Hrdina, nebo nezvladatelný ožrala? Každopádně jediný, kdo málem vrazil facku Brežněvovi. A pak… Tajnosti slavných
13.08.2018
Foto: repro/archiv ČT
Popisek: Jurij Alexejevič Gagarin v Praze
VIDEO Do série osmičkových výročí patří jedno, o němž ještě letos nepadlo slovo. V roce 1968 zemřel muž, který vstoupil do historie kosmonautiky jako absolutní jednička. Odvážného hrdinu obdivoval celý svět. Jenže neunesl slávu a začal dělat potíže.
Kalendář tenkrát oznamoval, že je středa 12. dubna 1961, a díky němu celé lidstvo strnulo s tvářemi, obrácenými k obloze. V kosmické lodi Vostok 1 odstartoval z kosmodromu Bajkonur v kazašské stepi první člověk, obletěl planetu Zemi a navzdory technickým problémům nakonec i přistál. Sice o zhruba tři stovky kilometrů dál, než byl očekáván, ale živý. Byl opravdu prvním člověkem v kosmu, nebo jen prvním, který přežil? Skutečně zahynul o sedm let později při havárii stíhačky, či stále ještě krouží na oběžné dráze planety Země, jak tvrdí jedna z konspiračních teorií? A opravdu se vlivem extrémní psychické zátěže a alkoholu proměnil v trosku, které se nejvyšší představitelé Sovětského svazu pro jistotu zbavili?
Příprava na start:
Válku prožil v zemljance
Historicky první kosmonaut Jurij Alexejevič Gagarin se narodil 9. března 1934 ve vesnici Klušino poblíž Smolenska. Jeho otec Alexej Ivanovič byl tesař a truhlář, matka Anna Timofejevna dojička, později vedoucí mléčné farmy. Kromě Jurije měli ještě starší Zoju a Valentina a nejmladšího Borise. Když se v září 1941 přiblížila fronta, přistála jednoho dne na poli za vesnicí poškozená stíhačka Jak-1. Tenkrát Jurij viděl poprvé v životě letadlo. Po příchodu Němců v říjnu 1941 byla uzavřena škola, do které začal chodit teprve před pár týdny. Přežít válečné období ale nebylo snadné. Jejich dům zabrali Němci, takže si museli vykopat zemljanku, aby měli kde žít. Do školy se Jurij mohl vrátit až po osvobození oblasti v březnu 1943. Dva starší sourozence ustupující Němci odvlekli, oběma se ale povedlo ze zajetí uprchnout ,a poté bojovali v Rudé armádě až do konce války. Vzápětí narukoval otec, takže se rodina znovu sešla až v létě roku 1945. Nakonec se Gagarinovi stali vzácnou výjimkou, protože během války nikdo z nich nezahynul.
Nepřestával snít
V roce 1949 dokončil šestou třídu, pak se vyučil v slévačem a současně chodil do večerní školy. V roce 1951 byl jako jeden z nejlepších vybrán ke studiu na Saratovské průmyslové škole. Hodně sportoval a navzdory pouhým 165 centimetrům vynikal především v basketbalu. Touha po létání ho ale neopouštěla. Koncem roku 1952 přihlásil do pilotních kurzů, do vzduchu se ale nedostal, a tak to zkusil ve škole civilního letectva. Sice ho přijali až na třetí pokus, od jara 1955 už ale létal na Jaku-18, v létě dokončil studium a rozhodl se pro dráhu stíhače. Ani studium na vojenské letecké škole v Orenburgu se neobešlo bez potíží, v druhém ročníku mu dokonce hrozilo vyloučení kvůli špatnému přistání. Spolužáci ho prý moc nemuseli, protože jako pomocník velitele čety nekompromisně vyžadoval disciplínu. Na jaře 1956 se seznámil na tanečním večeru v letecké škole se zdravotnicí Valentinou Ivanovnou a 27. října 1957se s ní oženil. První dcera Jelena se jim narodila 10. dubna 1959, mladší Galja 7. března 1961. Jen pár dnů před otcovým legendárním kosmickým letem.

