Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
MFF Karlovy Vary 2019

MFF Karlovy Vary 2019

Hvězdy, hvězdičky, róby, filmy i drsná kritika

Na vlastní kůži

Na vlastní kůži

Ivan Břešťák dělal krimi na Nově, má na kontě 1 200 reportáží. Nyní se vydává pro Krajské listy.cz tam, kam se bojí i benga

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vycházející české hvězdy

Vycházející české hvězdy

Je jim sotva přes dvacet, přesto již nastartovaly raketovou kariéru

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Filmové stopy

Filmové stopy

Zajímá vás, jak teď vypadá fabrika z filmu Marečku, podejte mi pero? Reportáže z míst, kde se natáčely kinohity

Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Africký imigrant strčil matku s dítětem pod vlak, chlapeček zemřel. Stáli moc blízko kolejiště, pravila zelená politička. Přečetli jsme

31.07.2019
Africký imigrant strčil matku s dítětem pod vlak, chlapeček zemřel. Stáli moc blízko kolejiště, pravila zelená politička. Přečetli jsme

Autor: Repro video

Popisek: Nástupiště číslo 7 ve Frankfurtu, kde se tragédie odehrála

Německé deníky používají silné titulky a la Horor ve Frankfurtu. Co se stalo? Na vlakovém nádraží v německém Frankfurtu nad Mohanem zažili cestující v pondělí šokující okamžiky. Museli se dívat, jak na kolejích zemřel osmiletý chlapec, kterého pod přijíždějící vlak záměrně strčil asi čtyřicetiletý muž, jenž je podle policistů afrického původu. Informace o děsivé události přinesly servery německého deníku Bild a britského Daily Mail.

Cestující na frankfurtském nádraží v pondělí před desátou hodinou dopoledne zažili jeden z nejhorších okamžiků ve svých životech. Byly svědky toho, jak asi čtyřicetiletý muž s tmavou platí přišel na nástupiště a zcela bezohledně strčil přibližně stejně starou ženu z nástupiště do kolejí. Spolu s ní shodil na koleje i jejího osmiletého synka. Zatímco ženě se podařilo šťastnou náhodou zachránit, jejímu synovi způsobil přijíždějící vlak smrtelná zranění.

Agresor se poté podle svědků pokusil strčit do kolejiště ještě třetí osobu, ale v tomto případě naštěstí neuspěl. Poté se pokusil utéct, ale několik cestujících ho pomohlo zadržet. Strážci zákona se o agresora následně postarali a již předstoupil před vazebního soudce. Podle serveru Daily Mail mezi útočníkem a napadenou matkou nemusí existovat žádný vztah, mohlo jít o náhodný výběr oběti. Jak píší německá média, ministr vnitra Horst Seehofer kvůli tomuto drážnímu neštěstí a dalšímu, které se odehrálo v neděli 21. 7., přerušil dovolenou.

Někteří svědci se zhroutili

Několik svědků strašlivé události se zhroutilo. Neunesli to, co viděli, a musela jim být poskytnuta lékařská pomoc. Jedná se už o druhý podobný případ v poslední době v Německu. Před několika dny zemřela nedaleko Duisburgu čtyřiatřicetiletá žena, když ji do kolejiště svrhl osmadvacetiletý imigrant z Kosova… Podle deníku Bild pochází agresor z africké Eritreje. Stanice byla na několik hodin uzavřena. Mnozí lidé na nástupišti číslo sedm pokládali květiny, svíčky a plyšové medvídky. Večer se pak na nádraží konala veřejná pietní akce.

Informace přinesla i naše Četka, ta píše: „Eritrejec, který v pondělí ve Frankfurtu nad Mohanem shodil ženu s dítětem na koleje před přijíždějící vlak, žil od roku 2006 ve Švýcarsku. Sám je otcem tří dětí. O motivu jeho činu však zatím není nic známo, uvedla mluvčí frankfurtského státního zastupitelství Nadja Niesenová. Muž se podle ní pokusil do kolejiště strčit ještě jednu ženu. Měl by tak být obviněn z vraždy a z pokusu o vraždu, za což by mu hrozilo až doživotní vězení. Niesenová dodala, že 40letý podezřelý žil v curyšském kantonu a před několika dny přijel vlakem z Basileje do Frankfurtu. Švýcarská policie potvrdila, že podezřelý žil v kantonu Curych." ČT dodala, že je ve Švýcarsku stíhán kvůli napadení, i vlastní rodiny - má ženu a tři děti. Má eritrejské občanství a ve Švýcarsku povolení k trvalému pobytu. Odtud, z jeho zaměstnání, také přišla zpráva, že byl příkladem dokonalé integrace...

Dokonalý příklad integrace! Ještě dokonalejší a vyvraždí město

Přesněji: Německý policejní prezident Dieter Romann v úterý na tiskové konferenci uvedl, že čtyřicetiletý Eritrejec byl uváděn jako učebnicový příklad perfektní integrace, jak informoval server Novinky.cz. „Podezřelý se narodil v roce 1979 v Eritreji. Do Švýcarska přicestoval nelegálně v roce 2006. O dva roky později mu byl udělen azyl a muž se velmi dobře integroval,“ sdělil Romann. A ministr vnitra Horst Seehofer k tomu dodal: „Muž byl uváděn v publikacích jako příklad úspěšné integrace.“ Eritrejec žil od roku 2006 ve Švýcarsku a podle informací švýcarských orgánů dobře a tvrdě pracoval. Dále pak podle Romannových informací měl Eritrejec už minulý čtvrtek ve Švýcarsku fyzicky napadnout svou sousedku. Ženu ohrožoval nožem, škrtil ji a nakonec ji v jejím bytě zamkl. Byl na něj po celém Švýcarsku vydán zatykač. Hrozí mu doživotí. 

Jako jedna z prvních v Česku na incident upozornila členka Klausovy Trikolóry Helena Mallotová. „Poslouchám právě polední zprávy. Již druhý případ v krátké době. Dnes ráno strčil 40letý Eritrejec osmiletého chlapečka s matkou pod IC vlak na hlavním nádraží ve Frankfurtu n. M. Žena se zachránila, dítě zemřelo. Pachatel se pokusil utéct, svědci ho chytili před budovou. Zatím nic nového není. Otřesená policejní mluvčí nic dalšího sdělit nemohla. I to, že se jedná o Afričana, řekla až na přímou otázku novináře,“ informovala na svém Facebooku.

Obvyklí glosátoři a…

Ozval se také glosátor Petr Paulczyňski: „Milony lidí ze zemí, kde jsou na úrovni středověku, musí mít nutně následky, a čekat, že budou dobré nemůže nikdo, samozřejmě s výjimkou vítačů a kancléřky Merkelové, která to všechno hravě zvládne. Krev toho nevinného dítěte padá na jejich hlavy.“ A dotázal se: „Jak to, že jsou všichni odpovědní tak ticho, když se už tady vraždí děti?“ Bývalý šéf Realistů Robejšek ironizoval: „Ten Eritrejec je nevinný. Je to pouze další tragédie nešťastného migranta, který nezvládl frustrující život v nesnesitelně mírumilovné společnosti.“ Advokátka Jana Zwyyrtek Hamplová se také nedržela zkrátka: „Tohle si sem vozíme. Lidi bez minimální úcty k nám, bez respektu k čemukoli, útočící bez důvodu. Nedivila bych se, kdyby otec dítěte a manžel vzal spravedlnost do svých rukou.“

Frankfurtský útok vyvolal v Německu i debatu o bezpečnosti na nádražích. Dopravní expert sociálních demokratů (SPD) Martin Burkert v rozhovoru s deníkem Bild poukázal na nedostatečný dozor na nástupištích a nedostatečný počet policistů na nádražích. Zato německá členka strany Zelených, odbornice na dopravu, ´zaperlila´ - k incidentu poznamenala, že cestující by neměli stát příliš blízko u kolejiště. „Pokud se všichni budou držet pravidel, budou tato opatření stačit pro bezpečné užívání nástupišť,“ tvrdí. Její slova přinesl německý bulvární deník Bild.

Politička Zelených Valerie Wilms (na fotografii) to komentovala: „Nestůjte na nástupišti blízko kolejiště a všechno bude OK“. Advokátka Hamplová reaguje: „To je na doživotní diskvalifikaci z politiky i ze společnosti slušných lidí.“

 

+

Česká tak zvaně seriózní média již x měsíců o zločinech imigrantů informují. Novinky.cz, iDnes.cz, ČRo, dokonce i ČTK, ta všechna o nevyprovokovaném brutálním aktu agrese psala. Velmi stroze a zpravodajsky, s politicky neutrálními titulky. Co se stalo, kdy a kde. Alespoň tedy netají, anebo již neskrývají totožnost útočníka z důvodů ´politické korektnosti´. I když – ČTK napsala, že útočník v druhém zmíněném případě je občan Srbska. Což je nepochybně pravda. Že jde o Kosovana, pravděpodobně tudíž muslima, o tom se zmínit jaksi zapomněla. Ale aspoň to, že.

-

První ale jako vždy informovaly o této tragédii tak zvané alternativní weby, jako již od počátku celé uprchlické krize. Samotný pojem ´uprchlická krize´ pro tak zvaná seriózní média neexistuje. Komentáře, reagující na zločinnost imigrantů? Nejsou. Takže občan, který o těch hrůzách čte na oněch alternativních médiích, je upřímně zmatený a celkem logicky se ptá, kdo a proč mu to tají. Tím v jeho hlavě problém leda vyroste... Navíc, tvrdá fakta se mi nepodařilo najít. Jaké procento násilných trestných činů jde skutečně na vrub imigrantům, kolik jich připadá na uprchlíky, vyznávající islám, a jaká čísla se týkají domácího obyvatelstva? Co říkají arabisté, afrikanisté, etologové, srovnávací religionisté (na agresi islámu)? Ví Bůh.      

Tuto otázku si již před třemi lety položily Policejní noviny. V článku z 9. 6. 2015 ´Imigranti - nafouknutá bublina, nebo reálná hrozba pro Evropu?´ publikovali i informativní pohled vědce, RNDr. Václava Cílka, CSc. Stojí zde:  Teritorialita je způsob, jakým vymezujeme, kontrolujeme a bráníme svoje území. V případě imigrantů se často setkáváme s jiným chápáním ´svého´ prostoru. Byla doba, kdy se i pražský Žižkov vymezoval proti Pražákům ze středu města, anebo kdy se mezi sebou prali chlapci z horního a dolního konce stejné vesnice. Globalizace toto pojetí chráněné teritoriality víceméně odvála.

Širší rodina nebo klan šéfují

V arabském a obecně muslimském prostředí je historicky zakotven zvyk, že širší rodina či klan víceméně kontroluje svoji oblast a obchodní aktivity, které v ní probíhají. Tento zvyk či spíš hluboký kulturní vtisk se v prostředí evropských měst oživuje a zesiluje. Začíná tím, že v kurdské čtvrti v Německu, kterou si zkracujete cestu, se na vás muži dívají nepřátelsky: ´Co ten tu chce?´ Dalším stupněm je, že v Paříži přijdete do arabského baru a než se stačíte zeptat na cestu, tak na vás začnou místní mladí Arabové ječet, ať se pakujete pryč. Do rvačky není daleko. Další fázi můžete zažít třeba v Marseille, ve městě, kde počet muslimů dosahuje asi 40 %. Jsou čtvrtě, kam se bojí policie vstoupit a kde i ve dne vás mohou na samozvaných kontrolních stanovištích zastavit muslimští ´jeunes´ a prohledat váš automobil. Tady se už nejedná o pouhé nepřátelství, ale o kontrolu vlastního prostoru, o vytvoření paralelní sféry vlivu a nezávislosti.

Čistě muslimské části Francie

Ve Francii dnes žije kolem 12 milionů cizinců, což odpovídá zhruba 20 % populace. Porodnost je tak velká, že pokud by se udržela na stejné výši, tak během dalších třiceti let může ve Francii žít víc než 40 % cizinců, ale ´jen´ asi dvě třetiny budou muslimové. Prakticky by to znamenalo, že některá města či celé oblasti budou čistě muslimské.

Je rovněž nezbytné říct, že síla imigrantů přímo závisí na síle a identitě domácí společnosti. Vnitřně silná Evropa bude určitě lépe odolávat cizím vlivům a vyvine si ochranné mechanismy vzájemného soužití, jako tomu bylo u židovských či arménských čtvrtí třeba v Budapešti, či v úzkostlivě křesťanských Benátkách v tureckém ghettu. V Amsterdamu měli turečtí kupci své dvě vlastní mešity již v 17. století! Většina těchto historických modelů soužití se dá popsat dalším v této souvislosti ´zakázaným´ slovem - dobrovolný apartheid. Znamená to, že vezmete do úvahy jinakost jiných skupin, nesnažíte se je smísit, ale dát jasný právní rámec tomu, jak spolu můžeme žít a vycházet. Mimochodem větší část české vietnamské komunity na základě vlastní úvahy zvolila strategii loajálního a spolupracujícího ´apartheidu´. Myslím si, že na rozdíl od některých Romů to funguje docela dobře. Evropa má v tomto směru velkou historickou zkušenost. I některá povolání jako třeba středověcí horníci, měli svá vlastní práva a dokonce soudy, kterým podléhali.

Řeč peněz

Dále pak Policejní noviny napsaly: „Můžeme se tvářit, jak chceme, ale imigrační politika je stejně jako téměř vše otázkou peněz. Nebudeme sem tahat lidské životy, je očividné, že jich řada vyhasla, ještě na cestách přes moře vyhasne, ale podívejme se na tento problém skrze peněženku, chladně a bez emocí. Je bez debat, že každý imigrant je nemalou položkou v rozpočtu. Jeden den péče o uprchlíka (stravné, dozor....) vyjde přibližně v přepočtu na 1100,- Kč, což je za měsíc více než 30.000,- Kč a otevírat otázku v tom, kolik lidí u nás má reálně tento plat, či kolik policistů, strážníků a hasičů asi netřeba... Když se podíváme na ulici, potkáváme zde bezdomovce. Někteří jsou na ulici vlastní vinou, jiní ne. O ně prakticky není společnost, resp. stát se schopen postarat. Kvóty nám ovšem určují (zatím) přijmout více než 1300 uprchlíků. Řečí peněz - roční výdaj více než půl miliardy korun (bereme-li v potaz malou pravděpodobnost rychlé adaptace, nalezení pracovního uplatnění atp.). Dá se říci, že měsíční náklad na jednoho imigranta se rovná platu policisty s příplatky za stejné období... Lidský život samozřejmě nelze brát drsně, pohledem peněz, ale zcela reálně. Můžeme si dovolit to, na co máme.... 

Bezpečnostní rizika

Ať chceme, nebo ne, příliv uprchlíků s sebou nese kromě finančních nákladů i hrozby a rizika. Nebudeme si nalhávat, že všichni jsou mírumilovní, hledají u nás útěchu a spásu před krutou válkou, či před dopady extrémismu. I mnozí z imigrantů mají bojové zkušenosti a vzhledem k tisícům, kteří týdně připlují k břehům Evropy se dá očekávat, že část bude patřit k radikálním skupinám, odnožím teroristických uskupení (IS, AL-Nusra....). Budeme-li se pohlížet na současný stav přes růžové brýle, potencionálním rizikem označíme 0,1% z celkového počtu. Pokud vezmeme v potaz, že jen minulý týden bylo u břehů zachráněno na 6000 osob, jde minimálně o 6 možných radikálů vstupujících do Evropy. Ano, naše země je takříkajíc zatím bez větších rizik, státy jako Itálie, Řecko a další mají svůj díl nemalý a nelehký, ale jak jim může Evropa pomoci?

Bludný kruh

Bylo by dobré se dostat k nějakým závěrům, bohužel, nejsou. Aktuální stav může ještě negativně podpořit vývoj bezpečnostní situace na Ukrajině, což je zejména pro nás podstatně větším problémem, než je příliv imigrantů z Eritreje, Sýrie a dalších zemí. Jak z toho všeho ven, zachovat si důstojnost, míru tolerance, pochopení (berme v potaz kolik obyvatel emigrovalo z Československa a pomocná ruka jim byla podána...)  a zároveň si zachovat svůj styl života, pomyslný pocit bezpečí a klidu? Pokud Vás někoho něco napadá, podělte se o řešení, nás nenapadá nic,“ zakončují Policejní noviny bezradně.

Proč odborníci zarytě mlčí?

Respektive, pokud už se někdo z nich vyjádří, je troufám si říci, ze 100 % výrazně protiuprchlicky orientován a jeho názor naleznete výhradně na oněch alternativních médiích. Ostatně i pan Cílek, geolog, klitatolog a filozof, mimochodem, jehož jsme citovali, přináší jen vágní řešení: „Jedna ze strategií, jak se v Evropě cítit doma, je posilovat domácí hodnoty. Největší vlna imigrantů však přichází v době, kdy Evropa se víc stará o nakupování a drobné politické spory, což ji vnitřně oslabuje. Příchozí to citlivě rozeznávají.“ Takže, co nám zbývá? Potěšit pana Jandu a posilovat ´evropské hodnoty´? Jak přesně? A co vůbec dělá takový státem placený Ústav mezinárodních vztahů? Já vám to povím. Raději nic. Ostatně, podívejte se sami, co se objevilo, když jsem do políčka hledání zadala slovo ´imigrace´.

 

A tak debata probíhá na úrovni dojmů, pocitů, emocí (a vulgárních nadávek). Proti sobě stojí dva nesmiřitelné tábory, ´vítačů a sluníčkářů´ vs. ´nácků a  fašounů na lžiwebech´. Dokud nebudou k dispozici ověřená, seriózní fakta a nevypukne skutečná diskuze (ne nálepkování, ale regulérní svobodný, slušný a věcný souboj argumentů), dál se nepohneme.  

 

Vložil: Anička Vančová

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace