Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
MFF Karlovy Vary 2019

MFF Karlovy Vary 2019

Hvězdy, hvězdičky, róby, filmy i drsná kritika

Na vlastní kůži

Na vlastní kůži

Ivan Břešťák dělal krimi na Nově, má na kontě 1 200 reportáží. Nyní se vydává pro Krajské listy.cz tam, kam se bojí i benga

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vycházející české hvězdy

Vycházející české hvězdy

Je jim sotva přes dvacet, přesto již nastartovaly raketovou kariéru

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Filmové stopy

Filmové stopy

Zajímá vás, jak teď vypadá fabrika z filmu Marečku, podejte mi pero? Reportáže z míst, kde se natáčely kinohity

Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Už nezažíváme globální oteplování, ale rovnou globální vaření za živa. Týden Štěpána Chába

11.08.2019
Už nezažíváme globální oteplování, ale rovnou globální vaření za živa. Týden Štěpána Chába

Autor: Pixabay

Popisek: Slunce už topí pod kotlem. Uvaříme se... A nebo taky ne

Výběr těch nejšťavnatějších zpráv z uplynulého týdne, které by neměly zůstat zapomenuté v záplavě informací i dezinformací, které nám sem Putin (a další mediální domy) naházel.

Tak Rivka Weinbergová, která v USA vyučuje na univerzitě filosofii, se pustila i do zcela jiného oboru. A tím je klimatologie. Řekli byste si, brnkačka, moudrý člověk zvládne více oborů naráz. No, nezvládne. Nebo alespoň ne každý. Protože z Rivčina pera vzešla taková slova jako, cituji: „Blízká budoucnost je horší než si většina z nás myslí. Globální apokalypsa oteplení je na blízku a nebude to hezké: budeme trpět – hodně trpět – potom zemřeme – a potom vymřeme.“ Vemeno apokalyptických krav zase nadojilo krvavé mléko hysterie, zdá se.

Ale po přečtení další ukázky můžeme začít s podezřením, že paní Weinbergová se dává na kariéru sci-fi: „Propukající environmentální neštěstí nás zabije mnoha způsoby: udušením v uhlíkem ucpaném vzduchu, prehistorickými mory zachycenými v ledovcích, které se objeví znovu, až bude arktické pásmo tát, vyhladověním, až bude obdělávatelná půda vysušená, otravou smrtícími oceánskými plyny, které se uvolní, až oceánský život vymře - anebo prostě uvařením se za živa (koneckonců jsme jenom kus masa).“ To jako fakt? Fakt se uvaříme? Doslova? Klimatologové mluví o jednom stupni Celsia. Maximálně o dvou. Nikoliv o několika desítkách stupňů. Čím černější scénář, tím větší publikum. Protože publikum chce vzrušení, nikoliv řešení. A vaření za živa? To je sakra vzrůšo. Z logiky věci pak Weinbergové vyplynulo, že bychom neměli mít tolik dětí. Sakra, my? My jich máme málo, v rozvojovém světě jich mají nad hlavu. Tam, prosím, rozdávat s podobnými kecy kondomy a pesary.

Vstříc bu-bu-bu-budoucnosti

Tak je to tady. Poturčenec horší Turka. Německý rozjíždějící se ekofašismus má fanatické následovníky i u nás. Ředitel sekce infrastruktury Institutu plánování a rozvoje Prahy Marek Zděradička navrhuje v okolí centra Prahy malé sklady, kam by se dováželo zboží dodávkami. Z těchto skladů by se pak zboží rozváželo na rikšách. Nový zaměstnanecký plán – rikša dopravce, rikša taxikář, rikša v sanitce, policejní rikša. Vítejte v rozvojovém světě Evropy. Žádný Uber, nic takového, to je cesta do minulosti. Hezky rikšu, pazourek, kyj, to je naše budoucnost. Takže zase, jeden velký sklad, který zásobuje poměrnou část Prahy, nahradíme stovkami menších. Výsledek? Bude potřeba více ledniček a mrazáků. Což nám zvýší uhlíkovou stopu. A jak nacpat na rikšu mrazák s ledničkou? Kriste pane na nebesích, spas naše duše. A vůbec, víte, že v západním Německu je v preferencích nejsilnější strana Zelených? Budoucnost začíná vypadat hodně děsivě.

Vlaky na vodík

V Německu zavádějí vlaky na vodík. Prudce ekologická metoda, zvolal jsem po zjištění, konečně něco smysluplného. Ale ouvej. Pak na mě vybafla informace, kterak že se vodík do nádrží vlaků vyrábí. A tady je kámen úrazu. Ke zkapalnění vodíku dochází za pomoci zemního plynu, ropy a uhlí. A pak v nepatrné míře díky elektrolýze, která může probíhat přes solární systémy. Koukněte na přiložený koláč. A tak je to zase jen ekologie na papíru. Nebude to smrdět tady a teď, ale támhle a teď. Rozdíl? Prakticky nula, nedojdeme-li tedy k záporným číslům.

Výroba zkapalněného vodíku

Elektroautem přímo k exekutorovi

Elektroauta jsou prostě hračka pro bohaté. Ceny jsou hrozivé, u většiny aut atakují hranici jednoho milionu korun (pokud samozřejmě nechcete nevýkoný nákupní vozík, kam se vejdete maximálně vy a jedna taška s nákupem a dojede na jedno nabití jen do krámu a zpátky). Pro většinu obyvatel by nákup elektroautomobilu znamenal citelné zadlužení. K tomu zazněla informace, že Češi jsou ochotní (a schopní) zaplatit za auto maximálně do 200 000,-. Tedy bazar, tedy fosil, žádný bio výrobek od Tesly. Ekologie v České republice, po brutálním zdražení benzínu a pokutování za jízdu v automobilu se spalovacím motorem, je jasná – rozmasírujme si nohy, budeme chodit pěšky. A tam, kam nedojdeme po svých, jako kdyby neexistovalo vůbec.

V šortkách proti islámu

Naivní belgické dobrovolnice vyrazily pomáhat do Maroka zpevňovat silnice. Obyčejnými šutry, ne asfaltem. No, a jelikož je v Maroku vedro, vyrazily dobrovolnice pracovat v kraťasech, tílkách a tričkách. Prostě vedro. Věc v Maroku řešila policie, tamní média i jeden z členů vládní strany. Naivním dobrovolnicím se v Maroku líbilo: „Lidé jsou tu velmi milí a přátelští, miluji Maroko,“ řekla jedna z nich, nevěda, že část marocké společnosti touží po její popravě za nemravné chování.

 

Vložil: Štěpán Cháb

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace