Vznikne jedna pracovní pozice a je klid na světě. Komentář Štěpána Chába
komentář
23.01.2019
Foto: Falcon
Popisek: Láska nebeská - jeden z nejkrásnějších filmů o lásce, lásce všech druhů, i té rodičovské (pozn. šéfred)
Hned na úvod předesílám, že jsem zastáncem principu – práce se má dělat jen ta, která je nezbytná, protože už v základu je práce jedna z forem týrání volně přecházející do nudy a ubíjení lidské důstojnosti. Tím neříkám, že si jeden nemá na zimu nasekat dřevo, protože ho to nudí a týrá, kdyby si ho totiž nenasekal, je vůl. Tím říkám, že by nebylo od věci velké množství pracovních pozic, které jsou tu svým způsobem ze zvyku a setrvačnosti, prostě zrušit a vybudovat jednu navíc, která by ve své podstatě dala lidem svobodu.
Tou pracovní pozicí je rodič v domácnosti. Dříve se pro takovou pozici používal termín žena v domácnosti, ale doba nám pokročila a v domácnosti můžeme nechat klidně i muže. Nutno zmínit, že v minulosti bylo běžné, že žena zůstávala doma a muž pracoval. Což bylo spojené s tím, že žena byla za oukropka, který je zcela závislý na mužovi a jeho náladě. Ovšem princip byl hodnotný a pro rodinu stabilizující. A smyslem tohoto textu není volání po návratu dehonestování ženské role, ale zavedení možnosti zůstat doma a přežít pro jednoho z rodičů. Protože, přiznejme si to, většina rodin a lidí v nich jsou spolu rádi, mají se rádi, chtějí být spolu. A to i navzdory tlaku feministické ideologie, která muže cpe společnosti do povědomí jako muskula, který pokud alespoň jednou denně nezbije svou ženu, neužije si pak večerní znásilňování. Slovo láska v politice feminismu neuslyšíte, protože s takovým slovem neumí pracovat.
Role rodiče v domácnosti
Co lze ale skutečně považovat za týrání, je nutnost toho, aby šli oba rodiče do zaměstnání a po návratu vzali druhou směnu u péče o domácnost, o děti, o běh rodiny. A ano, druhá směna zatím stále padá spíše na ženy. A vynervovaná, k smrti unavená žena, to je pohroma pro celou rodinu. Teplo domova se tak vlastně vyrábí třením mezi členy domácnosti, nikoliv klidnou atmosférou a pohodou. Což může vést, a také často vede, k roztržení rodiny. Neustálý tlak na peníze, na péči o domácnost a děti. Oba rodiče to vrhá do permanentního bojového postoje, kdy je nutné se se světem prát. Obětí je většinou pak sama rodina. Příliš nechápu nastavený kurz – se světem je nutné se rvát. Proč? Copak si nejde život zpříjemňovat tak nějak celospolečensky?
Takový rodič v domácnosti by měl garantovanou minimální mzdu, bylo by za něj hrazené sociální i zdravotní pojištění. Byla by to regulérní pracovní pozice, protože taková práce je smysluplnější, než práce například paní / pana pokladní v supermarketu, která může být během týdne nahrazena samoobslužnou pokladnou. Ale tlak na pokrok ve formě samoobslužných pokladen není v zájmu společnosti. Výsledek by byl vlastně jediný. Tisíce pokladních by přišlo o práci bez náhrady. Kdyby se ovšem zavedla pracovní pozice rodič v domácnosti, naopak supermarkety by začaly mít problém s tím, že mají málo samoobslužných pokladen, protože tisíce pokladních by odešlo domů. A to i přes snížení získaných peněz.
Tlak na plnou zaměstnanost
Právě tlak na plnou zaměstnanost vlastně ze svého principu brzdí samotný pokrok. A to obzvláště v naší republice, která si zvolila činy svých politiků budoucnost levné montovny, kdy se vlastně permanentně balancuje na hraně toho, jestli dokážeme pokroku konkurovat levnou prací člověka, nebo jestli to přetneme a práce stroje začne být pro firmy a společnosti levnější.
A tak ten tlak na nízké mzdy musíme, ať se nám to líbí nebo ne, podporovat. Protože pokud ho podporovat nebudeme, přijdeme o práci. O práci, kterou už teď může zastat stroj, ale nezastává, protože bereme méně, než kolik by se muselo do stroje investovat. Společnost je hloupě zaměřená na finanční profit. Vše se vyjadřuje a chápe pouze ve finančních souvislostech. Z toho pak plyne, že lidský rozměr existence je tak nějak vedlejší. Makej, generuješ tím peníze. Buď doma s rodinou, generuješ tak lásku a harmonii… ale lásku a harmonii neumíme dát do tabulek se statistickými čísly, tak ji vynecháme.
Výhody nové pozice
Snížení tlaku na rodiny, které se právě kvůli tomuto tlaku rozpadají. Harmoničtější prostředí pro děti. Uznání práce v domácnosti (která prací prostě je a to prací dosti náročnou a zodpovědnou, jsou-li v rodině malé děti). Tlak na firmy a společnosti, aby urychlily zavádění automatizace, která je ve svém základu prospěšná pro všechny (až na některé její aspekty). Řešilo by to i nízkou porodnost, protože tam, kde má rodina své jisté, je prostě víc prostoru pro lásku a tedy i jednu nebo dvě dětské postýlky navíc.
Vložil: Štěpán Cháb