Práce je dohnala k sebevraždě. Práce? Spíš psychopat ve vedení. Komentář Štěpána Chába
komentář
12.07.2019
Foto: Facebook
Popisek: Francouzský Orange funguje i na Slovensku
Podle knihy Moudrost psychopatů britského profesora Kevina Duttona lze najít psychopaty nejen mezi kriminálníky, ale i na špičce lidské evoluce. Na vedoucích postech. Protože taková práce, v takto nastaveném systému, podporuje a hledá právě psychopatické osobnosti. Vedle masového vraha pak profesor Dutton staví vlastně na stejnou úroveň třeba špičkového chirurga, který denně zachrání svými dovednostmi spoustu životů.
Ve Francii probíhá soudní proces a nejvyššími manažery telefonního operátora Francé Télécom. V roce 2013 se operátor privatizoval, změnil jméno na Orange. Po privatizaci se potřeboval zbavit 22 000 zaměstnanců. A jak na to šel? Šikanou. Dohnat co největší počet zaměstnanců k tomu, aby dali sami výpověď. Skončilo to tím, že osmnáct zaměstnanců spáchalo sebevraždu, jeden z nich se dokonce upálil před sídlem společnosti. Soud nyní rozhoduje o tom, zda na tom vysocí manažeři společnosti z hlediska zákona nesou svůj podíl viny.
Výzkum profesora Duttona ukázal pracovní pozice, u kterých je největší míra psychopatů. Bráno od největší míry psychopatie – člen představenstva, právník, pracovník v médiích (TV / rozhlas), obchodní zástupce, chirurg, novinář, policejní důstojník, duchovní,… Pro zajímavost, profese s nejmenší mírou psychopatie – pečovatel/ka, zdravotní sestra, terapeut, řemeslník, pracovník charity učitel, výtvarník,… Pro psychopata jsou emoce, pokud nějaké má, zcela zbytečnou součástí. Často je nechápe a naučil se je, v rámci vlastního boje o koryto, předstírat. Zaplakat může umět na povel, ale smutek cítit nedokáže. Hryzání černého svědomí už vůbec ne.
Společnost ostrých loktů
Vyznění Duttonovy knihy je v lecčems překvapivé. Určitá míra psychopatie je ve společnosti žádaná a vlastně i potřebná. Psychopaty máme ve vedoucích pozicích. Mají ostré lokty, kterými se procpou davem až na vedoucí pozice, kde ovládají osudy lidí pod sebou. A i tak jde nahlédnout na soudní proces s manažery Orange. Dutton poukazuje na příklad domorodých kmenů, kde bylo potřeba mít ve vedení chladnokrevného bojovníka – psychopata, který dokáže ukázat okolním kmenům svaly. Ale takový psychopat byl vždycky řízen radou moudrých. Pokud by psychopat stanul ve vedení kmene bez kontroly, mělo by to neblahé následky na chod kmene. A do této situace se prokousal operátor Orange. Dosadil si do vedení psychopaty, kteří cíleně a záměrně šikanovali zaměstnance pro benefit jak vlastní, tak i benefit korporátu. Bez kouska svědomí.
Všichni máme zakořeněné, že máme jít za lepším, převedeno na naši společnost – táhne nás to jít si za kariérou. Ale drtivou většinu z nás v tahu za lepším zastaví jistá míra nemorálnosti, kterou vyšší a vyšší pozice vyžaduje (krom jiného nás zastaví i rána na solar loktem člověka, který si té psychopatie oderval od pánaboha o kus víc a prostě nás v běhu za korytem předežene). Zároveň není od věci si všimnout, že právě k psychopatii se nás snaží společnost dohnat – buď nejlepší, buď dravý, urvi si co největší kus, neber ohled na ostatní, nech všechny za sebou, bojuj s ostatními o svoje koryto.
A to i přes fakt, že takový systém nutně produkuje v drtivé většině ty ‘všechny ostatní‘, nikoliv ty, kteří si něco urvou, ale ty, kterým je blahosklonně dovoleno zobat drobty popadané ze stolu na hostině psychopatů. To dokládá fakt, že svět jede na principu toho mocensky a ekonomicky nejvýhodnějšího, nikoliv toho udržitelného. Dravost nás vede k tomu, abychom likvidovali přírodu, abychom zotročovali, abychom válčili. A k dravosti nás vede instinkt psychopata. Ne každý ho máme, ale ti, co jej mají, o těch se dočítáme v novinách. Buď jako o kriminálnících, nebo jako o lidech, kteří řídí a ovlivňují chod společnosti. Od politiků po manažery.
Jen mimochodem - o psychopatii vznikl moc pěkný film na motivy knihy Dona DeLillo Cosmopolis, kde si hlavní roli krásně vystřihl lamač dívčích srdcí Robert Pattinson.
Vložil: Štěpán Cháb