Těhotná byla desetkrát a Goebbels se o ni dělil s Hitlerem. Ideologie střídala jako ponožky, prý ve jménu lásky. Tajnosti slavných
21.01.2019
Foto: repro/mourningtheancient.com
Popisek: Magda Goebbelsová
Oddaná manželka a matka, či chladnokrevná, vypočítavá mrcha? Krásná plavovláska, po níž zatoužil i synovec amerického prezidenta, jen zpovzdálí sledovala, jak její nejbližší umírají v koncentračních táborech. Možná ale bylo všechno úplně jinak.
Byla vzdělaná, chytrá a zřejmě velmi brzy pochopila, že z fyzických předností, které jí příroda nadělila do vínku, může vytěžit opravdu hodně. Navíc ji osud rychle popostrkoval mezi stále významnější tváře první poloviny minulého století. Krásná plavovláska si partnery mohla vybírat, a tak není divu, že to samozřejmě i dělala. A byla ochotná přizpůsobit se kvůli nim jakékoli víře či ideologii. Prý to dělala z lásky. K té se časem nejspíš přidala i chladnokrevná vypočítavost ženy, toužící po pohodlném životě v luxusu. Nakonec se Magda Goebbelsová stala nekorunovanou první dámou Hitlerovy třetí říše. To už ale ideologie zavládla tvrdou pěstí a ze životní dráhy, kterou plánovali jiní, ani nebylo úniku.
Jako z Červené knihovny
Její příchod na svět jako by byl vystřižen ze sladkobolných románků, které kdysi vycházely v edici Večery pod lampou, či scénáře některé romantické komedie, jež spolehlivě plnily kinosály první republiky. Narodila se 11. listopadu 1901 v Berlíně coby nemanželská dcera tehdy dvacetileté chudé služtičky Augusty Behrend. Kdo byl opravdu jejím otcem, není jisté, Augusta tvrdila, že jím byl zámožný stavební podnikatel Oskar Ritschel, který se s ní krátce po porodu oženil. Manželství ale vydrželo pouze tři roky a Ritschel holčičku neadoptoval, což by nejspíš v té době u vlastního dítěte udělal. V roce 1906 se Augusta znovu provdala za Richarda Friedländera a židovský obchodník se zachoval úplně jinak než předchozí katolík. Magdy se ujal jako nevlastní otec a dal jí své jméno. A nejen to. Právě Friedländera prý Magda brala v mládí jako otce a vytvořila si k němu opravdový vztah.
Dcera dvou otců
Není jasné, jak to Augusta dokázala, aby se ve finále o její dítě láskyplně starali hned dva muži současně. Zřejmě uplatnila nejen fyzické půvaby, ale také notnou dávku ženské diplomacie, což obojí po ní dcera evidentně zdědila. V roce 1907 se rodina přestěhovala do Bruselu, kde žil i Ritschel, jenž se postaral, aby byla Magdina výchova svěřena klášteru voršilek. Byla tam do čtrnácti let, dostala základy výborného vzdělání i umění sebeovládání a vnitřní disciplínu. Se svými dvěma 'otci', kteří se znali, se stýkala o prázdninách, oba se prý v péči o ni doslova předháněli a plnili jí každé přání. Po vypuknutí první světové války musela rodina opustit Belgii, vrátila se do Berlína, kde Magda studovala na gymnáziu. Po maturitě v roce 1919 byla poslána do exkluzivního a velice drahého penzionátu pro zámožné slečny v Goslaru.

S prvním manželem, průmyslníkem Güntherem Quandtem
(foto – repro/ww2gravestone.com)
Okouzlení majetkem
Poprvé se vášnivě zamilovala v osmnácti letech ještě v Berlíně, když se seznámila s Vitalijem Viktorem Chajimem Arlozorovem, který se později stal známým politikem. Jeho rodina pocházela z Ruska, odkud uprchla před pogromy na Židy. Podle historičky Anji Klabunde Magda Arlozorovovy pravidelně navštěvovala a začala se intenzivně zajímat o židovskou víru. V jejich bytě se účastnila diskusí o sionismu a budoucím vzniku židovského státu. Dokonce prý byla i ochotná přestěhovat se s Viktorem do Palestiny. Pak ji ale poslali do penzionátu a jen po pár měsících jí osud přihrál ve vlaku do cesty jednoho z nebohatších německých podnikatelů té doby, Günthera Quandta. Osmatřicetiletý čerstvý vdovec byl okouzlen jejími půvaby a vzděláním, ji zase zlákala představa života v rodině s vysokým společenským postavením, o kterém snila, a více než luxusní materiální zabezpečení. Quandtova konzervativní rodina si ale kladla podmínky.
