Jak jsem se málem stal multimilionářem. Komentář Štěpána Chába
komentář
11.10.2018
Foto: Pixabay
Popisek: Bitcoin. Tak takhle fakt nevypadá, je to virtuální měna, to si jen ve fotobance vytvořili ´něco´, aby byl obrázek, proud jedniček a nul v počítači se blbě zobrazuje
VIDEO V roce 2009 přišel na svět Bitcoin. Byla to jen ajťácká podivnost, které nikdo nepřikládal valný význam a ani hodnotu. A v tu dobu jsem na Bitcoin narazil. Fascinovaně jsem si přečetl o principu těžení a řekl si – to musím zkusit. Pak jsem na celý Bitcoin šťastně zapomněl. A vzpomněl si na něj až někdy v roce 2014, kdy o něm začínalo být slyšet všude… a kdy už těžení Bitcoinu bylo trochu náročnější, než na počátku.
Na počátku totiž stačilo otevřít osobní počítač, zapnout těžení a nechat systém, ať využívá jeho výkonu. Kdybych hned na počátku na celý Bitcoin nezapomněl a pár dní se mu věnoval, s největší pravděpodobností bych teď byl vcelku spokojený parchant s několika miliony na účtu. Za co? No, prakticky za nic.
Jak těžení vůbec funguje
Každá transakce, která v Bitcoinu proběhne, musí být potvrzená. Potvrzení každé transakce platbu legalizuje a zaznamenává ji do takzvaného blockchainu, jakéhosi ocásku nebo účetní knihy celého systému, kam se vše trvale zaznamenává. A za každé potvrzení balíku cizích transakcí dostane těžař nějaké ty drobné. No, drobné. Dnes je to 12,5 Bitcoinu za vytěžení, v přepočtu tedy 1 835 800 korun českých. Fíha, peněz jako na hradě. Jenže aby se k vytěžení dostal jedinec je teď nemožné. Pro srovnání a pro příklad: Je to jako kdybyste šli těžit nerosty s pilníčkem a vedle vás se postavil tým s laserovými vrtačkami. Jaká je možnost, že se prodolujete k pokladu první vy? Nulová. Jak to?
Jak takové monstrozitě konkurovat s vlastním stolním počítačem? Nemožné
S nárůstem hodnoty Bitcoinu se těžení stalo lákavé a dost výdělečné. Vznikly bitcoinové farmy. Obrovské fabriky plné výkonného hardwaru, který jede permanentně takovou rychlostí, že proti ní nemáte naprosto šanci. Pilníček a laserové vrtačky, že jo. Největší obrat zaznamenala bitcoinová farma v Moskvě, která si přišla na vcelku milých 600 Bitcoinů za jeden měsíc. Tedy na 88 milionů korun. Takových farem je na světě neúrekom. A jak mohou těžit obyčejní lidé? Stále ještě to jde. Vznikají takzvané pooly, kde se jednotliví těžaři spojují a těží spolu. V poolech jsou stovky až tisíce počítačů a počítají a počítají a počítají. A jednou za čas se jim podaří vytěžit jeden blok. Tedy zmiňovaných 1 835 800 korun českých. Ovšem když si těžaři částku rozdělí, moc toho nezískají. Když je v poolu 1000 těžařů, z jedné potvrzené transakce získá každý necelé 2000 korun. A to je tak na elektriku, kterou těžením propálí. Čím méně je ovšem těžařů v poolu, tím menší mají šanci, že právě oni potvrdí transakci.
Proč už je zbytečné s tím začínat?
Těžení Bitcoinů se dost ztížilo s jeho celosvětovým přijetím. Zpočátku to byla skutečně jen podivnost ze světa ajťáků, kdy stačilo zapnout počítač a prostě sledovat, jak vám pomalu, ale velmi sebejistě přibývají číslíčka ve vaší bitcoinové peněžence. Ale teď? Teď je to, jak už tak bývá, jen hra pro bohaté, kteří mají na to vystavět celou bitcoinovou farmu a prostě jen čekat na smetanu a účet za elektřinu, který je sakra mastný. Proč mastný? Těžba Bitcoinů je neskutečně náročná na výkon počítače. Se zvýšeným výkonem sežere i daleko více elektřiny. Podle posledních informací samotná těžba Bitcoinu na celém světě spotřebovává elektřinu jako celé USA. Takže ač je to fajn nápad, který zmohutněl do nepředstavitelných rozměrů, jedná se zároveň o další možný krok do propasti. Ekologický dopad takového těžení může být dost fatální.
Jak jinak sehnat Bitcoiny
No, nákupem. Pokud byste nakoupili Bitcoiny na počátku roku 2017 třeba za 1000 korun českých, na konci roku si uděláte pěkného Ježíška, protože hodnota Bitcoinu za rok 2017 stoupla o 1094 %, tedy na sympatický milionek. No neberte to, že jo. Teď ovšem - kdy ta bublina praskne? Na konci roku byla hodnota Bitcoinu krátkodobě téměř poloviční, pak zase začala šplhat. Teď je cena za jeden Bitcoin přes 140 000 korun českých. Za rok může být na dvojnásobku. Na desetinásobku. Nebo může padnout. Investovat, nebo neinvestovat. Toť otázka.
Varování mnoha ekonomů
Ekonomové Bitcoin zpočátku nevedli v patrnosti. A mnozí po jeho větším nástupu začali varovat, a varují doposud, že Bitcoin je jen nafouknutá bublina, která ovšem po prasknutí zaplaví svět další a velmi hlubokou ekonomickou krizí. Jiní ekonomové ukazují na Bitcoin jako na sice netradiční, ale ve výsledku skutečné letadlo, kde pilot účtuje a cestující sbírají drobty. Další ekonomové zase s nadšením juchají nad decentralizací Bitcoinu, nad jeho transparentností a nezávislostí u centrálních bank. Nikdo do Bitcoinu nemůže sáhnout a regulovat jej, ovládat jej, vlastnit jej. Bitcoin prostě stojí na důvěře komunity a její činnosti. Navíc je to první zcela globální měna, která je uznávaná po celém světě. V samošce si za Bitcoiny zatím nenakoupíte, to je pravda, ale jeho možnosti neustále rostou. A za pár let to půjde i v té samošce… pokud nedojde na slova o nafouknuté bublině.

Vložil: Štěpán Cháb