Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Na vlastní oči v saském Chemnitz: Hon na migranty? U Marxe klid. A co takhle hoši imigrantští pracovat?

30.08.2018
Na vlastní oči v saském Chemnitz: Hon na migranty? U Marxe klid. A co takhle hoši imigrantští  pracovat?

Foto: Repro video ZDF

Popisek: Chemnitz, neboli saská Kamenice kousek za hranicemi. Když bylo pod Marxem horko...

REPORTÁŽ Po zhlédnutí dramatických záběrů ze saského města Chemnitz to vypadá, že zde vypukla občanská válka a ani policie si neví rady s davy hajlujících nácků, ohrožujících nebohé migranty. K davové psychóze přispívá i samotné německá politická reprezentace a samospráva, která obyvatele města s „ne-německým vzezřením“ vyzývá, aby raději zůstali doma. Také většina našich médií jako vždy referuje o vlně nenávisti a xenofobie. Jenže ve skutečnosti je vše zcela jinak.

Z různých důvodů navštěvuji saské metropole Chemnitz a Drážďany velmi často. Za celou tu dobu jsem se nikdy nesetkala s jakýmkoliv projevem agrese vůči cizincům. Ba naopak. Až zarážející naopak je, jak se zde chovají imigranti, které lze podle zevnějšku a chování velmi snadno odlišit od turistů. Skupinky mladých, většinou luxusně oblečených chlapíků, posedávají na předzahrádkách nebo postávají na ochozech obchodních center a typické pro ně je, že každý má v ruce mobilní telefon. Velmi často je pak možné narazit na celé muslimské rodiny s malými dětmi v kočárcích. Stejné situace jsem tento týden zažila v Chemnitz, bezprostředně poté, co se zde konaly dvě bouřlivé demonstrace. Podle toho, s jakým klidem se azylanti po městě pohybují, nemůže být ani řeč o tom, že by se obávali nějakého útoku. 

U Marxe klid!

Ale přiznám se, že já sama jsem tentokrát do Chemnitz přijela s jistými obavami o vlastní bezpečnost. Reportáže televizních štábů z posledních dnů byly přece jenom trochu silná káva. Hned po příjezdu do centra, kde se poněkud drasticky prolíná někdejší socialistická architektura s historickou, jsem zamířila k proslulé obří soše Karla Marxe, kde se v neděli a pondělí odehrály dvě velké demonstrace. Dosud mě nepřestává šokovat, že nepřehlédnutelný monument stojí před budovou, na jejímž průčelí je dodnes v různých jazycích umístěna Marxova výzva „Proletáři, všech zemí, spojte se.“ Tentokrát se však před budovou nespojili proletáři, ale tisíce občanů z celého regionu, kteří přišli dát najevo nesouhlas s řadou věcí. Především zhoršující se bezpečnostní situaci v zemi a chováním politické reprezentace i policejních orgánů, které se snaží tutlat problémy, spojené se nejsilnější migrační vlnou, jaká zemi postihla. Nicméně, ve středu odpoledne a večer byl u Marxe naprostý klid.

 

Květiny a svíčky za 25 řeznými a bodnými ranami ubitého Němce (pachateli jsou imigranti, Syřan a Iráčan, jak vyšlo najevo)

Pieta a novináři

Pouze o pár metrů dále, kde vzniklo pietní místo s květinami a svíčkami na počest nedávno zavražděného obyvatele města, postávalo pár lidí. Troufám si podle jejich vybavení tvrdit, že to byli, podobně jako já, novináři. Většina z nich měla připravené kamery, kdyby se opět něco semlelo, jenže celé hodiny čekali marně. Velmi překvapivé bylo, že v celém centru nebylo možné spatřit jediné policejní auto, ani samotné policisty. Ostatně, i německá média připustila, že i v případě nedávných demonstrací podcenili situaci a nebyli na něco podobného připraveni.

V saské Kamenici je v týdnu naprostý klid...

Připomínám, že bouřlivé protesty zde vznikly kvůli tomu, že v sobotu v noci, při oslavách jubilea založení města, napadla desetičlenná skupina cizinců tři Němce a jednoho z nich ubodala k smrti. V rámci následných protestů se střetly dvě skupiny, jedna protestovala proti kriminalitě imigrantů, druhá proti extrémistům, jejichž projevy, například hajlování, jsou samozřejmě zcela nepřípustné. Ta první byla výrazně početnější. Vzhledem k tomu, že se někteří (!) demonstranti chovali agresivně a policie situaci nezvládla, musela dokonce přivolat posily ze sousedních měst.

 

Co vadí Němcům?

Alarmující ovšem je, že média všechny účastníky hodila do jednoho pytle s nálepkou xenofobové, náckové, rasisté, přitom jich byl podle přítomných účastníků pouhý zlomek. Samozřejmě se přitom zamlčovalo, že mnoha Němcům vadí zvyšující se kriminalita a především že řada imigrantů vůbec nepracuje, porušuje zákony, zatímco oni platí z daní jejich bezstarostné poflakování po městě. Ostatně, kvůli ochotě či neochotě migrantů pracovat se nyní dostala do střetu kancléřka Merkelová se sociálními demokraty. Ti totiž kvůli nedostatku pracovní síly navrhují, aby v zemi mohli zůstat ti imigranti, kteří se dobře integrovali a pracují, namísto těch, co o práci a integraci nejeví zájem.

Ne všichni Němci však mají odvahu své názory vyjádřit protestem. Ti, co si myslí své, pak volí různé alternativní strany, které pohoršení politici se slábnoucím vlivem i novináři, co již zcela ztratili kontakt s realitou, označují jako extrémistické a populistické. Naštvanost slušných Němců, kteří už toho mají dost, tak akorát zvyšují.

Vložil: Adéla Hofmanová