Nechci být herečkou pro jednu zemi, vybalila Vica Kerekes a podepsala smlouvu s Amíky. Přečetli jsme
10.11.2018
Foto: FTV Prima
Popisek: Vica Kerekes
FOTOGALERIE Herečka Vica Kerekes je v českých filmech jako doma, ve skutečnosti se ale jedná o Maďarku, což byste na její češtině vážně nepoznali. V rozhovoru pro magazín Reportér se rozhovořila o tom, že doma je sice ve slovenském Fiľakovu, ale maďarské kořeny v sobě nezapře, až je jí z toho někdy smutno…
Dnes u nás točí Vica naprosto běžně, Prahu ale prvně viděla až ve dvaceti: „Dělala jsem tam neúspěšný casting na nějakou reklamu, do té doby nikdy. Ale jinam do Čech jsem se párkrát dostala, protože táta tam měl kamaráda holubáře; ty cesty naší škodovkou jsem měla ráda...“ Vytížená herečka si udělala řidičské oprávnění teprve nedávno: „Dlouho jsem řidičák nepotřebovala, protože mě bavilo jezdit vlakem – to pro mě znamenalo několik hodin, kdy si můžu číst knížky...“ Ve vlaku musela být zřejmě neustále, bydlí totiž v Budapešti, velmi často jezdí domů za rodiči na Slovensko a u nás natáčí.
Fiľakovo, to jsem já
Na rodné Fiľakovo nedá dopustit: „Protože Fiľakovo... Fiľakovo, to jsem já. Tady jsem sama sebou, nenasazuju si masku, na nic si nehraju, nemám to zapotřebí. Mně se lidi často vyptávají, kde že se cítím být doma, a já na jejich otázku dlouho neuměla odpovědět. Jako příslušnice maďarské menšiny jsem se nikdy necítila doma na Slovensku, ale když jsem začala jezdit do Maďarska, tak jsem se úplně doma necítila ani tam.“ To, že je Maďarka a ne Slovenka, vnímala už jako malá: „Křivdu ne, jen občas ten smutek. Nezapomenu, že když jsem jako malá holka překročila hranice, které jsou tady od nás ani ne dvacet kilometrů na jih, vždycky jsem se jako by nadechla čerstvého vzduchu, bylo mi v Maďarsku dobře. A když jsme doma slyšeli maďarskou hymnu, začali jsme plakat, nešlo to zastavit,“ vzpomínala v Reportérovi.
Naučila jsem se říkat ne, a tak nemám tři auta
Dnes žije Vica (což je vlastně Eva) s Čechem Lukášem Musilem, výtvarníkem a tatérem a jde skutečně o herečku středoevropského formátu: „Například jsem rychle mohla začít hrát na trhu českém, slovenském i maďarském – to by se mi těžko podařilo, nebýt holkou odsud. Jsem za to fakt ráda, protože dávno vím, že nechci být herečkou pro jedinou zemi, to by mi bylo líto. Nikam nespěchám, ale věřím, že budu už navždy herečkou pro větší trh; i proto například pořád tak piluju jazyky. Ono se to bude hodit,“ připomíná v Reportérovi správně.
Nežije se jí prý špatně, i když za bohatou se nepovažuje: „Dopracovala jsem se do stadia, ve kterém jsem chtěla být – neberu už zdaleka všechno, co mi kde nabízejí. Definitivně jsem se naučila říkat ne – i za cenu toho, že si občas zakrvácím finančně.“ Peníze pro ni ale nejsou na prvním místě: „Kdybych dnes brala všechno, tak můžu mít barák plus tři auta, protože hlavně nabídek na reklamy mám spoustu, ale nechci. Nechci, protože bych platila příliš vysokou cenu. Nepotřebuju tři auta – chci se posouvat jako herečka,“ prohlásila skromná herečka v Reportérovi.
V Budapešti je radši
Cestování ji příliš neláká, mnohem raději ho realizuje během natáčení: „Pro mě je důležité, že si plním plán a mířím do světa. Právě teď začínám točit další velkou roli ve filmu Resistance, což je americko-německo-francouzská koprodukce, příběh z druhé světové války. Režíruje ho Jonathan Jakubowicz, který před pár lety natočil například drama Hands of Stone s Robertem De Niro v hlavní roli,“ pochlubila se v Reportérovi. Stěhovat do Prahy ale rozhodně nechce: „Tak to pochybuju – já jsem v Budapešti patnáct roků, během nichž jsem občas musela žít i v Praze, ale nerada. Budapešť mi připadá světlejší a vzdušnější.“
Na práci v Maďarsku neměla čas
Vicu na společenských akcích příliš často nepotkáte, když už, tak jen kvůli práci: „Jako herečka jsem začínala na Slovensku a v Maďarsku, ale brzy si mě všimli filmaři v Česku a u vás jsem pak najednou dostávala tolik práce, že i když Maďaři něco chtěli, já neměla čas a ztratila jsem se jim z očí, k čemuž dneska stačí málo. Pořád potřebuješ být na obzoru – musíš dělat i nesmysly, které vlastně nepatří k tvé práci, a mají jediný cíl, totiž propagaci. Připomenout, že tu jsi. Já na tohle předvádění nejsem úplně typ, ale před pár lety jsem v Maďarsku začala chodit aspoň trochu do společnosti, občas na nějakou tu premiéru, potkala jsem pár filmařů, začala točit hlavní roli v prvním filmu, najednou se dostala zpátky do hry, takže brzy přišla nabídka na další hlavní roli... A tahle se to začalo rozvíjet.“
+
Vica Kerekes je neuvěřitelně půvabná herečka, přitom nebývale skromná. Zajímá ji jen její práce a příležitosti, nefandí sociálním sítím, ba si ani nepřivydělává jistě nemalé peníze reklamou. Patří vůbec do našeho století, nebo je to přízrak z dob minulých?
-
V rozhovoru Vica přiznala, že ještě nedávno ji do češtiny dabovali, až nyní u filmu Milada bouchla pěstí do stolu a požadovala, aby jí ponechali její hlas. A udělala správně! Vica má velmi příjemný hlas, navíc češtinu vypilovanou k dokonalosti.
|
Vložil: Michaela Špačková