Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
MFF Karlovy Vary 2019

MFF Karlovy Vary 2019

Hvězdy, hvězdičky, róby, filmy i drsná kritika

Na vlastní kůži

Na vlastní kůži

Ivan Břešťák dělal krimi na Nově, má na kontě 1 200 reportáží. Nyní se vydává pro Krajské listy.cz tam, kam se bojí i benga

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vycházející české hvězdy

Vycházející české hvězdy

Je jim sotva přes dvacet, přesto již nastartovaly raketovou kariéru

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Filmové stopy

Filmové stopy

Zajímá vás, jak teď vypadá fabrika z filmu Marečku, podejte mi pero? Reportáže z míst, kde se natáčely kinohity

Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Studna z majora Zemana: Ve skutečnosti nejspíš vraždil syn. A dějiště tragédie? Filmové stopy

14.07.2019
Studna z majora Zemana: Ve skutečnosti nejspíš vraždil syn. A dějiště tragédie? Filmové stopy

Autor: ČT / repro

Popisek: Vyvrcholení hrůzy v seriálu, ve skutečnosti to celé bylo nejspíš jinak

FOTOGALERIE Dnešní filmové stopy budou trochu netradiční. Nevydáme se v nich na místa, kde vznikal film, respektive jeden díl seriálu, ale navštívíme obec, kde se zfilmovaný příběh odehrál ve skutečnosti. Příběh Studna ze seriálu 30 případů majora Zemana patřil k těm nejvíce zdařilým z této série a střední a starší generace si jistě vybaví, že při sledování tohoto dílu leckomu běhal mráz po zádech.

V seriálu se dvojnásobná vražda Brůnových odehrála v obci Hájice, ve skutečnosti šlo ale o obec Vonoklasy nedaleko Černošic u Prahy a rodina se jmenovala Jelínkovi. Případ, který v únoru roku 1968 otřásl veřejností, je navíc dodnes zahalen rouškou tajemství. Ve skutečnosti nejspíš bylo vše úplně jinak, než film i tehdejší skutečné vyšetřování odhalilo.

Šílený otec se sekerou

V seriálu mladý Brůna (Jelínek) majorovi Zemanovi nakonec popíše příběh takto: „…Otce jsem si nevšímal, jen vím, že byl divně tichý, zádumčivý, uzavřený do sebe. Takový býval po hádkách se strýcem každou neděli. Vlastně jsem tedy ani nepostřehl, kdy odešel. Ztratil se někde v domě a po chvíli jsem slyšel výkřik. Byla to matka. Myslel jsem napřed, že křičí ze spaní. Bylo zase ticho, ale pak se ten výkřik ozval podruhé. Běžel jsem do ložnice rodičů. Spatřil jsem tam obraz jako z apokalypsy. Maminka ležela přes postel. Měla rozbitou hlavu. Tatínek stál uprostřed místnosti se sekerou a divně se kýval…“

Rozuzlení případu je následující: Šílený otec se rozhodne ukončit život celé rodiny a vzít všechno s sebou. Sekerou zavraždí svou ženu, syna donutí zničit zahradu a skočit do studny. Jenže synovi se začne chtít žít. Ze všech sil se souká ven. Když je v polovině, skočí do studny i otec. Horor vrcholí rvačkou ve studni na život a na smrt. Synovi se podaří otce odstrčit a vylézt. Venku už ale najde jen hořící dům. Šílený strachy utíká nocí do sousední vesnice, kde vysílením padá u stavení svého příbuzného.

