Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
MFF Karlovy Vary 2019

MFF Karlovy Vary 2019

Hvězdy, hvězdičky, róby, filmy i drsná kritika

Na vlastní kůži

Na vlastní kůži

Ivan Břešťák dělal krimi na Nově, má na kontě 1 200 reportáží. Nyní se vydává pro Krajské listy.cz tam, kam se bojí i benga

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vycházející české hvězdy

Vycházející české hvězdy

Je jim sotva přes dvacet, přesto již nastartovaly raketovou kariéru

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho komentátora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Filmové stopy

Filmové stopy

Zajímá vás, jak teď vypadá fabrika z filmu Marečku, podejte mi pero? Každý druhý víkend nový film

Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Snahy zemědělců zadržet vodu v kraji stát brutálně daní. Proč? Komentář Štěpána Chába

komentář 05.04.2019
Snahy zemědělců zadržet vodu v kraji stát brutálně daní. Proč? Komentář Štěpána Chába

Autor: Facebook

Popisek: S řepkou problém není, do té se prachy lijí horem dolem

Normální zemědělec, který nemá jako hlavní činnost své práce sklízení dotací, ale vypěstovaných plodin, ví, že pro jeho práci, a pro společnost všeobecně, platí, že čím víc vody se udrží v kraji, tím lepší budou vyhlídky do budoucnosti. Na Sahaře se holt bude blbě pěstovat i řepka do benzínu, je tedy v zájmu všech tady tu Saharu nenechat vyrůst. Ale má to problém. Stát. Když chce zemědělec z části svých pozemků udělat zásobárnu vody, už třeba tím, že tam nebude sekat, nebo že vytvoří mokřad, soustavu tůněk, stát ho za to bude trestat vyšším výběrem daní.

Je to trochu na hlavu, přiznejme si. Z každého hektaru, který zemědělec obhospodařuje (pronajímá si nebo vlastní), musí platit výpalné státu. A co když chce z několika hektarů udělat zásobárnu vody? Bude nějaká sleva? Osvobození od daní? Odměna za to, že je zemědělec skutečným a řádným hospodářem? Nic takového. Na všechny pozemky se vztahuje povinnost platit. A na ty, které zemědělec neobhospodařuje, platí ještě vyšší daně, než u polí a pastvin.

Vymezení pojmů

Je potřeba si srovnat pojmy. Slovem zemědělec nemyslím korporátního molocha, kterého přes svěřenecké fondy vlastní Andrej Babiš. Tam se nejedná tolik o zemědělství, jako spíše o velkovýrobnu žádostí o dotace. Zemědělcem myslím člověka, který si pronajímá nebo vlastní několik desítek hektarů půdy a na té hospodaří tak, aby se uživil. A ne, nezbohatne na tom, prostě se uživí.

Co je výhodnější?

Teď si představte takového průměrného (co do rozlohy pozemků) zemědělce. Pro něj jsou finance neustálou šachovou partií, kdy se snaží celý byznys udržet v kladných číslech a neklesnout do těch červených. Stojí k jaru před rozhodnutím. Mám na pozemcích rozházených 10 hektarů půdy, kde by šlo uvažovat o tom, že z nich udělám zásobárnu vody. Nebudu tam sekat trávu, nic tam nevysázím, naopak, svedu tam potůček tak šikovně, až vznikne mokřad. Sám to potřebuju, okolní pole mi to bude napájet vodou, úroda bude lepší. A při přívalovém dešti pozemky vsáknou daleko víc vody. Navíc to pomůže celému okolí, protože hladina spodních vod prostě stoupne. Win-Win situace, není-liž pravda.

Ale pak do toho vstoupí stát a řekne – ne, ne, takhle tedy ne. Pozemek máš v držení a bez ohledu na to, jestli ti pozemek vydělává, z něho prostě budeš odvádět daně. Punktum, otroku. Podle vlády je totiž vytvoření takové přírodní zásobárny vody nejspíš snahou o obohacení se. Logika je jasná – když zemědělec vytvoří mokřad, který je prospěšný celému okolí (obyvatelům, biodiverzitě), je to jasný pokus o podvedení státu, protože prospěch z toho bude mít i zemědělec a jeho okolní pole. Protože budou mít víc vody. A za to se musí platit. Kde bychom to jinak byli, že jo.

Ale to není konec. Ještě tu jsou náklady na investice do úpravy krajiny. Ty stát neuznává. Zemědělec se jimi nesnaží udržet vodu v krajině, nesnaží se o řádné obhospodařování půdy, on se jimi snaží získat výhody. Víc vody v okolí jeho polí, to je jako doping při sportu, nic takového nebude. Z nařízení vlády tak, při použité logice, je potřeba nechat veškerou krajinu vyschnout a vodu aťsi zemědělec nechá dovážet třeba z Norska. Tam jí mají dost.

Podpora ničení země

Ve státním zájmu je, podle zavedených pravidel, vyplundrovat zemi a zničit na ní vše živé. Jak? Pokud má totiž zemědělec v držení pozemek, který nevyužívá ke své práci (neseká, nepěstuje, nepase na něm dobytek nebo je prostě pro zemědělskou činnost nevhodný), musí za něj platit mnohem vyšší daně, než z pozemků s poli a pastvinami. K čemu to vede? Zemědělec, aby nemusel platit vyšší daně, se strhne, aby ten pozemek alespoň posekal, když nic jiného. Protože za posekanou trávu bere prachy a je podporovaný. Za to, aby pozemek nechal přírodě a přirozenému vývoji nedostane nic a od nikoho. Ale navíc, jako bonus, za něj bude platit daleko vyšší daně, než kdyby jej i jen sekal. Logika dokonale posečené republiky objasněna. Za nesekání stát zemědělce trestá.

Řešení

Podle Generálního finančního ředitelství spadajícího pod Ministerstvo financí by mohly začít platit slevy na neplodné plochy a to v případě, pokud se zároveň nejedná o honební pozemky. K tomu Asociace soukromého zemědělství uvádí: „Součástí honebních pozemků jsou často plochy zařazené tam bez vědomí vlastníka a často takové plochy, které právě patří mezi plochy neplodné. To by ovšem někdo musel znát myslivecký zákona a honební praxi.“ No, očividně nezná. Rejžovat prachy se musí, i kdyby to celou společnost dovedlo na pokraj kolapsu. A nejlépe se rejžuje na těch, co mají práce nad hlavu. Protože ti nemají tolik času a energie se bránit.

 

Vložil: Štěpán Cháb

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace