Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Fejeton Jiřího Macků

Fejeton Jiřího Macků

V neděli občas něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, která pokračuje i v roce 2021

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

MFF Karlovy Vary 2021

MFF Karlovy Vary 2021

Hvězdy, hvězdičky, róby, filmy i všechno kolem

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Samolibý krasoň má zpackaný život i manželství, děti o něj nestojí… Tomáš Hanák má prostě nálepku. Přečetli jsme

05.02.2019
Samolibý krasoň má zpackaný život i manželství, děti o něj nestojí… Tomáš Hanák má prostě nálepku. Přečetli jsme

Foto: BontonFilm / Facebook

Popisek: Tomáš Hanák hrál naposledy ve filmu Olgy Dabrowské Cena za štěstí, který teď běží v kinech. Což způsobilo, že byl vytažen za uši z Nižboru na Berounsku, kde žije, a na krátký čas se začal v rámci premiéry objevovat ve společnosti...

FOTO Je fajn, že některé věci se prostě nemění. Tomáš Hanák už překročil šedesátku, ale pořád je to prostě štramák, ke kterému bude nábožně vzhlížet nejedna třicítka. V rozhovoru pro MF Dnes se ukázal jako ten starý dobrý, pěkně ironický chlapák, který přiznal, že sociální sítě zrovna nemusí a fotky z jeho divokých cest tak mohou vidět jen jeho blízcí.

Nejnověji můžeme Tomáše Hanáka vidět ve filmu Cena za štěstí, kde je opět za hezouna: „Beru to fatalisticky. Dokonce i v divadle jsme hráli scénku, kdy jsem vstupoval na pódium opatřen šerpou s nápisem Král krásy. Samozřejmě se ukázalo, že ten samolibý krasoň má zpackaný život i  manželství, děti o něj nestojí a tak dál. Co se týče obsazování ve filmu, je to trochu stereotypní. Zabydlel jsem se ve škatulce - a nebudu asi první ani poslední herec. Oldřich Nový nebo Raoul Schránil se s tím taky museli smířit,“ smál se v rozhovoru pro MF Dnes. Ze svého zevnější si ale dokáže udělat i legraci: „Sám sobě už jsem se okoukal, už mě nebavím. Zjev jsem zdědil, jsem věrnou kopií táty. Možná působí trochu odlišný způsob života, docela divoká minulost, členská legitimace Divadla Sklep, určitá lehkomyslnost... A za ta léta jsem se taky naučil při focení sympaticky přimhouřit oči, vědoucně a trochu trpce se pousmát, zamyšleně nakrabatit čelo. Z toho všeho už se dá sex-appeal úspěšně uhňácat.“

 

Tomáš Hanák na snímku Adama Kreny - jde o přípravu projektu High Definition Blue Svetlo Ondřeje Viceny. A opět z něj udělali českého Gregoryho Pecka, kterému je, mimochodem, docela podobný

Plave a maká

Přitom do posilovny a salónů krásy prý nechodí, vyznává fyzickou práci a plavání: „Žijeme na Berounce v Nižboru, kde máme domek a hospodu, což samo o sobě znamená fyzickou práci. Není extrémně těžká, ale člověk pořád něco dělá. Začal jsem taky plavat, uplavu si dvakrát třikrát týdně kilometr, v létě v rybníce nebo v řece. Do bazénu mám už i plavecké brýle, takže vypadám rychlejší. Co se týče kondice, nejsem na tom špatně, ale jistěže mě občas zabolí v zádech, a když se pro něco ohýbám, zaujmu polohu staré plející babky. Stárnutí a ztráta pružnosti a elastičnosti jsou taky zábava,“ pravil ironicky.

