Vilém Famm: Nenažraná ekonomika může za blížící se ekologický kolaps Země. Vaše dopisy

Návrat k jakékoliv formě socialismu je naprosto nepřípustný (ať už k tomu z pera Adolfa Hitlera, nebo tomu z Marxova chorého mozku). A současné tendence změnit svět na fanatickou sektu uctívačů Matky Země vede k socialismu toho nejhrubšího zrna. Včetně zla, kterého jsme byli minulé století svědky. To, co pan Famm navrhuje, je děsivé, strašně děsivé. Ukazuje diktát v jeho nejhorší podobě, dává volný průchod sociálním bodovým systémům á la Čína, dává volné pole hysterii. Navrhuje vytvořit (zase) beztřídní společnost, kde se musí souhlasit, nesouhlas se trestá. Že nenavrhuje? Jen hledá cestu, jak zachránit planetu? Ale proč je ta cesta plná odboček do gulagu nebo koncentráku?

Západní civilizace, do které patříme, se už nikdy nesmí podvolit velmi lákavému projektu diktátorství a ubírání svobod v číkoli prospěch. Svoboda je pro společnost jako celek nepohodlná, jistě, překáží, protože ztěžuje řízení společnosti. Ale svoboda pro jednotlivce je nesmírný poklad, za který bychom měli bojovat do posledního dechu. Demagogie ekologismu svobodu likviduje.

Pan Famm píše, že naše Země se obrazně jmenuje Tikopia. A vlastně tím nevědomky odhaluje to, co celou ekologickou hysterii definuje – odevzdanost, neschopnost, poraženectví. Lidé na ostrově Tikopia jeli tradiční, staletími ověřený systém permakulturního pěstování plodin (tzn. co vyrostlo v lese, to snědli, když toho vyrostlo málo, nastal problém). Spoléhali se pouze na produkci lesa, nespolupracovali, izolovali se. Stačilo, aby jednou zafoukal silněji vítr, a jejich společenství začalo kolabovat. Věšeli své lidi, nebo je vyháněli nadobro z ostrova. To je řešení? Skutečně je to řešení? Ale my nejsme jako lidé ostrova Tikopia.

Co druhá strana, o které se příliš nemluví? Vývoj, technologický vývoj. Nyní jsou zabrané miliony a miliony hektarů půdy kvůli chovu hospodářských zvířat na maso. Ekolog – zrušte chovy, začněte být vegetariány. Normální člověk – dejte maximum zdrojů do vývoje laboratorního pěstování masa. Chovy zmizí v obou případech. Ale návrh fanatického ekologa bude cestou restrikcí, příkazů a násilí. Návrh normálního člověka bude cestou další prosperity, dalšího vývoje svobody a hlavně na svobodě. Čeští vědci vykoumali přístroj na filtraci pitné vody i z močky. Další čeští vědci vykoumali přístroj, který dokáže ze vzduchu ‘vyrábět‘ vodu. A to jsou jen příklady za mnohé a mnohé jiné. A jsou to příklady, které nás radikálně odlišují o primitivní kultury domorodců, jejichž kulturu je sto spláchnout jedna mořská vlna. My nestagnujeme jako domorodci na ostrově Tikopia, rozvíjíme se, dokážeme plánovat, spolupracovat, hledat řešení… pokud nám do toho nehodí vidle fanatismus a ztráta zdravého úsudku. Pak – Bože, spas naše duše.

Problémy vyvstávají skutečně tam, kde se točí velké peníze, s tím nelze jinak, než souhlasit. Ale i tady je potřeba chladný rozum, nikoliv hysterie. Národní plánování po vzoru socialismu nám s tím nepomůže, to opravdu ne. Já už nechci nikdy zaslechnout že dělníci někde dělali na 127 % a plán pětiletky splnili za tři roky. Nechci, obzvláště s vědomím toho, že gulagy a koncentráky pojedou se stejnou efektivitou. Ne, děkuji. Zvýšená ekologická hysterie, která začala s jarem tohoto roku, je z velké části marketingová záležitost. My neumřeme uvařením se ve vlastní šťávě, nebudeme se dusit, rozhodně se nebudeme prát o zdroje, nesmíme podlehnout šílené demagogii rodin bez dětí, nejlépe homosexuálních párů předstírajících funkci rodiny. Planeta je schopná uživit i trojnásobek současné populace. Jen k tomu přistoupit s chladnou hlavou a rozumnými návrhy na řešení. Máme rozhodně na víc, než jen fňukat a sebemrskačsky se trýznit. To to pak můžeme rovnou vzdát a jít skutečně otloukat pazourek. Protože za víc, než za pazourek, naše civilizace stát nebude.

Reakce redakce...

Tak ta je rozličná. Neb redakce Krajských listů.cz nejenže není názorově jednotná, naopak – byť malá, je názorově rozrůzněná, jak to jen jde, a navíc, názorová uniformita není vyžadována. Čili ´reakce redakce´ je eufemismus, je to reakce toho člena redakce, který je pod článkem podepsán… Tento oznam dáváme dosud pod každou reakci, aby bylo jasno jak v poledne na rovníku. Mimochodem, dopis je ponechán přesně tak, jak dorazil na redakční mail, jen titulek a mezititulky jsou moje…