miliard korun.
Zpřísnění ochrany
Ministerstvo zemědělství od ledna zpřísnilo ochranu půdy proti erozi. Plochy spadající do ochrany se zvětšily na 25 procent výměry zemědělské půdy, dříve byly na 10,5 procenta. Zemědělci, kteří pěstují rizikové plodiny na mírně erozně ohrožených půdách, musejí mít širší ochranné pásy, na kterých se pěstují vhodné plodiny jako pícniny nebo tráva. Dříve musely mít šířku minimálně 12 metrů, od ledna to je 22 metrů.
Od příštího roku také začne platit, že pokud bude půda ohrožena erozí, budou moci zemědělci v létě pěstovat plodiny v kuse maximálně na 30 hektarech, jinak přijdou o část dotací. Podle ministerstva se opatření dotkne zhruba čtvrtiny orné půdy s výměrou téměř 600 000 hektarů a 2 300 podniků nebo fyzických osob, které na nich hospodaří. Jde o jeden z kroků, jak omezit erozi, ale i například dopady srážek a následných povodní.
–
Dopracovali jsme se skutečně k dokonalé devastaci naší krajiny. V národní hymně ji opěvujeme, jsme na ni hrdí, v realitě pak naši krajinu znásilňuje všude, kde to jen jde. Naše lesy se propadají neuvěřitelnou rychlostí do minulosti. Místo vášnivých debat nad tím, co uděláme, jak lesy zachránit, jak začít s jejich ozdravením, se hádáme o pomník Koněva, o mariánský sloup na Staroměstském náměstí, nebo o to, kdo bude zahřívat křeslo u čistě formálního ministerstva kultury.
Neprší dost, a to, co naprší, si ještě otrávíme pesticidy, protože jsme líní vrátit se k tomu skutečnému sedláctví. V Rakousku ho mají, v Německu ho mají. A i v Polsku, kde si užívali podobné kolektivizace jako my, se stihli vrátit. Jen my (společně s bratrem Slovákem) jedeme v bolševikem započatém orání celé republiky jedním pluhem, v jedné brázdě, s jedním centrálně řízeným podnikem. A kdo bude rozhodovat o budoucnosti vody i půdy? Král pesticidů, který je nejen vyrábí, ale ve velkém také používá. A vůbec, co jsme čekali? Ročně do půdy nalijeme desítky tisíc litrů jedů, nemůžeme se divit, že je pak najdeme v podzemní vodě.
+
Ale ano, navržená opatření snad trochu pomohou, zpomalí erozi, vrátí trochu života do krajiny. Jen by to chtělo větší nadšení. Neřešit Koněva, ale řešit skutečné problémy, které mají potenciál stát se katastrofami. Koněv nám neuteče. Až budeme mít vyřešené problémy, můžeme se zase srdnatě servat před jeho pomníkem.
|

Vložil: Štěpán Cháb