 

V Nižboru, kde má Nádražku

Pestrý život s cestováním

Jeho největším koníčkem je cestování, a to cestování pěkně divoké: „Můj život byl pestřejší, než jsem si kdy dovedl představit. Nikdy jsem se nenadál, že budu v úžasu stát před Orinokem, překročím Mississippi... Říkám si, že už mám vlastně přeplněno. Jestli už toho nebylo dost. A někdy už bych to tady i zabalil. Pokud mi ještě všemohoucí vyměřil nějaká léta, chtěl bych se včas zajistit, abych pro potomky nebyl přítěží,“ přiznal Tomáš Hanák. Jeho zážitky jsou prý až extrémní: „Rád cestuji sám, zažil jsem leccos. Ve středním Turecku jsem ležel na skále na břiše, nahoru už to nešlo, zpátky už taky ne, jen hlubina. Ta bezmocnost byla až k smíchu, fakt jsem se smál. Nebo jednou v noci, v mrazu, Zapadákov na jihu Alabamy, mrtvo, pusto. A od zavřené benzinky se vylouply dvě postavy v kapucích, chůze vrávoravá, tváře temné, bělma kalná - a šly ke mně, kam jinam. To už k smíchu nebylo. Musel jsem si připomenout osvědčenou radu: „Já jsem tady pánem!" V kalhotách jsem měl naděláno, ale ´sebevědomě´ jsem jim dokonce vyšel v ústrety, ramena pěkně nahoru a zcela věcně jsem na ně houknul: Nějakej problém? Cigáro? Tady máte. Čímž jsem je zaskočil a získal čas se vytratit. Zatím se mi nikdy nic nestalo,“ přiznal.

 

V pohádkách je již za krále, prince přenechal mladším, foto ČT

Má rád místa, kde chcípl pes

Letos se prý chystá k protinožcům, nikoliv však na běžné památky: „Moje cestování je nejspíš trochu divné. Samozřejmě vím, že v Sydney je úžasná opera, ale právě ji vidět nepotřebuju. Mám rád místa, kde chcípá nebo už chcípnul pes, místa, která nejsou v průvodcích. Zaprášené křižovatky v krajině, průmyslová předměstí, plechové haly, přístavní jeřáby rozežrané rzí. Obyčejné, často mizerné jídlo. Nevhodný stan na nevhodném místě. Cítit nejvšednější, zdánlivě nudný život - to mě vzrušuje i naplňuje klidem. Štěstím, vážně,“ přiznal Tomáš Hanák v rozhovoru pro MF Dnes.

 

Festival svobody, foto Vojtěch Stádník

Instagram je chlubení

Techniku na cestách nevyužívá: „Mimochodem, k tomu je dobré nemít navigaci a často bloudit! Bloudění je ta nejlepší cesta, jak najít nejlepší místa,“ prohlásil Tomáš Hanák. Své fotky z cest ani nesdílí na Facebooku, nebo Instagramu: „Nevystavuju, připadá mi to jako chlubení. A možná bych měl pocit, že někoho jiného připravuji o radost z objevování. Něco jiného je dát rodině vědět, že jsem živ, ale bombardovat své známé, kteří sedí doma, fotkami nad vodopádem? To je skoro zlomyslnost. Focení navíc trochu zdržuje, radši si obrazy vrýt do paměti, i s vůněmi a pachy, a kupředu.“ Sám to nadšení dávat na Instagram kde co neuznává: „Nechápu, proč tolik lidí dobrovolně ztrácí soukromí, tajemství. A kde na to berou čas, přidávat, sdílet, hodnotit, komentovat. Někdo už možná chodí jíst jen proto, aby měl co posílat? Ale už mě to netrápí, je to jejich život. A třeba se jim to časem přejí - to jim přeji.“

 

+

Jak je vidět, vzhled ´krasoně´ Tomáši Hanákovi rozhodně na mozek nevlezl a pýchu nevzbuzuje. Právě naopak, to, že je za hezouna, dokáže sympaticky shodit. Příjemně se čte také to, že nepodlehl sociálním sítím a neustálým vytvářením autoportrétů. Jak osvěžující. 

-

Tomáš Hanák začal před lety provozovat restauraci Zastávka Nižbor na vlakovém nádraží. Herce původně zaskočilo EET a prohlašoval, že svou restauraci zavře, protože za tohoto režimu se mu podnikat nechce. Je fajn, že nakonec se tak nestalo a po zimní přestávce má restaurace jet dál. 

Vložil: Michaela Špačková

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace