Ivan Ptáčník: Prosím, eliminujme dobrosery. Kolik zla bylo vykonáno ve jménu dobra. Vaše dopisy
10.02.2019
Foto: Facebook
Popisek: A bum, je na silnici... ale nemusel být
Sešlo se nám velké množství reakcí na článek Pojďme kácet stromy, vraždí nám spoluobčany, který sepsal Štěpán Cháb. Hlavní premisou jeho článku bylo jednoduché řešení (ač není zastáncem jednoduchých řešení, protože bývají i špatná), vykácet nebo přesadit stromy, které jsou blízko silnic. Posunout stromořadí u silnic o pět až deset metrů dál od okrajů silnice. Důvod? Srážka se stromem v plné rychlosti je pro řidiče i jeho spolujezdce krajně nebezpečná a stojí za mnohými zbytečnými úmrtími. Myšlenka se nesetkala příliš s kladným přijetím. Ba naopak.
„Každý z nás jel minimálně jednou v životě po silnice, vedle níž jsou stromy, líní v autě, sportovci na kole,“ píše náš čtenář Ivan Ptáčník. „Jsou tací, co je chtějí kácet, aby se tzv. zvýšila bezpečnost, když vyjede rychle jedoucí auto ze silnice, v poli by mohl řidič přežít, při trefení stromu jeho šance klesají. Relativně správný názor, člověka od stolu, mimo realitu. Ptám se... pokud ten člověk vyletěl ze silnice... jel jak měl? Ne. Viděl ten strom předem? Viděl. Kdo tam byl dřív, na tom místě? Strom. Co když tam místo stromu bude matka s dítětem? Odpočívající turista? Koho máme porazit? Anebo pošťák na kole? Koho máme porazit? Řidiče anebo strom? Pokud tento řidič vyletí ze silnice a přežije... pak to zkusí jen rychleji, když to je vlastně adrenalin a ještě si to dá na Facebook, aby se pochlubil těm, co jezdí slušně.
Stromy dál od silnice? a) zničíte v součtu naší republiky mnoho zemědělské půdy, b) 10m od silnice jsou již soukromé pozemky – to to dostanou příkazem? c) stromy podél silnice v době sněhových kalamit ukazují kde je vlastně ta silnice, d) tvoří stín a asfalt se méně rozpálí e) jak jsou krásné, když kvetou.
Naopak prosím správu a údržbu silnic, aby jejich lidé sázeli ovocné stromy podél okresek, jejich mixy. Jezdí tam málo aut, doby olovnatých benzinů jsou pryč. Dřív je Marie Terezie nechala sázet, aby vracející se vojáci (chodili z vojny pěšky) měli cestou co jíst. Dnes při nárůstu cykloturistiky je vlastně krásné moci si utrhnout tu hrušku, tam švestku, jinde jablko. Nesázejme žádné šlechtěné a tím háklivé stromy, sázejme staré odrůdy, každý strom jiný, budeme překvapeni rozdílem chutí, vůní. Jarní kvetení bude luxusní projížďka, té vůně, medu pro včely.
A co se stane pokud stromy pomrznou? Nic, neurodí se. Pokud bude úroda velká? Zase nic, buď si je bezdomovci otrhají do výkupu na mošty, nebo lidé na pálenku nebo si je utrhne cyklista či je sní zvěř (nebo z nich bude hnojivo jako z listí a ukáže dětem, že jablko, švestka, hruška.... roste to na stromě samo, stejně jako že kráva není fialová), že vlastně na jaře viděli kvést strom a na podzim může trhat ovoce.
Jak je krásný pohled na tu naší pidi zemičku, přes ty kopečky, když jsou pole a mezi nimi se vinou cesty kolem nichž kvetou ovocné stromy. Pokud bychom dokázali podél silnic nechat i křoviska, pak se zvýší šance pro drobnou zvěř. Zajíc polní, křepelka, bažant... to vše mizí z našich polí a luk. Proč musí být vše podle pravítka? Vše pro rychlost... abychom pak hledali zastavení se u psychiatrů? Abychom po rychlém splnění úkolů mohli čučet na televizi či internet a dovídat se, že je jaro? Prostě po dálnici se spěchá, po okresce se jede k sousedovi a tam nemusím dojet rychlostí 100km/h.
Prosím eliminujme dobrosery. Kolik zla bylo vykonáno ve jménu dobra. Strom nám čistí vzduch, dává kyslík či dřevo na topení a třeba i to ovoce či med z květů – dobrý med, ne ten z řepky plné chemie. Chraňme ovocné stromy.“
Ve svém textu jsem neřekl, že nenávidím stromy, že mi překáží, že je nemám rád. Jen jsem tvrdil, že jejich posunutí o pár metrů od okrajů silnice a vysázení hustých křovin může zachraňovat životy. A ano, i životy debilů, kteří mají pocit, že jsou borci, když po okresce valí sto padesátkou a žijí tím, že vyhrají závod se smrtí. Nebo, druhá strana mince, když se proti dle zákona jedoucímu autu takový debil vyvalí ze zatáčky a zákona dbalý řidič musí strhnout volant, aby předešel srážce, přičemž skončí zabořený ve stromě. Riziko toho, že zemře, je vysoké. Posunutím stromů a vysázením křovin se taková možnost rapidně snižuje.
Můj text nekopal do stromů, jejich blahodárná hradba by se jen posunula. Nic víc, nic méně. Ale podívejme se na bodovou argumentaci pana Ptáčníka.
a) Ano, urvalo by to kus pozemků zemědělské půdy. Ovšem v součtu by to zase tolik neodebralo, protože by se tato metoda uplatnila hlavně v místech se zvýšenou nehodovostí
b) Řešit to příkazem? A co takhle dohodou? Kompenzacemi?
c) Sněhové kalamity takových rozměrů, že se musíme řídit podle vysázených stromů, nejsou zase tak časté. A pokud to tak někde na horách je, fajn, nikdo tuto roli stromů nezpochybňuje
d) Výhoda sporadická. Sloužila hlavně v minulosti při cestování s koněm
e) Nemám absolutně nic proti, stromy jsou krásné a čím více se jich vysází, tím více vrním blahem. Jen při tom „dobroserném“ vysazování je potřeba postupovat uvážlivě, nikoliv mstivě ve stylu – když debil jede stovkou po okresce, tak je to jeho vina, že naboural. Jistě, je, ale společnost by tak nějak měla počítat právě s tím, že v ní žije i nezanedbatelné procento debilů, kteří i přes svou existenci debila dávají společnosti přidanou hodnotu.
Se znovuzavedením výsadby ovocných stromů kolem okresek plně souhlasím. A dodávám, že by vždy obec s rozšířenou působností měla zaměstnávat dva nebo tři zahradníky, kteří by se o takové stromy v lokalitě řádně starali. Aby jabloně po několika letech hojné úrody nezačaly plodit pláňata. Jabloně jsou sice krásné, ale když se projedete po kraji, většinou narazíte jen na staré stromy, jejichž úroda je k neužití. Plodí trpká padavčata. O ovocný strom je třeba se starat.
Reakce redakce...
Tak ta je rozličná. Neb redakce Krajských listů.cz nejenže není názorově jednotná, naopak – byť malá, je názorově rozrůzněná, jak to jen jde, a navíc, názorová uniformita není vyžadována. Čili ´reakce redakce´ je eufemismus, je to reakce toho člena redakce, který je pod článkem podepsán… Tento oznam dáváme dosud pod každou reakci, aby bylo jasno jak v poledne na rovníku.
|

Vložil: Štěpán Cháb