Magdu Vášáryovou poznamenal přísný dědeček na celý život. Vzpomíná na ni i Meryl Streep. Tajnosti slavných
30.11.2018
Foto: Facebook Magdy Vašáryové
Popisek: Magda Vášáryová. Zvládla by pořád pivo na ex jako v Postřižinách? Zde v hospodě u Vystřelenýho oka na pražském Žižkově zhruba kolem roku 2011
FOTO Letos sedmdesátiletá Magda Vášáryová už dávno nehraje ve filmu ani v televizi. Přesto je u nás známá především jako herečka. A nelze se divit. Filmy, které natočila, se stále těší velké oblibě (Postřižiny) nebo patří mezi klenoty české kinematografie (Marketa Lazarová, Radúz a Mahulena, Rusalka). Druhou polovinu své profesní kariéry ale vyhradila politice a věnuje se jí dodnes. Na svůj skutečně pestrý život nedávno zavzpomínala v pětidílném seriálu rozhlasové stanice Vltava, nazvaném Osudy Magdy Vášáryové.
A prozradila přitom množství velmi zajímavých a často i dosti překvapivých informací. Třeba o svém původu. I když díky svým neodbarveným světlým vlasům odjakživa působila jako reklama na typicky slovanskou krásku, má německo-maďarsko-italsko-slovenské kořeny. Její dědeček se jmenoval Pavol Schmidt a s babičkou na sebe mluvili německy. Jednou provždy v ní vyvolal odpor k pití kávy, protože jako malou ji nepustil od stolu, dokud nevypila hrnek tohoto nápoje s mlékem. A trápit ji nechal i několik hodin, dokud nebyla vysvobozena otcem. Na druhé straně po dědovi zdědila smysl pro přesnost. Když prý „starý otec“ řezal dřevo, musela být polena stejně dlouhá, ani o centimetr více, ani méně.
Úplně jiný život
Mnohem raději ale vzpomíná na svého otce, i když byl také přísný. Kromě toho, že byl vzdělaný, byl skvělým vypravěčem a vyprávěl famózní vtipy. K mizernému učitelskému platu si přivydělával jako konferenciér různých společenských pořadů. Magda s ním někdy vystupovala jako malá talentovaná klavíristka. Bohužel, zemřel příliš brzy, už v sedmapadesáti letech. Její matka, po rodičích původem Němka, pracovala také jako učitelka a dokonce napsala učebnici němčiny.

Jako Vláčilova Marketa Lazarová se dostala do análů československé kinematografie. Byl to Magdin druhý film. Foto KVIFF
Už od dětství se u Magdy projevovalo hned několik talentů. Kromě hudebního to bylo i nadání na jazyky a matematiku. Na střední škole uvažovala, že by matematiku studovala i na vysoké, ale nakonec vše dopadlo jinak. Už v šestnácti totiž začala hrát v prvních filmech a školu doháněla při natáčení. Žila úplně jiný život než její vrstevníci a své spolužáky viděla jen jednou za čas. Kvůli tomu málem neudělala maturitu, protože měla příliš mnoho zameškaných hodin. Týden před ní tak musela rychle dodělávat zkoušky, aby ji k maturitě vůbec připustili. A do toho stále natáčela. Přesto odmaturovala na samé jedničky. Zaplatila za to ale zdravotním kolapsem, v té době vážila jen dvaačtyřicet kilo a skončila v nemocnici na kapačkách.
Příliš krásná
Další drsný zážitek prožila na vysoké škole. Kvůli roli ve filmu Juraje Jakubiska Ptáčkové, sirotci a blázni, který skončil v trezoru, ji ze studií vyhodili. „To pro mě byl velký šok,“ přiznala. A smůla ji potkala i v osmdesátých letech, kdy v Americe absolvovala kamerové zkoušky na slavný film Sophiina volba. Vyhlédl si ji samotný autor předlohy tohoto vynikajícího snímku, spisovatel William Styron a u režiséra Alana Pakuly se za ni přimlouval i Miloš Forman.

V Jakubiskově filmu Vtáčkovia siroty a blázni, foto KVIFF
Při své návštěvě Prahy se Pakula nechal slyšet, že ho Magda okouzlila svým talentem i krásou. Ale nepodařilo se mu ji do hlavní role prosadit, protože producenti trvali na Meryl Streepové, i když je Američanka, zatímco hlavní hrdinka románu pochází z Polska. Na to, že do role Sophie počítali s Magdou Vášáryovou, slavná herečka vzpomíná i ve svých hereckých pamětech. Prozradila v nich, že se bála, že roli nedostane a že ji získá právě krásná dívka ze Slovenska.
Pokračování zítra
Vložil: Adéla Hofmanová