Pro Magdičku všechno
Nejvíc vadilo, že byla Magda nemanželské dítě a katolička. Svoji víru tudíž musela zaměnit za Güntherovo protestantství a židovské příjmení Friedländer za Ritschel. Milující tatínek č. 1 Ritschel byl naštěstí ochoten udělat pro svoji holčičku téměř cokoli, a tak ji v polovině července 1920 dodatečně uznal za vlastní. Pak už se konečně mohlo po pár dnech uskutečnit oficiální zasnoubení a v lednu 1921 se v Bad Godesbergu poprvé vdávala. Deset měsíců po svatbě porodila syna Haralda, počáteční okouzlení a pohodlné živobytí v luxusu se ale brzy proměnily ve zlatou klec. Manžel se věnoval hlavně práci, a tak Magda zodpovídala i za výchovu jeho dvou synů, kteří byli téměř jejími vrstevníky. Navíc ji prý rodina neustále kritizovala a srovnávala s nebožkou. Navenek byla skvělá a oslňující, cestou do USA se do ní dokonce zamiloval i synovec amerického prezidenta, multimilionář Hoover. Manžel ji zanedbával, a tak hledala útěchu v Arlozovově náruči. Jenže to prasklo.
Účel světí prostředky
Po sedmi letech požádala Magda o tzv. uvolnění z manželství, něco takového ale pro Quandta nepřicházelo ze společenských důvodů v úvahu. Když krátce nato zjistil, že je mu nevěrná, vyhodil ji a služebnictvu nařídil, že nesmí překročit práh. Bylo jí jasné, že si zkomplikovala nárok na výživné pro sebe i syna, a hledala řešení. Navzdory zákazu se jí podařilo ještě jednou do rodinné vily proniknout a získat Quandtovy dopisy od ctitelek z mládí. Z právního hlediska sice bezcenné, ze společenského ale zničující. Navíc si prý Quandt mezitím uvědomil chyby, které v manželství udělal, takže rozvod v létě 1929 nakonec proběhl bez problémů. Vyhlášený držgrešle byl najednou velkorysý, Magdě přiznal apanáž čtyři tisíce marek měsíčně, byt v Berlíně a právo pečovat o syna do jeho čtrnácti let. Jenže ztrátou společenského postavení ztratila smysl života.
Touha něčemu věřit
Pocit vnitřní prázdnoty ji dovedl až k politice. Začala chodit na setkání klubu Nordický kruh, především ze zvědavosti šla koncem srpna 1930 na předvolební shromáždění v berlínském Sportovním paláci, aby si udělala představu o programu NSDAP. Jedním z řečníků byl i Joseph Goebbels. Střízlík s nepřiměřeně velkou hlavou, jenž za sebou vlekl při chůzi znetvořenou pravou nohu, působil jako živoucí karikatura. Jakmile ale promluvil, dokázal si ostrými formulacemi, útočností a populistickými hesly publikum zcela získat. Magda odcházela nadšená pro nacistickou věc, hned druhý den, 1. září 1930, vstoupila do NSDAP a dostala legitimaci s číslem 297442. S důkladností sobě vlastní si prostudovala Hitlerův Mein Kampf a Rosenbergův Mýtus 20. století. V nacistickém hnutí našla naplnění touhy něčemu věřit. Nabídli jí řízení ženské sekce v místní skupině, to ji ale nudilo, a tak se obrátila na vedení strany. Díky vzdělání a jazykovým znalostem dostala místo v archívu župního vedení NSDAP a již po několika dnech ji potkal na chodbě župní šéf Joseph Goebbels.

Svatba s Hitlerovým ministrem propagandy Josephem Goebbelsem
(foto – repro/dirkdeklein.net)
Nejvyšší cena lásky
Goebbelsův milostný poměr s Magdou začal v roce 1931, Hitler ale dal brzy jasně najevo, že ta vzorová národně socialistická žena náleží vlastně jemu. Magdě naznačil, že by mu její sňatek s jeho oblíbeným pobočníkem udělal radost, a Goebbelse pověřil, aby s ní v jakémsi zastoupení uzavřel sňatek, aby ji mohl stále vídat ve své blízkosti. A tak se v prosinci 1931 podruhé vdávala a zrodil se nejprominentnější pár třetí říše. Magda se stala neoficiální první dámou říše, byla nejznámější nositelkou Kříže německé matky. V roce 1933 se do Berlína vrátil Arlozorov, aby projednal dohodu mezi sionistickou exekutivou a nacistickou vládou, která umožnila emigraci více než padesáti tisíc německých Židů. Když zjistil, že je Magda vdaná za jednoho z nejfanatičtějších nacistů, byl v šoku. Podle archivních dokumentů se ji pokusil kontaktovat, už se s ním ale nesetkala, jenom vzkázala, aby urychleně opustil Německo. Dva dny po návratu do Tel Avivu se Arlozorov stal obětí atentátu. Podle historičky Anja Klabunde za ním nejspíš stál sám Goebbels, protože se bál vydírání kvůli Magdině minulosti.
Vzorné manželství
V té době už hrála roli ideální německé matky a hospodyňky. V roce 1932 porodila Goebbelsovi nejstarší dceru Helgu, k níž o dva roky později přibyla Hilda, v roce 1935 Helmut, o dva roky později Holde, v roce 1938 přivedla na svět Heddu a v roce 1940 Heide. Mezitím ještě třikrát potratila, takže během devatenácti let byla desetkrát těhotná a zvládla sedm porodů. To, že jména všech jejích dětí začínala na H, byl prý pouze její rozmar. Početná rodina žila v přepychu, jako letní byt měla zámeček Lanke či barokní vilu na poloostrově Schwanenwerder. Při reprezentačních povinnostech se Magda střídala po Hitlerově boku s Emmy Göringovou. Obrázek vzorné árijské rodiny narušovaly jen Goebbelsovy neustálé nevěry. Charismatický skřet prostě ženy přitahoval jako magnet a Magda mu všechny zálety velkoryse tolerovala. Dokud nenastal velký třesk.
Skandál jménem Baarová
Osudová žena, která málem rozbila obrázek ideální árijské rodiny, byla mimořádně krásná, jako partnerka ale naprosto nevhodná. Původem Češka, tedy ze země, kterou mínil Hitler obsadit, navíc herečka. Jenže Hitlerův ministr propagandy se do Lídy Baarové bezhlavě zamiloval a na podzim roku 1938 přerostla tato avantýra v skandál. Útěchu Magda našla v náruči Goebbelsova tajemníka Karla Hankeho, který byl rozhodnut oženit se s ní, a tak se, vyzbrojena kopiemi manželových milostných dopisů a seznamem jeho milenek, vypravila k Hitlerovi v naději, že ji podpoří. Jenže bylo zle. Konec vzorového manželství, jehož fotografie se skvěle vyjímaly na titulních stránkách, nepřicházel v úvahu. Baarová musela šupem zpátky do Prahy, Goebbels dokonce dočasně ztratil vůdcovu přízeň. Společenskou šuškandu měl umravnit čerstvý snímek šťastné rodiny, rozeslaný do všech novin. Během války k sobě Magda s Goebbelsem znovu našli cestu a dál oba žili v představě, že celé jejich bytí je spjato s existencí Hitlerovy říše. Válku prožívali jako osobní věc, Magda jezdila tramvají pracovat do továrny a od hostů požadovala potravinové lístky.

Hitlerova vzorná árijská rodina včetně Magdina syna z prvního manželství Haralda
(foto – repro/youtube.com)
Elita, která prohrála
Svou někdejší vášeň k židovskému náboženství navždy škrtla, na své nejbližší jakoby zapomněla. Nepomohla židovské kamarádce z dětství, která nakonec zahynula v koncentračním táboře. Nepomohla ani nevlastnímu židovskému otci, který ji vychovával a s nímž prožila krásné dětství. I on našel smrt v koncentračním táboře. Když začalo být jasné, že Německo válku nevyhraje, vyhodnotila situaci až neuvěřitelně racionálně. „Totální porážka je otázkou několika týdnů. Život, který potom povedete, už nebude stát za žití. My, elita třetí říše, musíme nést následky. Požadovali jsme po německém národu nemožné a s jinými národy jsme jednali s nesmlouvavou krutostí. Za to se nám vítězové tvrdě pomstí. Všichni ostatní mají právo žít, my ne. Selhali jsme. Všichni zemřeme. Ale vlastní rukou, ne cizím zásahem!“ prozradila po válce do protokolu její přítelkyně a švagrová Ello Quandt, co jí řekla počátkem března 1945.
Bez práva na život
Stejně jako nacisté upírali právo na život milionům svých nepřátel, upřeli ho nakonec Goebbelsovi svým vlastním dětem. Nejstarší Harald, který upadl do anglického zajetí, byl podle Magdy v bezpečí, protože s Goebbelsem neměl nic společného. Že by se ale šest jeho potomků mohlo stát terčem pomsty, toho se nejspíš obávala právem. Dostala sice několik nabídek, jak je i sebe zachránit, Goebbels ale prohlásil, že zemře společně se svým vůdcem, a Magda mu zůstala věrná. Na prvního máje 1945 se manželé rozloučili se spolupracovníky, Magda připravila dětem velkou konvici kakaa s uspávacími prostředky a jako obvykle je uložila ke spánku. Pak se k nim vrátila s Hitlerovým osobním lékařem Ludwigem Stumpfeggerem a společně jim dali do úst cyankáli. Při návratu prý plakala, a tak si sedla ke stolu a hrála solitaire. Když se k ní Goebbels připojil, vyšli beze slova na zahradu, kde se on zastřelil a ona rozkousla kapsli cyankáli. Drastické rozhodnutí o životech svých dětí prý zdůvodnila slovy: „Vezmeme je s sebou, protože jsou příliš krásné a dobré pro svět, který nastane.“

Vložil: Adina Janovská