Koněspřežkou na hyperdálnici budoucnosti. Komentář Štěpána Chába
komentář
08.02.2019
Foto: Pixabay
Popisek: Do budoucnosti s nadějí... i potřetí
Po dvakráte jsme se věnovali plánu na budoucnost, kterou nám společně s několika desítkami odborníků připravuje předseda vlády Andrej Babiš. V plánech jsou dobré myšlenky, myšlenky nedotažené nebo příliš obecné. Ovšem jako rámcový návod pro vývoj společnosti by fungovat mohly. Když se na nich bude skutečně pracovat a neskončí jen na papíru jako memento naší ukecanosti. To ukážou další roky. Dnes se podíváme na zbytek zprávy, poslední tři body, které Babiš lajnuje republice jako klíčové.
Jedním z nich je duševní a autorské právo, které je u nás, podle zprávy, z dob krále Klacka. Lidé o ochraně duševních práv na princip výroby neví nebo ji neřeší. Zpráva si dává za cíl zvednout povědomí o možnosti udílení patentů výrobních postupů. Důsledkem nevědomosti lidí je prý to, že je u nás udíleno málo patentů. Dovolím si nesouhlasit.
Makám pro jiného, jiný tedy těží
Podstatná většina českého průmyslu a výroby je v rukách zahraničních majitelů. Fabriky prostě generují zisky cizincům. O problému se ví, všichni o něm ví, nikdo, kdo by mohl, jej neřeší, protože řešení nevidí. Souhlasím se zprávou, že v zemi máme hodně moudrých a vynalézavých lidí. Ale tady je potřeba sledovat souvislosti. Moudrý a vynalézavý člověk když něco vynajde, patent je většinou smluvně navázaný na majitele pracoviště, kde k objevu došlo. Ač je tento vynalézavý člověk pod patentem podepsán, vlastníkem patentu je zahraniční majitel nebo jeho koncern. Logicky, v jeho provozovně a za jeho peníze došlo k výzkumu. Co k tomu říkat víc?
Ve zprávě je několikrát zmíněné, že musíme „přemlouvat“ zahraniční investory, aby přesunuli nebo zintenzivněli výzkum v České republice. Příliš se tam nehovoří o tom, že by měla vzniknout podpora pro místní firmy a společnosti, které by mohly jet svůj vlastní výzkum a vývoj. A to by měla být priorita. I s ohledem na případný ekonomický zdravotní stav republiky. Když se necháme nadále jen vlastnit, nic moc z toho nebude. A to k tomu můžeme mít ten nejlepší zákon o duševních právech.
Mobilita a stavební prostředí
Konečně k tomu došlo. Naše šéfredaktorka, když mi posílala odkaz na zprávu, psala, že je zvědavá na to, po čem ti inovátoři ze světa budou jezdit, když na jízdu po dálnici si musíte zabalit balíček přežití, protože hrozí, že se zaseknete na několik dní v koloně. Ve zprávě se hodně řeší elektromobilita. A ano, je pravda, že právě ta by se řešit měla. Protože pokud Německo zešílí skutečně definitivně, bude podstatná část německé populace brzy jezdit na baterky. A k nám jezdit nebude, protože u nás budou chybět dobíjecí stanice. I kdybychom byli desetkrát proti elektromobilitě, musíme ji s ohledem na mezinárodní spolupráci zavést. Nikdo by k nám bez nabíjecích stanic nemohl jezdit, protože by se mu někde u Průhonic vybily baterky.
Prazvláštně komický stav dálnic a železnic řeší zpráva vcelku lakonickou větou – dobudovat páteřní síť dopravní infrastruktury. Toho chce dosáhnout zavedením zákona o zrychlené výstavbě dopravní infrastruktury („liniový zákon“). V tomto případě můžeme vládě držet palce. Podobné výkřiky jsme slyšeli už tisíckrát. Ale dobře, hleďme do budoucnosti s nadějí a nadšením. Zpráva uvádí, že je potřeba zjednodušit a zrychlit administrativní procesy stavebního řízení a postupy. A to, prý, bude díky digitalizaci bez problémů. Zároveň chce Babiš zajistit povolovací proces stavebního řízení se závaznými a vymahatelnými lhůtami maximálně 1 rok. Zmatku se chce Babiš vyhnout tím, že synchronizuje a zkoordinuje aktivity státní správy a samosprávy v oblasti budování dopravní sítě. To už zní nadějněji. Není nic horšího, než když do pracovního procesu zasahuje chaos.
Ale pokud si bude vydržovat v křesle ministra dopravy Dana Ťoka, tak provolání o efektivitě v dopravě zůstanou jen na papíru. Ale třeba ne, třeba stihl Dan Ťok ty své pouhé čtyři kilometry dálnic jen proto, že dřel na projektech, které nás vystřelí do nebe v rychlosti výstavby a údržby silnic, dálnic i železnic. Nakonec, jak tak na to koukám, bude nejlepší cestou Zemanův plán na propojení českých řek a vybudování říčních cest. Kajakem to bude brzy rychlejší než po dálnici.
Chytrý marketing
Kdysi a kdesi jsem psal, že Česká republika by se měla stát Silicon Valley Evropy. Máme na to nejlepší možné podmínky, jsme neskutečně kreativní země, odborníky máme špičkové a neuvěřitelně tratíme, když je necháme prchat na Západ za lepším, že jim to lepší nevytvoříme tady. S tím, jak se prodáváme světu, pak souvisí všechno. Jsme zemí piva, hokeje, památek a porna. To je hodně ubohý marketing. A ano, naprosto souhlasím se zprávou, že bychom se jako republika měli začít prodávat světu ale úplně jinak. Měli bychom se začít prodávat ne jako destinace na krátkou dovolenou, ale jako země, po které by měli blouznit inovátoři celého světa a do které by se špičky svého oboru chtěly odstěhovat, nikoliv se jen podívat na Pražský hrad, vyhledat nějakou nejbližší swingers party a odjet s kocovinou vydělávat těm, co platí lépe než my. Ten potenciál je u nás obrovský už jen proto, že nejsme zemí extrému, ať už toho západního nebo východního. Případně pak jižního.
Resumé
Zpráva jako celek dává smysl, je možné na ní skutečně postavit směr naší republiky. Jde si vybudovat jméno jako lídr ve vývoji a inovacích. Všechno to jde, jen aby to nenarazilo na tradiční nekonečné kecy, sliby, hádky a skutek utek. Snad je za zprávou skutečný úmysl zavést ji do praxe. Pokud se povede jen polovina, skutečně si polepšíme. Punktum.

Vložil: Štěpán Cháb