Židy do plynu, začíná se ozývat zase Evropou. Komentář Štěpána Chába
18.12.2018
Foto: Pixabay
Popisek: Osvětim stále stojí, nemusí se stavět nová, takže ekologické normy u toho splníme
VIDEO A je to tady zase. Agentura pro základní práva EU provedla průzkum ve dvanácti zemích, kde žijí největší židovské komunity v Evropě. Z průzkumu vyplynulo, že 40 % dotazovaných uvažuje vážně o emigraci buďto do Izraele, do USA nebo do jiné země v Evropské unii. 90 % z 16 000 dotazovaných uvedlo, že v posledních letech stoupá míra antisemitismu. Aneb vítej, Adolfe, už zase tě tu v náznacích máme.
Kdo si na židovskou komunitu dovolil? V 30 % to byli muslimové, kterým je židovská kultura a víra trnem v oku odjakživa. Ve 21 % jsou to pak levicoví extrémisté, jak vyplynulo z průzkumu. U 31 % nešla zjistit identita. Zbytek bude nejspíš mišmaš různých vyhrocených pohrobků Adolfa a jeho party. Průzkum byl zveřejněný ve Financial Times a měli bychom se ho všichni kolektivně vyděsit.
Nejvíce je na ráně francouzská komunita
Ve Francii, kde je židovská komunita od druhé světové války nejpočetnější, uvedlo 28 % respondentů, že se za poslední rok setkali s přímým vyjádřením antisemitismu. A to ve formě vyhrůžek, pronásledování nebo napadání (u mnoha napadení skončilo smrtí). 80 % procent dotazovaných ve Francii pak uvedlo, že se za posledních pět let antisemitismus ve společnosti zvýšil velmi citelně.
V Německu zvyšující se antisemitismus pociťuje 44 % dotazovaných. Židé uvažují ze 40 % o emigraci. Mnozí uvažují „pouze“ o tom, že opustí svou židovskou komunitu a víru a zapadnou do davu bez vyznání nebo s vyznáním bez vnějších identifikačních znaků (tj. věřím, ale pouze ve vlastní hlavě).
Ó, božské multikulti
Netuším v čí nadšené hlavě se zrodil nápad na multikulti, ale musel to být grandiózní pocit. Strůjce seděl v křesílku, nechal se obskakovat a dumal nad uspořádáním světa. Tu jej napadlo – ne vlády, ty jsou zbytečné, my potřebujeme jeden jediný systém, který bude šlapat jako hodinky, bez výbojů a hlavně bez rozdílů. Protože kde nejsou rozdíly, tam není závist, zášť, tam není nenávist. Jako kdybychom si tím polovinu dvacátého století neprošli se závěry, že to až zase tolik nefunguje. A Evropa se stala kotlem, kde se celý ten sociální experiment má odehrát. Na jejím území se smíchá vše, co se nenávidí, co sebou navzájem pohrdá, co se jinde zabíjí. Počkáme, až si ty zvlčilé davy zvyknou a pak si dáme nobelovku míru. Protože vytvoříme ráj na zemi. Na papíru to muselo vypadat báječně, no uznejte.
A tak se bude napadat konzervatismus ze všech stran, budou se mísit rasy i národnosti i náboženství, zmatou se pojmy v rodinách, oslabí se role mužů, z feminismu a genderu se vytvoří náboženství. A celý tenhle ajntopf se zamíchá v jednom kotli a bude se čekat. Čekat na potvrzení, že nenávist je jen sociální konstrukt, který jde překonat tlakem na soužití. Prostě se to ti lidé naučí. Mít se rádi. Bylo by to pěkné, ale k takové utopii lásky a pochopení nikdy nedojde. Nebo alespoň ne v dohledné době. Tvůrce měl očividně nakoukaný Star trek, kde k souladu ve společnosti došlo, ale neuvědomil si, že jsme zatím nevykoukli ani z hluboké bídy, natož abychom už nakukovali do hlubokého vesmíru.

Vložil: Štěpán Cháb