S manželkou Valentinou Ivanovnou a dcerami
(foto - repro/internet)
Jak se hledá kosmonaut
V lednu 1959 rozhodla sovětská vláda o výběru budoucích kosmonautů a 22. května pověřila velitelství letectva najít adepty mezi řadovými piloty. Kritéria byla věk do 35 let, výška do 175 centimetrů, váha do 75 kilogramů a výborný zdravotní stav. Gagarin prošel první i druhou vlnou prohlídek a pohovorů a dostal se mezi vybranou dvacítku.Od března 1960 procházel náročným výcvikem v novém Středisku přípravy kosmonautů, v říjnu se dostal do šestice, určené pro první lety. Po závěrečných zkouškách byl doporučen jako nejvhodnější kandidát. O jeho úspěchu nakonec rozhodla jeho povaha, srdečnost a skromnost. Historicky prvního sovětského kosmonauta nakonec definitivně vybrala státní komise až na Bajkonuru 8. dubna 1961, German Titov se stal náhradníkem. Večer 10. dubna komise formálně odsouhlasila start Vostoku a potvrdila výběr. Na druhý den s úsvitem vyvezli technici raketu na start, dopoledne kosmonauti vyslechli poslední instrukce konstruktéra. Odpoledne se Gagarin setkal s vojáky a důstojníky, sloužícími na kosmodromu. Noc strávil s Titovem v dřevěném domku na základně, usnout ale nedokázali.
Den D, který změnil svět
Dne 12. dubna vstávali kosmonauti v 5:30 moskevského času, v 6:50 dorazili ve skafandrech na startovní plošinu. Dvě hodiny před startem už Jurij seděl v lodi, navázal spojení s řídícím centrem a čekal na start,. V 9:07 hodin moskevského času konečně odstartoval. Přetížení po startu zvládl dobře, pak už pocítil stav beztíže. Loď letěla automaticky, pilot jen udržoval spojení s řídícím střediskem, zapisoval svá pozorování a pocity.V 57. minutě letu loď dosáhla maximální výšky 327 kilometrů. Gagarin trochu pojedl, napil se a začal se chystat k návratu. Sestup byl komplikovaný, protože řídicí systém neoddělil přístrojový úsek od kabiny. Loď navíc začala rotovat. Musel to vydržet nekonečných deset minut, než automatika konečně přístrojový úsek odstřelila. Ve výšce sedmi kilometrů se odstřelil poklop, pilot byl katapultován a přistál na padáku vedle kabiny. V důsledku odchylek loď přistála u vesnice Smelovka západně od Bajkonuru, takže kompletní oblet Země Gagarin neuskutečnil. Jeho let trval 108 minut.

První sovětská čtyřka - Jurij Gagarin, German Titov, Andrian Nikolajev a Pavel Popovič
(foto - repro internet)
Byl opravdu první?
Podle postupně odhalovaných důkazů a svědectví Gagarin nejspíš nebyl prvním člověkem v kosmu, ale prvním, který přežil. Jen několik dní před ním údajně odstartoval Vladimír Iljušin, při přistání ale byl těžce zraněn a dopadl na území Číny, která ho odmítla vydat. V roce 1998 navštívil Iljušina jistý americký novinář, dveře mu však otevřel muž se skelným pohledem, který odmítl cokoli říct. K pravdivosti této teorie přispívá i skutečnost, že Gagarinův let byl utajen. Nebyl při něm žádný novinář a neexistuje ani jedna fotografie z modulu. Sověti prý zapomněli do kabiny do kabiny namontovat fotoaparát. Prapodivné bylo i to, co po přistání povídal. Údajně se mu moc líbila Jižní Amerika, kterou ale vidět nemohl, protože ji v době jeho přeletu halila tma. Z fotografií ho známe pouze v oranžové kombinéze, to však byl oblek parašutistů. Kosmonautický byl bílý nebo modrobílý. Ať už to ale bylo jakkoli, stal se legendou.
Hvězda na světovém turné
Za pár dní už znal jeho tvář celý svět. Sovětský svaz vyhrál závody s USA o prvenství v kosmu a Gagarin vyrazil na velké turné. Setkával se s politiky, herci i obyčejnými lidmi a svého šarmu uměl patřičně využít. Koneckonců mu rodinná idyla zase až tak moc neříkala, i když se rád nechával fotografovat se svými nejbližšími. Vždyť jeho mladší dceři byl sotva měsíc, když vyletěl do vesmíru, a jeho žena o tom neměla ani ponětí. Prostě jednoho dne zmizel, vůbec se neozval a žárlivá Valentina předpokládala, že už je zase u nějaké milenky. Že si vyrazil poněkud výš, to se dozvěděla až z rádia. Vzápětí rodinu navštívili pánové z tajné služby, aby všem vysvětlili, jak se mají chovat na veřejnosti, takže z dobových snímků známe usměvavého Gagarina s rodinou, zářící štěstím. Realita ale byla úplně jiná.