Co píše kriminalistický sborník

V kriminalistickém sborníku z roku 1968 je případ popisován takto: „Dne 13. 2. 1968 kolem 4:00 hod. bylo oznámeno požárnímu sboru v R., že v obci V. hoří obytný domek čp. 96, ve kterém bydlel Stanislav J. se svou manželkou Marií a synem ing. Stanislavem J. Při výjezdu na místo požáru požárníci zjistili, že z rodiny J. se nikdo v okolí hořícího domku nezdržuje. Při hašení požáru a při předběžném ohledání místa, které prováděli příslušníci obvodního oddělení VB R., byly zjištěny stopy krve na krytu studny, příklop studny byl odkrytý a položený vedle studny. Později se zjistilo, že ve studni je mrtvola Stanislava J. Současně bylo oznámeno, že v obci Č. u plotu před domem M.S. byl nalezen sedící ing. Stanislav J., který byl těžce zraněný a vysílený.“

Kriminalisté uzavírají případ nezvykle rychle a za vraha je nakonec označen, ve shodě s filmovou verzí, právě šílený otec rodiny.

Syn ze studny vylézt nemohl, dokazují moderní vyšetřovací metody

Nejnovější metody kriminalistické techniky a díky nim provedené expertízy ale prokazují, že ve skutečnosti bylo nejspíš vše úplně jinak. Ukázalo se, že je nepravděpodobné, aby byl syn shozen do studny jako první, a až když lezl nahoru, skočil do studny otec. Podle počítačové simulace by došlo ke sražení syna dolů pod vodu a otec by ho velmi snadno utopil. Vzhledem k rozměrům studny je i vysoce nepravděpodobné, aby se obě těla při pádu ve studni minula.

„Padající otec by jednoduše „zašpuntoval“ spodního syna a nedovolil mu vyplout. Syn by se nutně utopil. Popis zápasu ve studni, tak, jak ho uvedl syn, je tedy téměř nemožný. Zvláště s přihlédnutím ke skutečnosti, že Jelínek mladší byl v dětství postižen obrnou,“ uvedl před časem pro Český rozhlas Dvojku soudní znalec v oboru forenzní vědy Jiří Straus.

Pracoval na tajné zbrani?

Pokud by se případ dnes znovu vyšetřoval je tak velmi pravděpodobné, že za pachatele by byl označen právě syn, který dle posudků byl amorální až psychopatický. S přehnanou touhou po sebeuplatnění, hysterickými rysy, kverulantními postoji a silnou citovou vazbou na otce.

Podle některých informací, se možností, že vrahem je Jelínek mladší, zabývali kriminalisté již v roce 1968, velmi rychle tuto verzi ale opustili. Důvodem mohl být tlak tehdejší Státní bezpečnosti. Stanislav Jelínek mladší totiž ve skutečnosti nebyl doktor filozofie, nýbrž uznávaný jaderný fyzik.

Po uzavření případu pracoval tři roky ve výzkumném ústavu v Moskvě. Po návratu ho jako jaderného fyzika a chemika přidělili na utajovanou armádní základnu v Těchoníně v Orlických horách, kde se v té době údajně pracovalo na látkách a vakcínách zachraňujících život při nasazení chemických a bakteriologických zbraní. Celých 10 let strávil i s rodinou fakticky v izolaci a utajení. Podle některých informací se dokonce mohl podílet na vývoji nových zbraní.

Co přesně se na začátku února 1968 ve Vonoklasech 98 odehrálo, se tak nejspíš už nikdy nedozvíme, je ale pravděpodobné, že vše se odehrálo jinak, než je uvedeno v oficiální vyšetřovací zprávě i ztvárněno ve filmové podobě. Stanislav Jelínek mladší zemřel v roce 2002.

Rozdíly mezi skutečností a filmem

Skutečným důvodem kolapsu otce nebyly majetkové spory v rodině, ale spory se sousedy, které vyústily v soud pro ublížení na zdraví.

Stromy v zahradě nebyly úplně pokáceny. Byly jen poškozeny: byla z nich odřezána kůra.

Vrah ženu nezabil sekerou. Vražedný nástroj se ve skutečnosti nepodařilo určit.

Syn měl po obrně částečně ochrnutou ruku a nohu. Výlez ze studny nebo dokonce případný boj s otcem by tedy pro něj byly extrémně fyzicky náročné výkony.

Reálná studna měla napevno připevněný okov, ze kterého se voda přelévala do přinesených nádob.

 

Reportáž vznikla ve spolupráci se Středočeským krajem.

Vložil: René Flášar

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace