Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Pravice, levice, Saša Uhlová a důstojnost člověka. Komentář Štěpána Chába

komentář 07.06.2019
Pravice, levice, Saša Uhlová a důstojnost člověka. Komentář Štěpána Chába

Foto: Hans Štenbera

Popisek: Téma exekucí, téma lidské důstojnosti

Saša Uhlová vydala v magazínu A2larm výborný článek s názvem Už nebudu ta hodná holka. V něm se zamýšlí nad tím, proč je levice chápaná jako nedůstojná, nehodnotná, proč jsou levicově smýšlející lidé dehonestovaní a tak nějak se na ně nebere zřetel. A hlavně, proč už ji to prostě přestává bavit.

A nelze jinak, než článek sdílet a šířit. Protože v pravicové politice chybí člověk jako takový. Pravice je postavená pro ty nejschopnější, nejlepší. A samozřejmě také pro ty všeho schopné. Takový systém nutně vede k bídě těch méně schopných, k jejich odstrkování na okraj společnosti a k jejich odrbávání těmi všeho schopnými.

Exekuce a člověk

Článek sepsala Saša Uhlová ovlivněna atmosférou tiskové konference Institutu prevence a řešení předlužení a Člověka v tísni, kde poslanec Jan Farský pronesl, že odpovědnost je pravicová. Což Sašu Uhlovou nakrklo. Zase to pohrdání, kdy pravicové je to jediné správné, to levicové pak nemocné a nebezpečné. „Proč to vymezování? Proč musím třicet let poslouchat, že jen pravicová politika je ta dobrá a správná? Proč je levice automaticky něco, od čeho je potřeba se pořád trochu s odporem distancovat?“ Troufám si tvrdit, že to vyplývá z historické zkušenosti komunismu, který byl levicový a kterým jsme si procházeli dlouhých čtyřicet let. Ta nedůvěra je opodstatněná.

Na západ od nás, kde si komunismu užili jen jako studené války, se k levicovosti nestaví tak příkře. Ba naopak, tam levice získává pomalu prim. Ovšem levici tam přebírá často extrémní odnož, která už na obtíže obyčejného člověka tak trochu kašle a začíná se uplatňovat politicky globálně. Ale obyčejný člověk je lokální, jeho problémy jsou lokální. To globální se ho dotýká až v druhé řadě. To globální je obyčejnému člověku cizí. Řeší své exekuce, hladové děti, malý plat. Nevidí, a ani vidět nepotřebuje, že jeho problémy mohou narůstat, a narůstají, i z globálního hlediska. Jeho děti mají hlad, jeho exekutor ještě větší. To jsou jeho problémy. A právě u nich nevidí, že by je ať pravice, nebo levice, řešily. V České republice se levice musí akcentovat jinak. Rozhodně ne pouze tak, že se hádá o tom, kolik přidat na rodičovském příspěvku.

Pravice a levice

Ono dělení na pravici a levici by mělo být z hlediska společnosti naprosto druhotné. Protože vede jen k tomu, že vláda probíhá formou permanentní hádky. Měla by se zavést kolonka – v nejlepším zájmu společnosti jako celku – a tam, zcela bez ideologie, cpát zákony, které budou sepsané tak, aby co nejodpovědnějším způsobem zastavovaly aspekty, které společnosti prokazatelně škodí. K příkladu si vezměme právě exekuce. Nezastropované úroky, sankce, přeprodávání dluhů, jejich narůstání až do mnohonásobku původní částky. To je všechno pravice, která prostě řekla – každý si za svůj osud může sám – a tím dala volné pole působnosti pro spekulanty, kšeftaře, šmejdy a podobné, kteří si na základě psychologie a manipulace smlsnou na těch méně schopných. A pak jsme ve stavu, kdy je v republice s deseti miliony obyvatel pět milionů exekucí.

To všechno je možné proto, že levice nevložila do zákonů své ale…

Pravice: Podnikatel, který se živí půjčováním peněz, si musí vydělávat, dovolme mu úrok

Levice: Jistě, ale úrok nesmí být likvidační pro dlužníka, musí se zastropovat

A v minulosti ono levicové ‘ale‘ chybělo. A tak pro finančníky a právníky a exekutory vznikl novodobý Klondike, kde se prachy přehazovaly lopatou. Jenže každé máchnutí lopatou byl jeden zlikvidovaný člověk, který se musel, a musí doposud, z dluhového otroctví hrabat mnoho a mnoho let. A kvůli špatným, pravicí prosazeným a levicí proignorovaným, zákonům se mnozí z nich z dluhů nedostanou nikdy.

A pak je tu samozřejmě levice, která je levicí jen pro tu politickou potěchu, levice, která i přes svou vládu nedoplnila právě třeba k exekucím své ‘ale‘. S takovou levicí je na tom obyčejný člověk obdobně, jako s pravicí. Prostě se mu permanentně kálí na hlavu. A proto chápu a souhlasím s textem Saši Uhlové, která se, alespoň jak její text čtu, nechce dojímat nad tím, co je pravice a co levice, ale chce, sakra, společnost, která bude fungovat na spravedlnosti a morálce. Což neznamená, že chce nastolit tyranii. Protože ano, důstojný život bychom měli žít úplně všichni. Současný systém k tomu má neskutečně daleko. A je potřeba do popředí cpát právě taková témata. Základní důstojnost života musíme mít všichni. Protože jinak se z těch sraček nedostaneme nikdy.

 

QRcode

Vložil: Štěpán Cháb