Problém migrace je mnohem vážnější, než by se mohlo zdát. Decimuje Evropu
09.08.2018
Foto: EUobserver
Popisek: Imigrace, ilustrační foto
Čeští i evropští politici už dávno pochopili, že téma migrace zásadním způsobem ovlivňuje výsledky voleb, a tak jej hojně využívají k ohlupování voličů. Mnozí ještě neprohlédli, že jsou jim předkládány různě zkreslené či zcela zamlčované informace. Premiér Andrej Babiš se pravidelně vymezuje proti ekonomickým migrantům, ale sám podporuje jejich příliv k nám. Totéž činí jeho zahraniční kolegové. Společně ignorují, že vnitroevropská migrace se stává mnohem vážnějším problémem, než migrační vlny z jiných kontinentů.
Již několikrát jsme se zmínili o tom, že Česko zdaleka není zemí, které by se migranti vyhýbali, jak je nám neustále vtloukáno do hlavy. V současnosti u nás žije již téměř půl milionu cizinců, kteří se do ČR přistěhovali především z východoevropských a asijských zemí. Drtivá většina z nich jsou ekonomičtí migranti.
Odříkaný chléb
Letos schválila vláda, jejíž premiér se proti migrantům vymezuje nejvíce, nový projekt, přímo zaměřený na ekonomickou migraci do ČR. Zatímco dříve se vládní programy soustředily na podporu ekonomické migrace z Ukrajiny a Slovenska, nyní jde též o získání pracovní síly z Filipín a Mongolska a dalších zemí. A je veřejným tajemstvím, že příliv zaměstnanců z ciziny, kteří u nás nemají patřičné zázemí a často jsou frustrovaní, znamená mimo jiné i výrazný nárůst kriminality. Navíc tato, většinou jinak placená kategorie deformuje pracovní trh. V případě zaměstnávání lékařů ze zahraničí pak jde dokonce o zhoršení kvality lékařské péče, především s ohledem na rozdílnou úroveň vzdělání.
Dramatické důsledky
Týdeník Respekt tento týden upozornil na studii rakouského Vienna Instituce of Demography, podle níž se od roku 1989 přestěhovalo se střední a východní Evropy na Západ až patnáct milionů lidí. Například z Polska odešlo do Německa 700 tisíc lidí, do Velké Británie jich bylo ještě o sto tisíc více. Dopad na Británii je fatální, protože právě příliv levné pracovní síly z východní Evropy byl jednou z příčin brexitu. Masová migrace uvnitř Evropy pak má dramatické demografické důsledky. Zatímco počet obyvatel ve většině západoevropských zemí stoupá, na Balkáně či v zemích bývalého Sovětského svazu klesá. Například v případě Bulharska, Rumunska či Lotyšska činí úbytek až čtvrtinu populace. Pro tyto země to znamená velkou ztrátu, protože jde velmi často o mladé a vzdělané lidi, o tzv. odliv mozků. Venkovské oblasti vymírají a zůstávají zde především přestárlí lidé.
Silní muži v kurzu
V některých postkomunistických státech, zvláště v jejich venkovských oblastech, tak zavládl vcelku pochopitelný strach z vymírání národa. Naopak v západní Evropě příchod „ambiciózních a pracovitých“ lidí z východu posílil obavy ze ztráty identity, z konkurence na pracovním trhu, z úbytku blahobytu. Politické dopady této nejistoty jsou viditelné.
„Na východě Evropy jsou v kurzu ´silní muži´, kteří profitují z pesimismu zvláště venkovských voličů. Na Západě pak obavy z Východoevropanů a odmítání migrace z postkomunistické Evropy zásadně přispěly k brexitu a patří k dlouhodobým tématům euroskeptiků a nacionalistů, například rakouských Svobodných nebo italské Ligy Severu,“ konstatuje Respekt v článku Uprchlická krize bledne ve srovnání s migrací z východní Evropy do západní.
Hlavní téma
Ostatně, silní muži jsou v kurzu i u nás. Premiér Andrej Babiš se nedávno nechal slyšet, že migrace se stane hlavním tématem nadcházejících květnových voleb do EU a že tichá většina bude hlasovat protimigračně. Jeho vláda však migraci ve skutečnosti podporuje.
Vložil: Adéla Hofmanová