Kdo mohl vědět, že Brexitem se vstupuje do války. Komentář Štěpána Chába
komentář
01.11.2018
Foto: Facebook
Popisek: Mohutné protesty v Londýně pro setrvání v Evropské unii
Ve Velké Británii proběhla obrovská demonstrace za opakování referenda o vystoupení z Evropské unie. Je tomu více jak týden. Na demonstraci se sešlo podle oficiálních čísel na půl milionu lidí. To je dost. Jenže pro samotný Brexit v roce 2016 hlasovalo téměř 17 milionů lidí. To je o trochu víc. Něco podobného, jako když po zvolení Miloše Zemana prezidentem republiky běhalo po Praze několik postižených vyjadřujících hlasitě svou nespokojenost. Po parlamentních volbách těch běhajících bylo ještě víc. Ale zvrátit demokratický krok řvaním? To snad ne, takhle daleko a hluboko ještě snad nejsme.
Seznam Zprávy přišly s informací, že lidé ve Velké Británii zoufale čenichají ve svých rodokmenech a hledají v nich irské předky. Najdou-li je, mohou v Irsku zažádat o vydání irského pasu a tím získat možnost nadále volně cestovat a obchodovat napříč celou Evropskou unií. Nedivím se jim. Protože to, co si výsledkem v referendu o Brexitu objednali, jim skutečně nebylo doručené. Vyjádřil to kdesi moc hezky jakýsi internetový činitel, řka: „Objednali jsme si gulášek, dostali jsme zkažené UHO.“ Toliko lidová tvořivost na téma Brexit.
Juncker a spol
Jak správně napsala naše šéfredaktorka ve svém zápisníčku, parafrázuji: „Juncker, a s ním celá Evropská unie, se vůči Velké Británii chová jako mstivá svině.“ Ano, Evropská unie se postavila vůči Velké Británii jako trucovitý fracek, který není schopný komunikovat, dohodnout se, spolupracovat, ustupovat a vyjít vstříc. Jistě, Brexit nakopl ten jejich zlenivělý teletník, až se otřásl, ale my, co jsme čekali, že se Brexitem unie poučí a začne trochu více naslouchat a slevovat ze svých řetězů, jsme se krutě mýlili. Unie jen přitvrdila a z Velké Británie dělá exemplární příklad, odstrašuje tím, jak Velkou Británii trestá.
Samotný Brexit je konečná. Nedojde k repete s referendem. Z politického hlediska by se Velká Británie odstřelila a udělala ze sebe posluhu Bruselu. Vděčného a mlčícího posluhu na kterého by se vždycky hledělo jako na toho, který má mlčet, protože přiznal, že se zmýlil. Už jen z hrdosti Velká Británie nikdy nezopakuje referendum. A veškeré naděje na jiný výsledek jsou liché a zcela marné. Ač to mnohým může být líto. A není se jim co divit. Protože Evropská unie není špatný projekt. Jen je to projekt řízený někým, kdo sotva zvládá řídit vlastní kroky. Ta mstivost vůči Velké Británii není zaměřená apriori právě vůči Británii, ale vůči všem ostatním státům, které by z tohoto spolčení hlupců chtěly do budoucna také uprchnout. Tvrdost nemíří na Anglii, ale do vlastních řad. Juncker svou zatvrzelou politikou vůči Anglii řve do celé unie – hele jaké mám koule, pokud budete chtít prchnout z tohoto vězení, zažijete podobné ničení vašeho vlivu, země i budoucnosti.
Vládce vesmíru
A to je ten problém Evropské unie, kvůli kterému Velká Británie prchá. Ta arogance, nesnesitelné a nekonečné zasahování do vnitřních záležitostí zemí bez možnosti skutečně něco ovlivnit. Jako krmení se lidem bude předkládat ubohé téma zrušení posouvání času na letní a zimní čas. Bude se po nich chtít názor. A přitom se do evropského prostoru budou lifrovat tisíce a tisíce imigrantů, neřeší se mediální embargo na různá témata, povinná politická korektnost, faktická ztráta svobody slova a další, řeší se marginálie typu letní a zimní čas, například.
Vedení unie delegovalo samo sebe na vládce vesmíru, života a vůbec. Před rokem Juncker promlouval do duše českého národa ohledně přijetí kvót na migranty. Jako odměnu po přijetí nám přislíbil, že zařídí, abychom měli v obchodech čokoládu z kakaových bobů, nikoliv z nějaké chemické sloučeniny. Není v tom alespoň trochu cítit arogance? Takové, že použiju nepěkný, ale přiléhavý termín, ukázkové zmrdství? Rovnou mohl říct – nacouvá vám sem z Bavorska náklaďák, vyklopí z korby náklad korálků a zrcátek – očekáváme pak vaše souhlasné a obdivné unga unga.
Irské meziměsto
Angličané houfně žádají o irské pasy. Nechtějí přijít o výhody Evropské unie. Volný obchod, volný pohyb – to stojí za to. Ale pro ostatní země je to vykoupené mnoha a mnoha nezdravými, ba doslova zničujícími praktikami, které z útrob unie vycházejí. A když už jsme u toho, měl bych dotaz, který otočí dotaz naší šéfredaktorky, která se ptala, jak zvrátit Brexit. Já se spíš ptám, jak zvrátit směrování unie? Jak odstranit zhoubný nádor jménem Juncker a jemu podobné? Můžeme jít cinkat na Václavák klíči? Protože tito nádoři samotnou unii likvidují. Likvidují důvěru v ní. Juncker tam sedí navzdory všem výsledkům voleb a referend i samotného Brexitu. A po něm tam bude další. A pak další. A tím vlastně odpovídám na dotaz naší šéfredaktorky – Brexit by se do budoucna dal zvrátit tím, že by Angličané do Evropské unie v drtivé většině chtěli zase vstoupit. Což se nestane, dokud tam budou sedět nádoři a dělat si z unie chlív pro své sociální i asociální experimenty.
Vložil: Štěpán Cháb