Jaroslav Hut: Nemoc, definovaná jako ‘hájení zájmů vlastní země‘, se nesmí rozmnožit. Vaše dopisy
31.08.2019
Foto: Facebook
Popisek: Donald Trump, prezident Spojených států amerických
Konečně je to venku. Podobnost se scénkou z Cimrmanovy hry, kdy Jaromil poznal pravdu, že je úplný sirotek a pak přišel velký vítr, který odnesl kulisy i s herci, je čistě náhodná. Jihokorejský politolog B. J. Lee vyzkoumal, kdo je spřízněnou duší Donalda Trumpa a jaký je ten Trump zlosyn.
Tak pravda je venku, Trump, prosím, upřednostňuje zájmy své země nad ostatními. Nedbá na to, že by to mohlo poškodit třeba korporace, které třeba tak láskyplně pečují o africký kontinent a aby se místní nemuseli namáhat, tak samy se dřou s vývozem všeho cenného, co tam najdou. A co teprve spory s Čínou. Trumpovi se nelíbí ani tento vzor svobody a demokracie a kulturní revoluce. Zřejmě se zapomněl zeptat pana Kellnera, jak se věci mají. A podle pana politologa využívá k prospěchu své země i věci, které s ekonomikou nesouvisí.
Třeba s migranty na hranicích Mexika. A zde musím pochválit věhlas univerzity v Plzni, neboť takovouhle pitomost nemohl vyprodukovat nikdo jiný. Pan politolog u nás musel studovat, jinak to není možné. Objektivně vzato zřejmě Trump usoudil, že ony dvě demokratky a aktivistky, co tam má na ostudu, docela stačí, kdy jejich největším výkonem je evidentně fakt, že dojdou samy bez pomoci asistenta pro inkluzi do práce.
Trump a jeho spřízněnec z druhé strany Zeměkoule
A to nejlepší na konec. Trump má svého spřízněnce v Japonsku. Japonský premiér používá stejné metody a opět na úkor globálních vztahů a vzájemné lásky mezi národy hájí zájmy své země. A nechce nasypat další peníze jako odškodnění Jihokorejcům, když už v roce 1965 obdrželi 800 milionů dolarů jako kompenzaci za nehezký přístup Japonska vůči jejich zemi. Jestli je pravda, co se v článku uvádí, tak jsem přístupem Jižní Koreje lehce zklamán. Využívá stejnou metodu, jako mnozí diktátoři z afrických zemí, kteří v okamžiku, kdy jim dojdou chechtáky na jejich zábavné hry a nemají za co nakupovat další zbraně, aby se mohli lépe a radostněji povyrazit, tak si vzpomenou na to, že jsme je dostatečně neodškodnili za kolonizaci jejich zemí a přes OSN nám podstrčí nějaký pamflet, že jim vlastně budeme dlužni furt. A tak místo jednoho globálního nepřítele Trumpa, máme dalšího, a tím je Šinzó Abe.
Můžeme jen doufat, že to není nakažlivé, a tahle nemoc, definovaná jako ‘hájení zájmů vlastní země‘, se nerozmnoží. Co kdyby se to rozšířilo na ony překonané stereotypy jako je třeba rodina? Co kdyby se muži opět ujali své tradiční a překonané role a začali chránit zájmy své rodiny – manželky a dětí? Co když se lidem opět zalíbí ten překonaný a zavrženíhodný pocit bezpečí, pohody, jistoty, zázemí, klidu, pochopení, sounáležitosti, důvěry, lásky a všech těch zbytečností, které fungující rodina svým členům skýtá? A co když tak zase budou chtít fungovat jednotlivé státy? Strašlivá to představa budoucnosti lidstva místo unikátního systému folklorních regionů pod dohledem a laskavou péčí Velkého bratra, kde budou všichni povinně šťastni.
Je to tak. Bylo by neštěstí pro celou planetu, kdyby si státy začaly z nostalgie vzpomínat na to, že rodina je základ státu, že o zemi se má starat s péčí řádného hospodáře, že odchylka od normálu může být přínosem pro společnost, ale ne vždy a ne ve všem a ne každá, že se má všechno točit kolem Míry, protože všeho s mírou, že. Trump je samozřejmě prevít. Prevítem je, protože to o něm všichni neustále říkají a jelikož jsme věrni Goebbelsova učení o propagandě – lež vyslovená stokrát se stává pravdou – prevítem Trump zůstane, i kdyby byl synem božím. Tím samozřejmě není. Ovšem pod Trumpovou vládou USA očividně vzkvétají, nezaměstnanost je na minimu, lidé se pomalu, s rozumem, zase začínají mít fajn. Protože Trump prostě zastává konzervativní politiku starého bílého muže. A co je dokonale fascinující – Trump za celou dobu své funkce nevyvolal s nikým válku. To jena amerického prezidenta snad historický rekord. Bohužel u kormidla největších mediálních domů je Trumpova ideologická opozice, takže jde permanentně a za každých okolností proti němu. Podobné to máme u nás. A podobné to jistě je i v Japonsku, i když, Japonsko je tradičně konzervativnější, tam by to nemuselo být tak horké. Ovšem mezinárodní tlak liberální sekty musí být enormní. Snad to Šinzó Abe i Donald Trump ustojí. A snad se i v Evropě začnou zvedat hlavy konzervativnějšího křídla politiky.
Reakce redakce...
Tak ta je rozličná. Neb redakce Krajských listů.cz nejenže není názorově jednotná, naopak – byť malá, je názorově rozrůzněná, jak to jen jde, a navíc, názorová uniformita není vyžadována. Čili ´reakce redakce´ je eufemismus, je to reakce toho člena redakce, který je pod článkem podepsán… Tento oznam dáváme dosud pod každou reakci, aby bylo jasno jak v poledne na rovníku.
|

Vložil: Štěpán Cháb