Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Filmové stopy

Filmové stopy

Zajímá vás, jak teď vypadá fabrika z filmu Marečku, podejte mi pero? Každý druhý víkend nový film

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho komentátora

Vycházející české hvězdy

Vycházející české hvězdy

Je jim sotva přes dvacet, přesto již nastartovaly raketovou kariéru

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Uplynulý týden očima šéfredaktorky. A zvířátko nakonec

Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Kauza uprchlíci

Kauza uprchlíci

Legální i nelegálni migranti je problém, který hýbe Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Nádherná jako bohyně, božská… Živý důkaz, že míchání ras a národů se občas mimořádně vydaří. Tajnosti slavných

26.11.2018
Nádherná jako bohyně, božská… Živý důkaz, že míchání ras a národů se občas mimořádně vydaří. Tajnosti slavných

Autor: repro/archiv ČT

Popisek: Božidara Turzonovová

Otec Makedonec, matka Srbka – výsledkem se stala mimořádně oduševnělá a noblesní kráska, která má nakonec v dokladech národnost slovenskou. „Slovensko může být v klidu – jelikož se na našem území křížily různé cesty a migrovaly národy, jsou tu dobře namíchaní,“ říká první dáma slovenského divadla.

V minulosti ji obsazovali do svých projektů nejvýznamnější čeští a slovenští režiséři, naposledy se objevila na filmovém plátně v roce 2014 v záznamu divadelního představení, komedie současného argentinského dramatika Eduarda Rovnera Vrátila se raz v noci. Dál ale spolupracuje s televizí, její prozatím poslední postavou se stala panovačná hlava rodiny v komediálním projektu televize Joj Dovidenia, stará mama! Do paměti diváků se ale Božidara Turzonovová navždy zapsala především jako Božská Ema, životopisném dramatu režiséra Jiřího Krejčíka o legendární operní pěvkyni Emě Destinnové.

S manželem Jozefem Adamovičem v historickém povídkovém filmu podle literární předlohy italského renesančního básníka Giovanniho Boccaccio Hry lásky šálivé

S manželem Jozefem Adamovičem v historickém povídkovém filmu podle literární předlohy italského renesančního básníka Giovanniho Boccaccio Hry lásky šálivé
(foto - repro archiv TV Barrandov)

Integrovaná Slovenka

Tak sama sebe s oblibou nazývá mimořádná krasavice, jež má na kontě více než sto padesát filmových a televizních postav. Na prvopočátku ale sotva někdo tušil, že se jednou stane hvězdou ve středoevropském Československu. Narodila se 28. května 1942 a světlo světa poprvé spatřila v bulharské Sofii. Její otec pocházel z takzvané Egejské Makedonie, která je nyní součástí Řecka, svého času si ale na ni dělali nárok i Bulhaři. „Hodně příbuzných, mezi nimiž byl i univerzitní profesor literatury, jsme měli v Bělehradě. Za socialismu jsme se k nim nemohli hlásit ani je kontaktovat. Tehdy totiž vládl v Jugoslávii Tito (Tito se odmítl podřídit Stalinovi, čímž si znepřátelil Sovětský svaz a všechny ‘spřátelené‘ země – pozn. red.). Tyhle příbuzné jsem v životě neviděla. Ty, které jsem blíže poznala, bych mohla spočítat na prstech jedné ruky,“ prozradila před časem slovenskému serveru pluska.sk.

Krásná mimozemšťanka ve sci-fi komedii Akce Bororo

Krásná mimozemšťanka ve sci-fi komedii Akce Bororo
(foto - repro/archiv ČT)

Putující emigranti

Během balkánských válek v letech 1912 až 1916 se hereččini příbuzní nejprve přesunuli na jih Řecka, ani tam ale nebylo bezpečno, a tak odešli na sever do Bulharska. „V Sofii už byl klid. Rodina mého tatínka se nejdřív nastěhovala do obytného domu mé babičky z maminčiny strany. Takže můj otec vlastně poznal svoji budoucí nevěstu, moji matku, už jako tříletou. Jemu bylo tehdy třináct,“ prozradila Božidara z historie svých předků. „Když dokončil carskou polytechniku, odešel do Berlína-Charlottenburgu studovat architekturu a inženýrství. Mezitím maminka vyrostla a začala studovat medicínu v Bělehradě. Potom se vzali a po roce jsem se narodila já. Ještě v Sofii, ale to byla válka, takže mladá rodina emigrovala na Slovensko, kde otec žil od roku 1939.“ Od slovenských spolužáků se pak lišila mimo jiné i tím, že neměla žádnou babičku na venkově. „Záviděla jsem jim, když jezdili na prázdniny k prarodičům někam na venkov, já jsem to nezažila.“ Ve škole si prý užila i dost posměchu nejen kvůli jménu, ale také protože si pletla písmena h a ch.

S Milošem Kopeckým ve slavném filmu Božská Ema

S Milošem Kopeckým ve slavném filmu Božská Ema
(foto - repro/archiv ČT)

Filmová láska

Velmi brzy ji začalo lákat herectví, a tak hodila do dramatického kroužku, hrála na klavír, působila v dětském rozhlasovém souboru a ráda recitovala na všemožných soutěžích. Její zájmy ji nakonec dovedly až na Vysokou školu múzických umění v Bratislavě. Absolvovala v roce 1963 a hned se stala členkou souboru Slovenského národního divadla, v němž působí dodnes. Před filmovou kamerou stanula poprvé ještě během studií, v roce 1961. V příběhu ze života dělnické mládeže Most na tú stranu dostala nejen roli Evy, ale seznámila se také se svým budoucím manželem, o tři roky starším významným slovenským hercem a pedagogem Jozefem Adamovičem. Porodila mu dvě dcery a prožila s ním více než půl století, až do 2. srpna 2013, kdy náhle zemřel na selhání srdce. Přestože bylo všem brzy jasné, že je skvělá herečka, film na ni pak ještě dlouho zapomínal. Bohatě jí to ale vynahrazovala i televize, takže se s ní brzy seznámili díky tradičním slovenským pondělkům i čeští diváci.

S Jiřím Kodetem v retrokomedii Anděl s ďáblem v těle

S Jiřím Kodetem v retrokomedii Anděl s ďáblem v těle
(foto - repro/Bontonfilm)

Božská Ema

Velké filmové úspěchy, spojené s Filmovým studiem Barrandov, jí přinesla sedmdesátá léta. Již v roce 1971 jí režisér Jiří Krejčík nabídl hlavní ženskou roli ve své boccacciovské komedii Hry lásky šálivé. Projekt měl úspěch a Božidara se díky němu konečně zapsala i do povědomí filmařů. Následovala neméně úspěšná sci-fi Otakara Fuky Akce Bororo, v níž ztvárnila návštěvnici z jiné planety, exotickou krásku Zuzanu. V roce 1976 na ni Václav Vorlíček pamatoval s postavou Kateřiny ve své komedii Bouřlivé víno, o rok později jí Otakar Vávra nabídl ztvárnění spisovatelky Karolíny Světlé v historickém dramatu Příběh lásky a cti. Vyvrcholením této série úspěchů se pak stala v roce 1979 Božská Ema. Projekt se dočkal excelentního obsazení, mimo jiné si v něm zahrál Miloš Kopecký, Josef Kemr, Čestmír Řanda či Juraj Kukura. Přesto stojí především na mimořádném hereckém výkonu Božidary Turzonovové, přičemž pěvecké party nazpívala Gabriela Beňačková. Melancholicky laděný snímek byl vnímán jako kritika normalizačních poměrů, takže ho cenzoři, kterým vadilo vlastenecké poselství, v době prvního uvedení raději stáhli z distribuce.

V seriálu TV Joj Dovidenia, stará mama!

V seriálu TV Joj Dovidenia, stará mama!
(foto - archiv TV Joj)

První dáma slovenského divadla

Na jevišti tehdy zářila v muzikálu Na skle malované a pravidelně se objevovala na obrazovce. V úspěšné spolupráci s českými režiséry pokračovala i v osmdesátých letech. Hrála ve dvou pokračováních Vorlíčkova úspěšného filmu Zralé víno a Mladé víno, největšího diváckého ohlasu ale dosáhla coby majitelka luxusního prvorepublikového nevěstince Gabi Stolařová v retrokomediích Václava Matějky Anděl s ďáblem v těle a Anděl svádí ďábla. Od počátku devadesátých let se počet jejích filmových a televizních rolí snížil, zahrála si ale například Kvardovou v jedinečné komedii Jana Svěráka Vratné lahve. Začala se věnovat především divadlu a pedagogické práci a v současnosti je vedle Emílie Vášáryové považována za první dámu slovenského divadla. Několikrát stanula i před seriálovou kamerou, například ve slovenské verzi Ordinace v růžové zahradě či Letiště, nikdy se ale netajila tím, že nabídky přijala především z komerčních důvodů. Často vystupuje v rozhlase a spolupracuje s dabingem, za nějž obdržela cenu Zlatá slúčka. V roce 2007 obdržela státní vyznamenání za významné zásluhy o kulturní rozvoj Slovenské republiky a cenu literárního fondu za celoživotní tvorbu. Stala se první děkankou Fakulty dramatických umení v Banské Bystrici, kde je nyní vysokoškolskou profesorkou.

Na jevišti Slovenského národního divadla v představení Jany Juráňové Tichý bič

Na jevišti Slovenského národního divadla v představení Jany Juráňové Tichý bič
(foto - snd.sk/Andrej Balco)

Devátá v pořadí

„Sláva pomine, na jména postav, které jsem ztvárnila, se časem zapomene, ale dlaždice, na které je moje jméno, ta tu bude stále,“ prohlásila dojatá herečka, jejíž pamětní dlaždice se stala letos 14. června devátou v pořadí na Filmovém chodníku slávy v Bratislavě. Radost to byla tím větší, že na něm má svoji ‘hvězdu‘ i její zesnulý manžel Jozef Adamovič. „Právě za touto zdí, na jevišti Městského divadla P. O. Hviezdoslava, jsme prožili v šedesátých letech ten nádherný, tvořivý, silný divadelní kvas, tomuto období se dokonce říká hvězdná doba slovenské činohry,“ zavzpomínala Božidara při tomto slavnostním okamžiku pro web slovenka.sk. „Za naši práci jsme dostávali a dostáváme uznání v podobě potlesku, na jevišti ale stojíme jako postavy pod jinými jmény a na těchto tabulkách jsou naše civilní jména. Tak jsme spjatí nejen s duchem, ale i se zemí tohoto divadla a tohoto města. Komu se to hodí, ať po nás chodí.“

 

Božoňka

Vložil: Adina Janovská

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace