Do deseti let se dostat na úroveň Burundi. Komentář Štěpána Chába
komentář
07.02.2019
Foto: Pixabay
Popisek: Ilustrační foto
Včera jsme se pustili do analýzy zprávy inovační strategie pro stát do roku 2030. Andrej Babiš v ní, ve spolupráci s 30 odborníky napříč profesemi, stanovil devět zásadních bodů, které mají zemi vybudovat celosvětový status lídra ve vývoji a inovacích. Včera jsme probrali první tři body, dnes se pustíme směle do dalších.
A začneme s jedním z nejdůležitějších bodů pro efektivní běh společnosti. A tím je digitalizace veřejného prostoru. Ve zprávě je uvedené, že ač se digitalizace v republice pomalu a jistě rozjela, přesto je chaotická, nenastala nutná provázanost, digitalizace jako taková nedala lidem a firmám kýženou úsporu času ani peněz. A na tom je potřeba zapracovat, což si, chvályhodně, dala za cíl zpráva pro inovační strategie.
Prosím, ne jako doposud
Jako nejzásadnější bod, který měl být ve zprávě uvedený, ale není, je školení personálu. I ty nejprimitivnější systémy digitální komunikace úřednice často nezvládají nebo s nimi odmítají pracovat. Na podání přes datovou schránku úřad reaguje zasláním modráku. Proč? Rychlejší a ekologičtější je přeci datovka. Od června loňského roku fungují eObčanky. Systém eObčanky podrobila testu neziskovka Paralelní polis. Vedle mnoha výtek uvedla neziskovka: „Funkcionality eObčanky nepřesahují úroveň datových schránek, chybí logické struktury a řešení poskytuje jen omezenou kompatibilitu s produkty dostupnými na českém trhu. Ke svému provozu vyžaduje eObčanka pořízení hardwarové čtečky čipových karet, což omezuje dostupnost veřejné služby.“
A jelikož byl Babiš „spolupachatelem“ při zavádění eObčanky, do jejího vývoje a zavádění mohl nahlížet a připomínkovat, nejeví se mi velkopanské plány jako realizovatelné. Ono nejde ani tak o kvantitu, ale kvalitu. Zavedením jednoho prvku digitalizace by mělo provázet úlevné odfouknutí, že už se k němu nemusím vracet. Chválím ale aktualizaci datovky, ke které došlo nedávno, trochu to systém zjednodušilo a zpřehlednilo.
Přesto by pro stát měl být vzorem zase soukromý sektor. Firmy a společnosti se snaží maximálně zpříjemnit vzájemnou interakci samotné firmy se zákazníkem. Minimalizování byrokracie, maximalizování přehledného, uživatelsky vstřícného prostředí. A hlavně, na pobočku jen v těch opravdu nejnutnějších případech, kdy není skutečně jiného zbytí. Vše ostatní jde přes internet, pohodlně, rychle, bez průtahů a nepříjemných odpovědí. Svým způsobem se dá říct, že by si stát při zavádění digitalizace měl dát tento odstavec nad futra, aby podle něho jel u všeho, co chystá digitalizovat.
Inovační a výzkumná centra
Další bod se dotýká výzkumných center v České republice. Zpráva konstatuje, že výzkumných center máme velké množství, ale jsou nekoncepční, mnohdy se výzkumem překrývají, mnohé nemají plné využití. Zpráva pojmenovává i další problém, a tím je zabetonování výzkumných center byrokracií. Tu chce maximálně omezit, aby bylo plynutí peněz rychlejší, což je jen ku prospěchu věci.
Ale dovolil bych si dodatek – je potřeba vytvořit, stejně jako u škol, spojení mezi státním a soukromým sektorem. Dovolit soukromým firmám využívat výzkumná centra. Protože cílem státu by mělo být, aby jeho živnostníci jakéhokoliv ekonomického významu pro společnost, posilovali a udrželi tak stabilitu v zemi. Bez stabilní soukromé sféry stát kolabuje… nebo se vrací ke komunismu. A proto by soukromý sektor měl dostat možnost využít výzkumná centra a získat tak možnost posílit své podnikání. To vše s rozumnou mírou spolupodílnictví státu na případném úspěchu.
Chytré investice
Po dlouhých třiceti letech investic do toho, abychom se stali montovnou Evropy, se plány mění. Alespoň na papíru. Cílem jsou chytré investice, které budou klást důraz na přidanou hodnotu (kde bychom teď byli, kdybychom něco takového začali už po revoluci, že jo). Prioritou mají být pobídky k podpoře lukrativních oborů (např. umělá inteligence, kosmické technologie, laserové technologie, nanotechnologie, biotechnologie, energeticky úsporná řešení, chemie a chemické technologie), podpora inovací směrujících k zavedení Průmyslu 4.0, podpora firemních investic do výzkumu a inovací jak doma, tak i v zahraničí. Rozumný bod, pokud neskončí jen na papíru, ale bude se i realizovat.
Jelikož jsou další tři body zprávy o inovačních strategiích ještě na dlouhé pojednání, dáme si na zítřek třetí, závěrečný díl.
Vložil: Štěpán Cháb