Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Filmové stopy

Filmové stopy

Zajímá vás, jak teď vypadá fabrika z filmu Marečku, podejte mi pero? Každý druhý víkend nový film

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho komentátora

Vycházející české hvězdy

Vycházející české hvězdy

Je jim sotva přes dvacet, přesto již nastartovaly raketovou kariéru

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Uplynulý týden očima šéfredaktorky. A zvířátko nakonec

Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Kauza uprchlíci

Kauza uprchlíci

Legální i nelegálni migranti je problém, který hýbe Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Jaroslav Hut: Ještě máme, co jsme chtěli. Vaše dopisy

24.11.2018
Jaroslav Hut: Ještě máme, co jsme chtěli. Vaše dopisy

Autor: Wikimedia

Popisek: Tematický obrázek k závěru článku

„A bude hůř, chce se mi dodat,“ píše Jaroslav Hut a pokračuje: „Název jsem si vypůjčil z půvabné Švandrlíkovy knížky a napadl mne, když jsem viděl foto nasupených předsedů politických stran nad další páně premiérovou kauzou. Nedosti tomu, vzpomněl jsem si na úžasnou formulaci dr. Antonína Dolejšího CSc, z oddělení školství a vědy UV KSČ, kdy nabádá vědce – tedy pracující inteligenci (rád bych potkal nepracující inteligenci, dodnes jsem nezjistil kdo se pod tímto názvem skrývá), aby neoddělovali vědu od marxismu-leninismu, neb to vede k pravicovému oportunismu. A celý tento elaborát z roku 1973 reflektující proběhnuvší XIV. sjezd KSČ nese povzbudivý název: „Formovat nového socialistického člověka.“ A to se nám začíná dařit.“

Dál pokračuje dopis: „Kdyby proti sobě kandidovali Andrej Babiš a akvarijní rybička, budu volit rybičku. Pan Babiš je dle mého soudu bezcharakterní a bezpáteřní komunista, kterému zachutnaly kapitalistické peníze a jeho povědomost o tom, co je mravné a počestné je téměř nulová. Prohlásil, že nikdy neodstoupí. Nevidí důvod a popravdě nelze mu to mít za zlé. Je typickým a takřka bezchybným produktem doby.

Vadný výrobek Klause a Zemana

Ze svého pohledu nemá žádné konstrukční vady a pokud jej budete chtít reklamovat, může se kdykoli odvolat na své dva stvořitele, kteří by nedali do oběhu vadný výrobek, Václava Klause a Miloše Zemana. Ten první jej nekritizuje, což je vzhledem k jeho enormní ješitnosti a nadutosti, kdy nad každým jiným živým tvorem nesouhlasně vrtí hlavou mimořádně významné, a ten druhý jej přímo miluje a kdyby ho zlá sněmovna zavrhla, znova jej pověří sestavením vlády.

Monument Havel

Zlé jazyky tvrdí, že společnost má takové představitele, jaké si zaslouží. Lze to použít i obráceně. Přes veškerou kritiku a různé výhrady k Václavu Havlovi a jeho chybám, ať už skutečným nebo domnělým (kdo z nás je nemá), byl jedním z triumvirátu „spravedlivých.“ Tedy těch, kteří mají snahu o budování občanské společnosti, její mravnosti a právního státu. Triumvirát doplňoval taktéž již zesnulý ekonom Tomáš Ježek a poslední, ještě žijící, Petr Pithart. Nevím jak moc je mu v této době dobře.

Monument Klaus

Nicméně všechny výše uvedené snahy Václav Klaus odmítal a tvrdil, že právníci jen zdržují transformaci a nejlépe by bylo kdyby se zhaslo a privatizace by se udělala sama, a všechno za nás udělá jakási pohádková neviditelná bytost v podobě ruky na trhu nebo tržnici nebo co. Ostatně mnohé z jeho přihlouplých bonmotů namířených právě proti Václavu Havlovi téměř vstoupilo do dějin lidské hlouposti a zde se můžete pokochat nejen jimi, ale i dalšími neméně významnými. 

