Právnička dešifrovala Istanbulskou úmluvu a velmi důrazně před ní varuje. Komentář Štěpána Chába
komentář
23.10.2018
Foto: Facebook
Popisek: Tak v Anglii už si na progresivitu hrají
JUDr. Daniela Kovářová, advokátka a prezidentka Unie rodinných advokátů, si vzala do rukou kontroverzní Istanbulskou úmluvu a podrobila ji důkladné analýze. Její závěry předložila Poslanecké sněmovně i veřejnosti s mnoha vykřičníky. Pojďme se na analýzu Daniely Kovářové podívat blíže.
Líbezná je snaha zastánců Istanbulské úmluvy mluvit o tom, že vše, co úmluva řeší, je na ochranu žen. Odpůrci snad schvalují znásilňování? Vynucené sňatky? Domácí násilí? Nebo pedofilii? Podle zastánců ano. Jenže opak je pravdou. A samotné násilí nejde vymýtit nějakou úmluvou. Násilí je součástí lidské společnosti a nikdo oběti v rámci zákona nezakazuje přečin nahlásit jako trestný čin.
#MeToo v legislativě
Obzvláště zajímavý je článek 54 úmluvy, který hovoří zcela jasně: „Důkazy vztahující se k předchozím sexuálním vztahům a chování oběti budou připuštěny pouze tehdy, bude-li to relevantní a nezbytné.“ Daniela Kovářová z toho vyvozuje jasný závěr. Praktiky, které zavedla kampaň #MeToo, se zkrátka legalizují a postaví se na roveň skutečným zločinům. Z článku vyplývá, že pokud žena obviní muže ze sexuálního obtěžování, nemá muž možnost požadovat, aby žalobkyně podala pro své tvrzení důkazy. Jak bude jednoduché odstřelit šéfa? Stačí se s ním projet výtahem a zaskočit na policii s oznámením, že vás osahával. Jako šéf končí. Odstřelovat takto konkurenci? Politického rivala? Nevhodný materiál ve sněmovně? Někoho, kdo nás prostě štve? Bez problémů.
Istanbulská úmluva se může rozjet podobně jako v USA #MeToo, kdy jde bez problémů odstřelit člověka tvrzením, že někoho před třiceti lety osahával. Viz článek 58: „…promlčení trestného činu bude vyloučeno, aby bylo možno trestně stíhat pachatele i poté, co dětská oběť dosáhne zletilosti.“ A opět šalebná formulace, která má v textu chránit dětské oběti sexuálního násilí, ale jde bez problémů naroubovat na kohokoliv. Trestný čin sexuálního zneužití dítěte je u nás v zákonech zohledněný a trestaný nanejvýš štědře. Ve smyslu počtu let za mřížemi. Když si spojíme jen tyto dvě položky – bez důkazu a bez promlčení – můžeme se těšit na krutý rozvoj průmyslu zlatokopek. Normální ženská by k podobné praktice nesáhla. Ale všechny ženy normální rozhodně nejsou.
Vzdělávání jako ideologická stoka
Daniela Kovářová zmiňuje ve své analýze i článek 12 úmluvy: „Strany podniknou nezbytná opatření pro podporu sociálních a kulturních vzorců chování žen a mužů s cílem vymýtit předsudky, zvyky, tradice a další praktiky, jež jsou založeny na předpokladu podřízenosti ženy anebo na stereotypním pojímání rolí žen a mužů.“ A připojuje další část článku 12: „Strany učiní vše nezbytné pro to, aby se každý občan, obzvláště pak muži a chlapci, aktivně zapojili do prevence všech forem násilí, jež spadají do působnosti této úmluvy.“ A k tomu pak část článku 14: „Strany podniknou kroky k tomu, aby ve formálních osnovách na všech úrovních vzdělávání existoval materiál k tématům, jako je rovnoprávnost žen a mužů, nestereotypní genderové role …“
Když odhlédneme od skutečnosti, že taková formulace může do budoucna zatnout tipec velikonoční nadílce (před rokem zákaz Velikonoc koloval internety jako blbý vtip, teď se zákazu dá legislativní nátěr a dveře pro rušení Velikonoc jsou na světě, ač právě to nejspíš nebude na pořadu dne), tradičním krojům a podobnému, dostáváme se do kolbišť škol a firem. Formulace nahrává sociálním experimentům, které budou dětem vtloukat do hlav ideologii genderismu a cílem bude přednostně oslabení muže a jeho nejistota. Nebo lépe, jeho převýchova v bezpohlavního jedince, trubce z úlu.
Nedotknutelnost
Daniela Kovářová si nevšímala něčeho, co zarazilo mě. A to dodatek k článku 66, který lze nalézt v závěru úmluvy. Dodatek mluví o privilegiích expertní skupiny GREVIO, která celou agendu povede napříč státy. Dodatek zmiňuje tyto výhody: „ [členové skupiny GREVIO budou užívat] ...imunity vůči zatčení a držení ve vazbě a vůči zabavení osobních zavazadel, imunity vůči jakémukoli druhu právních postupů v souvislosti se slovy pronesenými či napsanými a činy uskutečněnými v rámci výkonu své funkce.“ Milé, pokud by Istanbulskou úmluvu podepsala Saudská Arábie, kde by pokrytecké GREVIO mělo skutečnou žeň v postihování týrání žen i jejich duší. Ale v naší zemi to může být záminkou pro zavedení norského Barnevernet. A to ujednáním úmluvy o trestech, kde v článku 45 mluví o zbavení rodičovských práv jako formě trestu. Výše sepsané výhody pro členy GREVIO je zbaví zodpovědnosti za jejich kroky… které mohou být mylné. Ale přesto se poškozený, tedy rodič, nemůže právně bránit. Nedostane se mu u soudu zastání. Úmluva to zapovídá.
Barnevernet? Nepřeháním? Ani ne, stačí si ony články postupně spojovat do jednoho obrazu, kdy vyplyne, že chlapci se musí učit genderu, a když rodič neoblékne svého Káju podle zadání do sukniček, stává se člověkem, jehož Damoklův meč právě minul o dva milimetry… nebo se mu zasekl přímo do lebky. A nejde o to, že ctihodné dámy ideologického spolku GREVIO Barnevernet nezavedou hned druhý den po ratifikaci. Jde o to, že pro vytvoření nadnárodní organizace typu Barnevernet vytvoří podmínky. A ten pak může vzniknout a být nepostižitelný. Stejně jako v Norsku.
Nakročeno bude třeba i článkem 35 úmluvy: „Strany učiní nezbytná legislativní i jiná opatření k tomu, aby úmyslné konání činů fyzického násilí vůči druhé osobě bylo klasifikováno jako trestný čin.“ Dali jste někdy svému harantovi pohlavek? Takový dobře míněný a výchovný? Po ratifikaci to bude hodnoceno jako trestný čin. A máme tu Barnevernet se vším všudy. I s jeho zbavování rodičovských práv. Je to v Istanbulské úmluvě. Je to tam, stačí si ji velmi pozorně přečíst a chápat, že i nevinně znějící věta může být dost nebezpečná. Něco jako malá písmenka ve smlouvách. Je obtížné je číst, ale můžou pak za podstatnou část mizérie, kterou člověk při exekucích zažívá.
Koulení sudů
K Istanbulské úmluvě pasuje milá lidová moudrost z vinařských luhů a hájů. Máte-li sud vína a kápnete do něj kapku kejdy, máte sud kejdy. Máte-li sud kejdy a kápnete do něj kapku vína, máte stále sud kejdy. To je ve vší kráse Istanbulská úmluva. Vznosná slova o ochraně žen, jejich práv a života jsou nakažená kapkami ideologického jedu, který z celé úmluvy dělá sud něčeho potenciálně tuze nebezpečného. A ano, v souladu s katolickou hysterií konstatuji, že za patnáct let může být svět kvůli Istanbulské úmluvě úplně jiný. A ne příliš sympatický.
Prezentace JUDr. Daniely Kovářové provázející rokování o Istanbulské úmluvě ke stažení ZDE. Za zprostředkování přináleží poděkování europoslanci Tomáši Zdechovskému.
Vložil: Štěpán Cháb