Dobrý den, majore Gagarine:
Utrhl se ze řetězu
Svatý Jurij nebyl nikdy, po se misi se ale utrhl ze řetězu a jeho skandály tajní ani nezvládali zahlazovat. „Z výšky vypadají všechny ženy stejně,“ byl jeho nejznámější výrok. Za jedinou noc dokázal vypít i dva litry vodky a obšťastnit desítky partnerek. Během turné poznal i jiný způsob života a chtěl si dopřávat luxus. Během první ‘pokosmické‘ dovolené na Krymu si Valentiny a dětí vůbec nevšímal, pil jako duha a urážel prominentní hosty. Pak dokonce uprostřed bouřky ukradl motorový člun a vyrazil na moře, ochranka ho ale stihla zpacifikovat dřív, než mohlo dojít k neštěstí. Jednou ale, právě když ‘obšťastňoval‘ mladinkou zdravotní sestřičku Anju, zabouchala na dveře manželka. Gagarin usoudil, že kosmonaut se výšek nebojí, skočil z balkonu ve druhém patře a vážně si zranil hlavu. Kolemjdoucí naštěstí přivolali lékaře černomořské flotily, což mu zachránilo život. Slíbil, že se polepší, už po pár týdnech ho ale ochranka sundávala z římsy v pátém patře, kam se škrábal za alkoholicko-sexuálními hrátkami s kolegou Titovem. Slibný mejdan ukončili tajní agenti a několik spoře oblečených slečen údajně skončilo za mřížemi.
Takový skandál Moskva nezažila
Umravnit se ho snažil i Nikita Chruščov, který mu dokonce věnoval červeného jaguára. Jenže Jurij sedal za volant zpitý pod obraz a proháněl se moskevskými ulicemi dvoustovkou. Stal se neřízenou střelou, protože si pouštěl stále častěji pusu na špacír. Veřejně rozhlašoval, jaké chyby se dějí v kosmickém programu, a po tragické smrti kamaráda Komarova, který zahynul při přistání, pil stále víc. Vše vyvrcholilo na večírku, na němž začal před stovkou hostů křičet na Leonida Brežněva, že zavinil smrt jeho přítele a uráží jeho manželku. Pak ho polil pitím, a když napřáhl, zarazili ho bodyguardi. Takový skandál ještě Moskva nezažila. Pouhý týden po tomto incidentu, ve středu 27. března 1968, oficiálně zahynul při cvičném letu stíhačkou společně s instruktorem Vladimírem Serjoginem. Bylo mu pouhých třicet čtyři let. Není divu, že se vzápětí vyrojila záplava konspiračních teorií o jeho záměrné likvidaci.

S Leonidem Brežněvem, nejvyšším představitelem Sovětského svazu v letech 1964 až 1982
(foto - repro/internet)
Havárie, nebo spiknutí?
Podle vyšetřovací zprávy, která byla odtajněna až půl století po slavném letu do vesmíru, zahynul Jurij Alexejevič Gagarin pravděpodobně v důsledku prudkého manévru cvičné stíhačky MiG-15, když se chtěl vyhnout srážce s balonovou sondou. Podle některých expertů zemřeli oba muži v důsledku ztráty hermetického uzavření kabiny. Jiní tvrdí, že se letadlo srazilo s hejnem ptáků či s jiným letadlem. Úvahy směřovaly i k tomu, že pád letadla měl na svědomí vzdušný vír od jiného stroje, který tu dobu přelétal okolo. Podle některých teorií byl Gagarin opilý, podle dalších byl prostě odstraněn, protože se stal nezvladatelným. Mnozí pamětníci si dodnes vybavují skandál na jeho pohřbu, při němž se Valentina vrhla na Rudém náměstí na rakev a křičela, aby ji otevřeli, protože v ní Jurijovo tělo vůbec není. Jeho mladší bratr Boris obvinil veřejně Brežněva ze spiknutí a krátce nato byl nalezen oběšený.
Kde se asi toulá?
Spousta lidí Gagarinově smrti dodnes neuvěřila. Podobně jako Elvise Presleyho ho již řada z nich někde potkala, v devadesátých letech dokonce moskevská novinářka Valentina Sakovská vydala knihu Můj život s Gagarinem. Podle ní ho straničtí papaláši nejprve zavřeli na deset let do psychiatrické léčebny, a pak ho zpacifikovaného a s vymytým mozkem pustili do penze. Údajně žil v Moskvě v dvoupokojovém bytě a v roce 1992 zemřel na mrtvici. Také se říká, že znovu odstartoval do kosmu, technická ‘závada‘ však způsobila, že se jeho kosmická loď stala neovladatelnou a dodnes krouží kolem Země jako oběžnice s ostatky slavného kosmonauta na palubě. Teorií o jeho smrti i vtipů koluje dál celá řada. Mimochodem – víte, proč ruští kosmonauti stále létají do vesmíru? Prý tam vozí Gagarinovi penzi.

Vložil: Adina Janovská