Monument Zeman

Zpochybňovat padesátiprocentní podíl Miloše Zemana na současném stavu naší společnosti a na výrobě nového, již transformovaného člověka – tedy burana sedícího na hromadě peněz, by bylo vůči jeho osobě a osobnosti nespravedlivé a neuctivé. Jeho inteligence je stále ještě nedoceněna a je jen škoda, že ji stále méně používá k věcem dobrým a stále více se omezuje na zničení svých protivníků skutečných i domnělých. Jeho geniální ideový konstrukt výměny pozic typu: „já na bráchu, brácha na mě“, který s Václavem Klausem řadu let úspěšně praktikovali by si zasloužil patentovat. A i bonmoty Miloše Zemana jsou zcela originální a zcela odrážejí dobu v níž se nacházíme. A i těmi se můžeme pokochat.

Monument církve

A teď bych si s dovolením přihřál svoji bigotní katolickou polívčičku. S přijetím křesťanství jsme obdrželi deset naprosto jednoduchých a přesto geniálních pravidel soužití, obecně zvaných desatero. Jsou natolik geniální, že se na nich dalo vystavět nejen právo občanské, ale i trestní a kupodivu i to nejsložitější a to správní. Po celá staletí bylo zárukou pro obecný lid svou neměnností a právní jistotou. A i feudál, který pomýšlel na zábor sousedního panství si byl vědom, že nejlepší poddaný je spokojený poddaný, který kromě povinností zná i své benefity a domůže se jich.

Tak bych prosil, aby se k nám toto právo v té jednoduché a všem srozumitelné podobě zase vrátilo. A brzy jej bude potřebovat celá Evropa. Myslím, že obavy kritiků pana Babiše, co si o nás pomyslí na západ od nás, jsou zcela liché. Západní státy EU řeší takové problémy, kde nejlépe poskytnout azyl jedné jediné ubohé pronásledované ženské, a to prosím přes ratifikaci té nezbytné Istanbulské smlouvy a dohlížecích orgánů, protože se nedokážou vypořádat s bandou pakistánských pobudů. Až i oni vsadí na právní jistotu a její vymahatelnost, bude zase dobře. Ale obávám se, že si celý náš kontinent bude muset projít nejprve nějakou vnitřní katarzí. A to může být cesta trnitá a dlouhá,“ končí svůj dopis Jaroslav Hut.

Kdyby proti Babišovi kandidovala akvarijní rybička, budu volit rybičku, píše Jaroslav Hut. A já se k jeho větě připojuju všemi deseti. Ovšem člověka to potom, alespoň v mém případě určitě, svádí k tomu, aby volil strany, které se do parlamentu dostanou jen ztuha. Jednoduchou zkratkou se tak pan Hut dostal k tomu, aby si ohřál polívčičku s desaterem božích přikázání. Ale tam bych, osobně, přikročil k rázné redukci. K čemu první a druhé přikázání přikazující vzývat jen toho jednoho správného boha? K čemu třetí přikázání, když je prostě moc práce a mléko utíká z rendlíku? Šesté a deváté o souložích? To bych nechal na lidech, ne na zákonech, protože nutit vztahy setrvat v nezlomných okovech i přes jejich vzájemnou nenávist, je prostě hloupost. Svým způsobem je problematické i čtvrté přikázání, protože někoho ctít prostě nejde nařídit. Matka alkoholička? Otec prznitel? I tací mezi námi jsou a moc úcty si nezaslouží. Z deseti tak máme čtyři přikázání, která jsou co k čemu. A na ně, to mi odpusťte, prostě normu na délku a zakřivení banánů nenarvu, ani kdybych se rozkrájel. Považuji trochu za klišé tvrdit, že desatero by zastalo v podstatě vše. Nezastalo. Je to jen takový velmi základní, a z části dost dogmatický morální kodex. Nic víc.

Reakce redakce...

Tak ta je rozličná. Neb redakce Krajských listů.cz nejenže není názorově jednotná, naopak – byť malá, je názorově rozrůzněná, jak to jen jde, a navíc, názorová uniformita není vyžadována. Čili ´reakce redakce´ je eufemismus, je to reakce toho člena redakce, který je pod článkem podepsán… Tento oznam dáváme dosud pod každou reakci, aby bylo jasno jak v poledne na rovníku.

Vložil: Štěpán Cháb

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace