Zplodil stovky synů, proflámoval život a rozházel miliony. A pak neměl ani kam hlavu složit. Tajnosti slavných
09.01.2019
Foto: repro/imdb.com
Popisek: Omar Sharif
Každý film pro něj znamenal novou lásku, city ze scénáře tak prožíval, že je přenášel do reality. S poslední klapkou ale zpravidla končilo i jeho další vášnivé vzplanutí. Jen jediná vášeň mu vydržela po celý život – ke kartám a hazardu.
Sám říkával, že nejspíš zplodil stovky synů, zaručeně jsou ale všichni stejně sexy a neodolatelní jako on. Snědý, charismatický svalovec s knírkem a uhrančivýma očima byl pro miliony filmových fanynek neodolatelný a počátkem šedesátých let obrátil Hollywood vzhůru nohama. Jedinečný Omar Sharif svých chlapských předností velmi rád využíval a jeho náručí prošla i řada slavných hereček, od Sophie Loren až po Barbru Streisand. Pak ale propadl gamblerství a k filmování se vracel, jenom když mu docházely peníze. Nakonec sám přiznal, že svůj život promarnil, a smrt byla pro něj vysvobozením.

S manželkou Fetan Hamamah v roce 1959 v romantické komedii Sayedat el kasr - Dáma ze zámku
(foto – repro/imdb.com)
Syn královského maskota
Ve skutečnosti se jmenoval Michel Demitri Shalhoub a narodil se 10. dubna 1932 v druhém největším egyptském městě a důležitém přístavu Alexandrii. Pocházel ze syrsko-libanonské rodiny, jeho otec byl úspěšný obchodník se dřevem. K tomu si navíc přilepšoval i tím, že vyráběl hřebíky z ostnatých drátů, které v Egyptě zbyly po britských vojácích z druhé světové války. Rodina žila v zámožné káhirské čtvrti a v salonu Omarovy matky, která byla vyhlášenou hostitelkou, se scházela celá společenská smetánka včetně tehdejšího egyptského krále Farouka. „Matka hrávala s králem Faroukem karty,“vzpomínal Sharif. „Král věřil, že mu matčina přítomnost přináší štěstí, byla jeho maskotem… Matka vydržela být vzhůru celou noc.“ Nepřímo tím přiznal, po kom zdědil svoji pozdější zhoubnou vášeň pro karty.

Uhrančivý Ali a nominace na Oscara za herecký výkon ve vedlejší roli v dobrodružném životopisném dramatu Lawrence z Arábie
(foto – repro/imdb.com)
První polibek
K herectví poprvé přičichl již v deseti letech na anglické internátní škole, otce ale jeho nadšení pro divadlo znepokojovalo. Jenže když mu ale zakázal hrát, svéhlavý synek si demonstrativně přeřezal žíly na zápěstí. Přesto nakonec poslech. Nejprve vystudoval na univerzitě matematiku a fyziku, a pak pracoval pět let v otcově dřevařské firmě. Nakonec ale stejně neodolal a v roce 1954 poprvé stanul před kamerou v arabském filmu Siraa Fil-Wadi po boku populární egyptské herečky Fetan Hamamah. Byl to vůbec první arabský snímek, v němž se dvojice před kamerou líbala, což vzbudilo v Egyptě celonárodní senzaci. Holky sice Omar proháněl už od puberty, Fetan se ale stala první z nekonečné řady hereček, do nichž se pravidelně zamilovával během každého natáčení. Rodiče ho vychovali v křesťanské víře, kvůli lásce k Fetan ale konvertoval k islámu, jen aby si ji mohl vzít, a současně si změnil jméno na Omar El-Sharif.

Colorado a Hesh-Ke (Julie Newmar) v úspěšném westernu Mackennovo zlato
(foto – repro/imdb.com)
Nominace díky očím
Poté hrál ve zhruba třech desítkách arabských filmů, opravdový úspěch mu ale vynesla až role šejka v životopisném velkofilmu Lawrence z Arábie, za kterou byl v roce 1962 nominován na Oscara. Paradoxně ale nominaci nezískal kvůli svému herectví, ale díky uhrančivým očím, které připadaly režiséru Davidu Leanovi jako báječný kontrast k modrookému představiteli hlavní role Peteru O´Toole. Pánové se skvěle doplňovali i mimo natáčení a absolvovali společně nejeden divoký tah po bejrútských nočních podnicích. O´Toole později vzpomínal, jak se koupali ve vaně, plné šampaňského, a během jediné noci dokázali rozfofrovat devět měsíčních výplat. „Pili jsme bez přestávky 48 hodin… lovili holky v každém baru, každém nočním klubu,“ vyprávěl Sharif ve svých pamětech The Eternal Male. Jednou je dokonce zatkla policie, když v jejich přítomnosti přistihla komika Lennyho Bruce, jak si píchá heroin. „Byli jsme úplně vyděšení,“ přiznal Sharif. Z vězení je nakonec s pomocí šesti právníků dostal producent.

S Barbrou Streisand
(foto – repro/imdb.com)
Židovka v Egyptě
Úspěch ho ze dne na den proměnil ve hvězdu světového formátu a zrodil se nový sex symbol. Ženy mu padaly k nohám a on nedokázal odolat. Své ženě Fetan byl neustále nevěrný, a tak jí nakonec navrhl rozvod, aby se mohla znovu vdát, dokud je ještě mladá. Rozešli se v roce 1965, později ale Omar trpce litoval a říkával, že byla jedinou opravdovou láskou jeho života. Přesto dal přednost milostným románkům se slavnými kolegyněmi a jeho náručí prošly takové hvězdy, jako Ingrid Bergmann, Ava Gardner, Sophia Loren, Anouk Aimée, Tuesday Weld, Diane McBain, Barbra Streisand či Catherine Deneuve. Tyhle lásky ale zpravidla nepřežily natáčení. „Uvědomil jsem si, že jsem je nikdy doopravdy nemiloval, protože mě to nebolelo, když vztah skončil,“ svěřil se. Vztahem s Barbrou Streisand dokonce proti sobě poštval celý Egypt, protože je Židovka a v té době stále ještě v zemi doznívalo napětí po arabsko-izraelské válce. Slavný film Funny Girl se dokonce nesměl promítat a následujících třináct let se Omar pro jistotu své rodné zemi vyhýbal.

Se svou hvězdou na Hollywoodském chodníku slávy
(foto – repro/imdb.com)
Prohrál i svůj domov
V té době naplno propadl kartám, dokonce založil bridžový cirkus, který objížděl svět. Stále vice času trávil v kasinech či na dostizích, před filmovou kameru se vracel, jenom když mu docházely peníze. Dokázal totiž prohrát neuvěřitelné sumy. Kvůli své hráčské vášni nakonec zbankrotoval. Za jedinou noc dokázal prohrát v kasinu 750 000 liber, v přepočtu vice než 28 milionů korun. Nakonec musel kvůli dluhům ze hry prodat I svůj pařížský dům a od té doby žil už jen v hotelích. „Nemám nic kromě trochy oblečení,“ přiznal tenkrát. „Jsem osamělý a totálně zlomený. Všechno by mohlo být jinak, jen kdybych našel tu správnou ženu.“ Svou závislost sváděl na nudu a osamělost, herectví ho přestávalo bavit, až ho v polovině devadesátých let opustil úplně. Dokonce rezignoval i na svoji vášeň pro krásné ženy, místo milostných záletů dával stále častěji přednost dlouhým, osamělým procházkám.

Ibrahim Demirdji ve francouzském dramatu Můj učitel Ibrahim mu zajistil v roce 2003 velkolepý comeback
(foto – repro/imdb.com/Sony Pictures Classic)
Osamělý v městě, plném lidí
Když dostal v roce 1994 srdeční záchvat, nevybavil si vůbec nikoho, koho by mohl požádat o pomoc.Po této příhodě sice přestal kouřit svoji stovku cigaret denně, s hráčstvím ale nepřestal. Když v roce 2003 prohrál v pařížském kasinu 20 000 liber, zaútočil ve vzteku na policistu a byl podmíněně odsouzen. Vzápětí slavil velkolepý comeback v úspěšném filmu Můj učitel Ibrahim, v němž si zahrál muslimského obchodníka, který adoptuje židovského chlapce. Pak se začalo šuškat, že ztrácí paměť a začínají se u něj projevovat příznaky demence. Zkrátka na něj tvrdě zaútočil Alzheimer. Omar Sharif byl v historii kinematografie ojedinělý, dnes už by sotva dostal v Hollywoodu muslimský herec z Afriky tak významné role. Přesto přiznal, že svůj talent promrhal a víceméně promarnil i celý život. „Naštěstí ne všechno, co jsem natočil, byly hovadiny dělané pro peníze. Bylo tam i několik opravdu skvělých věcí,“ dodal. Zemřel 10. července 2015 v egyptské Káhiře, bylo mu osmdesát tři let.

Vložil: Adina Janovská