Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, která pokračuje i v roce 2022

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Zlepšíme školství tím, že ho zhoršíme. Komentář Štěpána Chába

komentář 14.02.2019
Zlepšíme školství tím, že ho zhoršíme. Komentář Štěpána Chába

Foto: BontonFilm / Facebook

Popisek: A do škamen sledovat nákres pohybu šroubu. Ilustrační foto z filmu Obecná škola

Před týdnem jsem věnoval čas a vaši pozornost Inovačním strategiím, které uchystal Andrej Babiš s týmem odborníků. Jedním z bodů, na které padl pohled expertů a jednoho amatéra, bylo i školství. Vyjádřil jsem při jeho hodnocení trochu pochyb. Jen trochu. S dobrým úmyslem mi napsal Karel Havlíček ze společnosti Sindat s.r.o., který se na studii podílel. Napsal mi právě ohledně školství a změn, které v něm mají nastat díky inovačním strategiím. A poslal mi podkladovou studii, která samotný bod zásahu do školství dovysvětluje v širších souvislostech.

Ač velmi oceňuji a vážím si toho, že mi pan Havlíček studii poskytl a že se za změny rval jako lev, přesto jsem nucen nevyjádřit jen trochu pochyb, ale stát se neoblomným skeptikem a odpíračem nově zaváděných skutečností. A to přiznávám, že mě úvodní motto nadchlo: „Tvoříme školu pro 21. století – školu bez zbytečného memorování, školu pro život, školu plnou radosti.“ Konečně opustíme metody Marie Terezie a začneme ty haranty fakt něčemu učit. A to tak, aby to v nich nevyvolávalo jen odpor k učení.

A vypadalo to nadějně

„Je nezbytné, aby moderní výuka 21. století poskytovala žákům dostatečný prostor pro objevování technických zájmů a přispívala k vyváženému formování jejich osobnosti jako celku prostřednictvím rozvoje motorických i tvořivých schopností a dovedností.“ Zní to promyšleně. Opravdu je tu snaha pro proboření šíleného konceptu celého vzdělávání. A pokračovalo to dál, naděje vzrůstala: „Koncept výuky techniky a praktických činností směřuje k rozvoji technické a inženýrské gramotnosti.“ Výborné, krásné.

Ve studii je zdůrazněná potřeba vychovávat děti k technickému a kritickému myšlení, k tvořivosti, k vymýšlení vlastních postupů, k podpoře vlastní cesty, po které se dítě dá. Zároveň studie upozorňuje na nástup Průmyslu 4.0, na to, že vyspělost země se měří i tím, kolik má odborníků a že je tedy potřeba odborníky vychovávat rámcově ve svobodném a tvořivém prostředí, kde budou moci uplatnit svůj talent. Celé jsem to četl přinejmenším s nadšením, protože přesně takový přístup zastávám. Podkladová studie v lecčems popisovala pozitivní střet mnoha vzdělávacích metod. Montessori, Waldorf, ScioŠkoly, Dalton. Ale dávala tomu rámec efektivního učení, které má smysl.

A výsledek?

Výsledek všech těch vznosných vizí a idejí a myšlenek je velmi prostý. Na základní školy se na druhý stupeň povinně zavede jedna hodina techniky týdně. Nic dalšího. Nic jiného. Toliko revoluce ve školství a náš přístup k nastupující digitalizaci a automatizaci. Jedna hodina techniky týdně, bez nutnosti navazovat na učení z jiných předmětů (protože tak to v té škole prostě je), žádné podmínky, jen jedna hodina techniky týdně. To i my jsme měli na základní škole dílny dvě hodiny týdně, takže se jedno odpoledne vyrazilo k vrtačkám a dělali jsme budky pro ptáčky. Byl na to trochu čas. Za dvě školní hodiny se to dá stihnout. Ale za jednu? Co se dá pochopit za jednu školní hodinu mezi češtinou a tělocvikem? Na kterou stranu se točí šroubek? A to jenom na nákresu (o to déle bude samozřejmě nepochopení působit, jak to tak ve školách bývá, protože na šroubky ve školním rozpočtu nebude a nákresy s teorií to musí vykrývat).

A problém?

Chybí aprobace na předmět technika. Techniku si tak vezme do vlastní gesce fyzikář nebo chemik. Když bude osvícený, spojí svůj původní předmět s tím novým (očekávat to fakt nemůžeme, to skutečně ne). Ale než děcka něco naučí, stejně mu odejdou na češtinu nebo dějepis. A příští týden bude test z toho, na kterou stranu se točí šroubek a polovina třídy to nebude vědět, protože Karel IV. je ve větě vedlejší jako prvok při dělání dřepů během výpočtu síly jako ný a natý and do you understand mich? Předchozí věta byla vyjádřením absurdního učení bez souvislostí v českém školství, nikoliv pomatením na rozumu autora.

Zavedení nového předmětu se brání základní školy, neziskovky i ministerstvo školství. Rozhodně bych neřekl, že se brání, protože dětem nechtějí předat vědomosti o technice, brání se proto, že ví, že je to jen další PR hurá akce premiéra Babiše, který chce mít na papíře to, co nikdy neuvede v praxi. Tedy aby se děti vzdělávaly ve svobodném a motivujícím systému, který z nich nebude dělat dělníky. Poeticky řečeno – je mu u prdele, jak se vzdělávají děti, on chce body do dalších voleb. A ty kecy z podkladové studie jsou dost krásné, aby mu to příslušné body nahrálo. Samotné technické a kritické myšlení to u dětí nepodpoří. Vznikne jen další okrajový předmět, který je nutné přetrpět. A to jak za stany žáků, tak i učitelů. Odborníkům a Babišovi jejich záměry budu věřit, až začnou protlačovat, aby se třeba každý pátek stal dnem techniky a ve škole se celý den neučilo nic jiného. Pak ano, pak je možné, že děti i něco získají. Třeba i nadšení pro věc, když je bude na cestě za poznáním provázet dobrý učitel. Jak je u nás zvykem, k reformě školství se nepřikročilo. Namísto k Průmyslu 4.0 přecházíme k montovně 4.0.

Podkladová studie ke stažení v PDF ZDE.

 

Vložil: Štěpán Cháb