Víte, že chudák Dracula byl jednou z prvních obětí řízené propagandy? Písaři měli od krále Matyáše Korvína nařízeno ho pošpinit
26.06.2019
Foto: Wallpaper / repro
Popisek: O Draculovi byl již natočen nespočet filmů… Jeden z posledních, Drákula: Neznámá legenda z roku 2014 se natáčel v ČR, udělali z toho akční thriller s prvky mystiky, přesto film chce Draculu (hraje ho Luke Evans, známe ho z Rychle a zběsile 6, 7, 8) rehabilitovat
Každý okamžik současných dějin je doprovázen propagandou – ať se nám to líbí, nebo ne. Někdy ji ani nevnímáme a věříme tomu, že nám je pravda servírována objektivně – jindy jsme na vážkách a někdy dokonce zřetelně cítíme, že je s námi manipulováno v něčí prospěch. Pojďme se vrátit v čase a zjistit, jak tomu bylo dříve.
Opevněné hradiště, které stávalo ve středověku na místě, kde dnes stojí hlavní město Rumunska, Bukurešť, nechal vystavět v roce 1459 kníže Vlad Dracula. Pokud vám jeho jméno připomíná hrdinu hororů a thrillerů, tak nejste zcela mimo. Ovšem neobávejte se toho, že vás zavedeme do hororového žánru a na návštěvu k upírům. Na příkladu tohoto mocnáře zkusíme odhalit, jak mocná byla propaganda v rukou našich předků. A také to, jak – pokud je správně vedená – může přetrvat staletí.
Vlad Tepes Dracula: to Tepes znamená ´napichovač´, je to rumunsky a čte se to ´cepeš´
Vlad byl tureckým vazalem a podle tehdy uzavřených smluv byl vázán poslušností tureckému sultanátu. Jelikož byl ale velmi silná osobnost, brzy se svému vazalskému osudu postavil. Historici uvádějí, že když k němu dorazili turečtí poslové (v roce 1460) vybírat každoroční daně, nechal jim za to, že před ním nesmekli, přibít na hlavu železné hřeby. Jelikož to uvádí několik historických pramenů, lze věřit tomu, že v tomto případě jde u Vlada Draculy o pravdivý popis události a nikoli záměrnou propagandu. Pravda je zřejmě i to, že si byl moc dobře vědom toho, jaké následky by ho za jeho čin potkaly. Sešikoval vojsko a vyrazil bojovat proti tehdy údajně neporazitelné turecké říši. A stal se zázrak.
Nasazená „psí hlava“ mu zůstává už věky
Tento valašský kníže nad Mehmedovým vojskem, které bylo složené tenkrát prý z 250 tisíc mužů, nejprve zvítězil. Krutost mu nechyběla, i proto záznamy z historie hovoří až o desítkách tisíc usekaných hlav Turků nabodnutých na kůly, kterými posléze odrazoval od dalších bojů všechny případné agresory. Nicméně, jak to v bojích bývá, karta se záhy obrátila a Valaši pod vedením Vlada Draculy byli poraženi. Zachránil se jen jejich vůdce, když utekl ke králi Matyáši Korvínovi, což byl uherský a chorvatský král, český spolukrál, titulární rakouský vévoda.
Sultán Mehmed II. a Matyáš Korvín, další aktéři tohoto dramatu
Ten se však obával toho, že za poskytnutí azylu vazalskému zrádci upadne i on u Turků v nemilost, a tak zvolil jinou strategii, aby Vlada Draculu odrovnal. Rozšiřoval o něm hrůzyplné historky, ze kterých Vlad Dracula jasně vycházel jako osobnost šílená a bestiálně krutá i na středověk, který se zrovna mírností a jemností nevyznačoval. Právě v tomto bodě se přitom dostáváme k tomu, kdy starobylá propaganda, nebo řečí současnosti public relations, dostoupila zásadního zlomu.
První veřejná dehonestace osoby v historii?
Matyáš Korvín totiž dokonce nechal nařídit svým dvorním písařům, aby účelové lži o Vladovi šířili v mnoha stovkách exemplářů. V dnešní době bychom řekli, že vytvářeli letáky jako součást pomlouvačné a diskreditační kampaně. A co v oněch účelově šířených příhodách bylo? Možná, že i v současnosti jste měli možnost ještě někde zaslechnout či si přečíst například to, že Vlad rozsekal svoji manželku mečem, aby se přesvědčil na vlastní oči, že je skutečně těhotná…
Král Matyáš Korvín tak prokázal, že mu umění propagandy rozhodně nebylo cizí. Přetrvalo totiž staletí a dodnes se v obecném podvědomí to, co uměle zasadil do povědomí předků, drží. Po několika desítkách let od Draculovy smrti už téměř každý na základě fám věřil tomu, že byl Vlad Dracula upír. Ve dvacátém století pak díky spisovateli Bramu Stokerovi a jeho románu Drákula, který ale vyšel již v roce 1897, bylo zřejmé, že je jeho osud, původně uměle načrtnutý, zpečetěn. Skutečná pravda o valašském knížeti tak dnes zajímá maximálně jen pár historiků.
Vložil: Alena Hechtová