Hraboš to má zase na pohodu, udělala se trojitá duha. Jenže za ní je schovaná děsivá statistika. Proč je u nás takové ticho?
17.08.2019
Foto: Facebook
Popisek: Hraboš polní, letošní výplň okurkové sezóny
Na první pohled by se mohlo zdát, že se média při letošní okurkové sezóně v Čechách musela spokojit s obzvláště bezvýznamnými tématy, jako je fraška kolem výměny ministra, či záchrany syslů a hubení hrabošů. Ve skutečnosti se však na poli politickém odehrává souboj o nejdůležitější zákon naší země, ústavu, zatímco na poli přírodním jde ještě o zásadnější věc. O život.
Nad další PR kampaní, věnovanou tentokrát přemnoženým hrabošům, se zamyslel marketingový mág Martin Jaroš. Jako odborník ve své branži má jedinečný dar sdělit veřejnosti to podstatné. Ačkoliv dlouhodobě působí v cizině, velmi bedlivě sleduje dění v naší zemi a dost často jej přesně (ovšem s nemalou dávkou jízlivosti) glosuje. Tentokrát se pozastavil nad tím, jak některé české politiky v uplynulých dnech strašně zajímal hraboš polní. „Za hraboše se postavila celá opozice i MŽP, plošné trávení bylo zrušeno a následoval obrovský happy end, všude se udělala obrovská duha, všichni si řekli, že hraboš to má zase na pohodu, všichni zapomněli a jedeme dál.“
Miliony kilogramů jedů
Jenže, podle Jaroše je tradičním českým jevem, že se krátkodobě vzrušíme kvůli nějakému problému, ale vůbec neřešíme věci systematicky. S pomocí konkrétních faktů poté varuje, že to u nás na pohodu vůbec není. Třeba, co se týče používání chemie v přírodě. Ta u nás jela a jede stále naplno, jenom za loňský rok se na naše pole aplikovalo téměř dvanáct milionů kilogramů jedů, zabíjejících hmyz a spol: „Pak se divte, že někam zmizel hmyz, že je na českých polích a zahradách najednou takové ticho,“ píše. V této souvislosti připomíná, že tyto jedy ukládají nejen v půdě, ale i v těle nás samotných.
Šest z deseti Čechů má v těle jedovatý herbicid glyfosát, známý spíše jako Roundup. Zatímco v Rakousku bylo jeho užívání zakázáno, u nás bylo pouze omezeno, navzdory tomu, že je považován za pravděpodobný karcinogen a podle výzkumů zvyšuje riziko rakoviny až o 40 procent. Navíc vědci potvrzují, že jedy, používané v zemědělství, dramaticky snižují plodnost mužů a naopak zvyšují ADHD nebo způsobují jiné zdravotní problémy. „Přemýšlejte o těch kamionech s pesticidy, co vám jezdí za barákem. V přírodě není nic zadarmo, každá akce vyvolává reakci. My ždímáme přírodu víc a víc a my za to také zaplatíme cenu,“ apeluje na své čtenáře.
Hrozivá statistika
To, že každá akce vyvolává reakci, dokumentuje na hrozivé statistice. V posledních letech u nás drasticky ubývá hmyz, třetina polního ptactva, přičemž populace polní koroptve se propadla o 97%! Ještě horší je, že umírá i samotná půda, organického materiálu je v ní tak málo, je prakticky mrtvá. „Slouží jen jako držák na rostliny, které pár chemikálií uměle přivede k růstu,“ připomíná autor. Právě proto se podle něj nesmíme spokojit s jedním omezením jedu pro hraboše. „Tahle země potřebuje systémové řešení a tím je organické zemědělství s naprosto minimální aplikací chemie. Připomíná zkušenosti ze sousedního Německa (o nichž mimochodem v Krajských listech často informujeme).
Například v Bavorsku plánují během příštích deseti let, že jedna třetina zemědělských ploch bude obhospodařovaná v režimu bio. Zároveň ale zmiňuje, že je v západní Evropě promořenost pesticidy ještě větší než u nás. Přesto je podle něj nejdůležitějším úkolem české politiky zachránit českou půdu, flóru i faunu, včetně člověka.
Jaroš přitom jenom nekáže. Na závěr prozradil, že jeho rodina jde v tomto směru příkladem. Jeho švagr dohlíží na malé zemědělství v Rumunsku a již před pár lety se rozhodli, že bude vedeno v režimu bio. Mají sice o čtyřicet procent nižší výnosy, ale v půdě je znatelně víc života. Jenže nižší výnosy mohou díky narůstající popularitě biopotravin prodávat za vyšší ceny. A ještě jedna dobrá zpráva, text „Jaroš versus hraboš“ sdílely na Facebooku přes tři tisíce lidí.
Vložil: Adéla Hofmanová