Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho komentátora

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Uplynulý týden očima šéfredaktorky. A zvířátko nakonec

Zmizelí Češi

Zmizelí Češi

René Flášar pátrá po osudech zmizelých, kteří se již dávno ztratili i z policejních svodek

Sex, pivo a rokenrol

Sex, pivo a rokenrol

Rockové příběhy; ve spolupráci s časopisem Rock´n ´all

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Kauza uprchlíci

Kauza uprchlíci

Legální i nelegálni migranti je problém, který hýbe Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Vzít, či nevzít? Máme se postarat o chlapce, protože jsou prý odolnější. Doma nechali matky a sestry

20.09.2018
Vzít, či nevzít? Máme se postarat o chlapce, protože jsou prý odolnější. Doma nechali matky a sestry

Autor: Facebook

Popisek: Europoslankyně Šojdrová na misi v Řecku. V doprovodu vedení a zástupců médií (jak sami vidíte) prošla uprchlický tábor na ostrově Lebos, čímž odstartovala politickou akci ´50 sirotků ze Sýrie do Česka´

V Česku je před volbami, a tak je vše možné. I vyrobit pseudokauzu z humanitárního problému, zda pomoci padesáti sirotkům či nikoliv. Celý případ však hodně vypovídá o stavu české politické a mediální scény. Čím méně faktů je veřejnosti předkládáno, tím spíš se o celé záležitosti hovoří a stále více připomíná nechvalně proslulé Rádio Jerevan.

Jak se totiž postupně ukazuje, možná ani nejde o zubožené sirotky, ale spíše o děti bez doprovodu. Nějak se přitom vytratilo, jak se tyto děti ocitly v utečeneckých táborech. Kdo, jak a na čí náklady je tam dopravil. Zcela šokující je například informace samotné autorky této výbušné kauzy, lidovecké europoslankyně Michaely Šojdrové. Ta se v rozhovoru pro Seznam.cz nechala slyšet, že se v Řecku nachází asi 3500 nedoprovázených dětí a sirotků a že jde převážně o děti, které přišly o rodiče během převozu přes Turecko! Chápete? Během převozu přes Turecko, členskou zemi NATO, přišly stovky, ne-li tisíce dětí o život. Jak a proč, na to ovšem nikdo neodpověděl.

 

Utíkají ti odolnější!

Šojdrová pak ještě s překvapivou bezelstností uvedla další pozoruhodný fakt. Podle ní se jedná především o kluky, kteří jsou odolnější a mají větší šanci se dostat úspěšně mimo válečnou zónu. Takže máme tomu rozumět tak, že ve válkou decimované Sýrii zůstávají dívky a malé holčičky, zatímco chlapci a mladí muži utíkají do bezpečí a nechají je napospas? Poslankyně také připouští, že se nedá spolehlivě zjistit, zda jsou to oboustranní sirotci. A to je dost podstatná věc. Opět se totiž potvrzuje zneklidňující skutečnost, že se v Evropě pohybují tisíce lidí, o jejichž identitě nikdo nic neví. A jak se ukázalo v Německu, nedá se ověřit ani jejich věk. Dospělí muži se často snaží předstírat, že patří do kategorie nezletilých a především že jsou někým úplně jiným.

 

Kdo má přednost?

A je to právě fenomén utíkajících mladých mužů, nad nímž se téměř nikdo nepozastavuje a přitom jde o jeden z hlavních důvodů, proč se mnoho lidí v Evropě staví proti jejich přílivu odmítavě. Jak se ukázalo, většina Čechů by neměla problém přijmout matky s dětmi (já sama také ne), ale skutečnými, bezbrannými dětmi (!) a nikoliv teenagery, jejichž celodenní poflakování již nenechává v klidu ani poslušné Němce, jak to dokazuje dění v Chemnitz. Od pradávna platil etický princip, že nejprve se pomáhá ženám a dětem, ale na to jako by se nyní zapomnělo. Je opravdu otřesné vidět maličké caparty, dlouhé týdny a měsíce uvězněné v přelidněných táborech, a s tím je opravdu nutné něco dělat. Ale  proč mají být mezi vyvolenými dospívající mladíci, nad tím se rovněž nikdo nepozastavuje.

 

A co Medevac?

Ale co je nejdůležitější! Česká republika v minulosti, bez velkých politických exhibicí, podobně postiženým dětem z válkou zasažených zemí pomohla a umožnila jim například náročnou léčbu v rámci zdravotně humanitárního programu Medevac. Tento program vznikl již v roce 1993 jako reakce na válku v Bosně a Hercegovině a Česká republika do něj investovala mnohamilionové částky a pomohla stovkám nemocných dětí, přičemž naši lékaři mnoha z nich zachránili život. Nemluvě o tom, že náš stát již v roce 1948 přijal několik tisíc  dětí z Řecka, z nichž většina u nás zůstala. 

Je kampaň!

Tím spíše je neuvěřitelné, že se o těchto zásadních faktech mlčí a čeští politici se namísto věcných argumentů uchylují jen k vzájemnému napadání. Premiér Babiš má pravdu, když si stěžuje, že jde o kampaň, ale jak už u něj bývá zvykem, opomněl zmínit, kdo ji odstartoval. Chtěl sbírat body siláckým prohlášením, že žádné sirotky nepřijmeme, i když dětem z válečných zemí už léta pomáháme. Stejně jako bez uzardění exhibuje s prohlášením, že nepřijmeme ani jediného migranta a přitom jsou jich u nás tisíce. I ze Sýrie!

Vložil: Adéla Hofmanová

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace